Martin Cígler je spoluzakladatel a předseda představenstva IT holdingu Solitea, který stojí například za oblíbenou platformou iDoklad nebo EET pokladním systémem Dotykačka. V posledních čtyřech letech se však také v týmu Big Shock Racing účastní světoznámé Rallye Dakar, kde je řidičem doprovodného vozidla Toyoty Hillux a zároveň fotografem českého pilota kamionu Martina Macíka.
Tomu se letos po boku dalšího kamionu Aleše Lopraise daří, v okamžiku vydání tohoto textu je na celkovém pátém místě (Loprais na čtvrtém) a v úterý se mu jako prvnímu českému závodníkovi letošního Dakaru podařilo vyhrát etapu. Cesta k těmto výsledkům ale byla trnitá a do konce stále ještě pár dnů zbývá. Pro šéfa Solitey je každý rok na Dakaru inspirací a často v jeho průběhu i nachází paralely s byznysem a pár z nich nyní představuje.
***
Dakarská lekce 1: Zapomeňte na jistotu, připravte se na cokoli
Po náročných cestovních přípravách, testování a napjatém čekání, zda vůbec na Dakar odletíme, jsme tady. V Džiddě v Saúdské Arábii, dakarskému dobrodružství téměř na dosah. Bohužel jsme se zatím přiblížili pouze geograficky. Čeká nás dvoudenní karanténa, jejíž porušení by nám mohlo vynést dva roky natvrdo v arabském vězení. Propustkou z hotelu na startovní čáru závodu je jedině další negativní test na covid-19.
Čekání na výsledek testů sice probíhá zdánlivě poklidně, v pohodlí u hotelového bazénu, ve skutečnosti ale naše nervy pracují na plné obrátky. Testy nemáme ani po avizovaných 24 hodinách.
Opět zúročuji zkušenosti, které jsem se naučil za svých 30 let v byznysu. Především zkušenost s tím, že jisté není nikdy vůbec nic a že nejdůležitější je schopnost zachovat si chladnou hlavu, ať je situace jakákoli. Cokoli se může na poslední chvíli zvrtnout a vy musíte být připraveni se s tím poprat. Anebo smířit.
Tentokrát nám ale štěstí přálo a krizový scénář jsme řešit nemuseli. Ukázalo se, že mail z laboratoře skončil ve spamovém filtru. Nakonec jsme prošli všichni.
Dakarská lekce 2: Think big, i když nemáte rozpočet jako NASA
Druhý lednový den tak konečně stojíme na startu závodu. Dakar odstartoval jedenáct kilometrů dlouhým prologem, který sloužil k nastavení pořadí závodníků. V prologu končíme třetí, což je skvělá zpráva.
Dakar už není to, co býval za časů, kdy mu kraloval Karel Loprais. Týmy, které jezdí v top desítce, jsou dnes vysoce profesionalizované, úplně jinde je technika a není vůbec výjimkou, že mezi výsledky prvních pěti kamionů je jen pár vteřin.
Kamion značky Iveco pojmenovaný Karel českého pilota Martina Macíka na Dakaru 2021, který v úterý alespoň na chvíli ukončil nadvládu ruských kamazů, když vyhrál 9. etapu.
Zdá se mi až neuvěřitelné, že kamion Karel, ve kterém Martin Macík junior závod jede a který dokáže směle konkurovat týmu továrních kamazů s mnohonásobně větším rozpočtem, je téměř kompletně dílem Martina Macíka seniora, který do jeho konstrukce vložil 19 let svých dakarských zkušeností.
Další užitečné opáčko pro byznys: to nejdražší a nejrobustnější řešení nemusí vždy být zároveň to nejlepší. Tohle je dobré si připomínat, zvláště pokud se vám firma rozroste do velkých rozměrů a vy přirozeně začnete hledat partnery opět hlavně mezi těmi velkými.
Z hlediska byznysu to dává smysl, je ale přinejmenším užitečné neztratit z hledáčku talentované inovátory, kteří o svou byznys škálu teprve bojují. Nakonec všem Goliášům mohou vytřít zrak.
Dakarská lekce 3: Kdo drží volant, udává směr
Na trati bývají na orientaci těžká místa. Máme na onboardové kameře třeba záběr, kdy náš kamion krouží terénem spolu s třemi kamazy a nějakou „drobotinou“ a nikdo neví, kudy vede cesta dál. A v poušti jsou všude vyjeté koleje, není poznat, co je závodní trať a co je jen cesta místních obyvatel. Podstatně jsme ale zabloudili jen jednou, hned v první etapě asi na pět minut.
Stage #1 Jeddah-Bisha
Specialitou naší posádky je, že navigátor František nemá vždy hlavní slovo. Je to asi dané i tím, že Martin Macík junior své první dva Dakary absolvoval jako navigátor. Takže občas má od Františka odlišný názor a podstatné je, že v té chvíli je to on, kdo drží volant. A jede po svém. A ne vždy dobře.
I tenhle přístup je mi v byznysu blízký. Je dobré naslouchat radám zkušených, brát v úvahu analýzy, čísla. Stejně se ale nakonec rozhodnu podle sebe, někdy i navzdory všem racionálním argumentům, prostě poslouchám instinkt a intuici. Většinou to vyjde, ale někdy taky ne. A já za to nesu zodpovědnost a následky.
Jedna bonusová lekce životní: O tom, jak daleko je cíl, rozhodujeme my sami
Dakarské dny jsou náročné. Vstáváme ve čtyři ráno, jedeme do noci. Zatím jsme ale nemuseli řešit žádnou velkou krizi. Nikomu „nebouchly saze“, každý přesně ví, co má dělat, a díky extrémní motivaci to i udělá. Na únavu není čas. Na to, abych si před spaním s nadhledem a jinou perspektivou popřemýšlel o věcech souvisejících s byznysem, si ale chvilku najdu.
Šéf Solitey Martin Cígler (vlevo) v roli fotografa na jednom z minulých ročníků Rallye Dakar.
Máme za sebou podivný rok. Nestandardních situací si asi každý v byznysu zažil letos nespočetně, my v Solitee na tom nejsme jinak. Daří se nám ale držet obrátky. Dakar mi vždy zopakuje, jak důležité je věřit svým schopnostem, nikdy neztratit vášeň a zapálení pro svou věc, obklopit se skvělými a schopnými lidmi a prostě vyrazit na trať.
