Přeplněná náměstí, chodníky i ikonické vodní kanály. A turisté všude, kam se podíváš. Takový obrázek byl pro Amsterdam v posledních dekádách naprosto typický. Současná pandemie ale vše změnila – a také odhalila jednu nepříjemnou pravdu.
Zdejší infrastruktura se nachází v dezolátním stavu a hlavní město Nizozemska navrch v těchto dnech připomíná jedno velké staveniště. Když jdete po ulici, můžete se vsadit, že nebude trvat příliš dlouho, než narazíte na nějakou desítky centimetrů hlubokou díru obestavěnou mobilním oplocením.
Takových míst je po Amsterdamu celá řada, přičemž povětšinou je najdete právě v blízkosti všudypřítomných vodních kanálů, které jsou jedním z hlavních lákadel, proč se do nizozemské metropole turisté sjíždějí.
Kanály jsou zároveň strůjcem výše zmíněné dezolátnosti – jejich zdi se pomalu bortí. Jinými slovy, Amsterdam se, stejně jako celé Nizozemsko, pozvolna sesouvá do vody, na níž byl vystavěn. Ví se to již dlouho, ale dlouhou dobu se s tím také nic nedělalo.
První písemná zmínka o Amsterdamu se datuje k roku 1275. Jeho nynější podoba, respektive rozloha se sice začala formovat až o pár století později, i to je ale v případě zdejších budov a městské infrastruktury dosti úctyhodný věk na to, aby se na nich začal projevovat zub času. Navíc s každým přibývajícím dnem se situace znatelně zhoršuje: zdi se drolí na čím dál větší ploše, a proto je potřeba jednat okamžitě.
Sharon Dijksmanová, náměstkyně primátora Amsterdamu pro dopravu, si je toho naštěstí velmi dobře vědoma. Z nezávislé studie vyplývá, že hned pět procent cihlových kanálových zdí, jejichž celková délka dosahuje 200 kilometrů, potřebuje nutně opravit.
Autoři studie rovněž zdůrazňují, že bude nutné razantně změnit způsob, jakým město funguje. Řada staveb, jejichž stáří sahá až do středověku, totiž současný nápor jednoduše nezvládá. Studie proto předpokládá, že v některých obzvláště rizikových místech bude nezbytné pokácet velké těžké stromy, zrušit přilehlá parkoviště a zakázat vjezd autům těžším než 3,5 tuny.
Aby mohla dotčená infrastruktura i nadále sloužit svému původnímu účelu, musí Amsterdam navíc odteď každý rok na její údržbu vynaložit ze své kasy částku 22,5 milionu eur (590 milionů korun).
Na některých místech už stavební práce započaly, přičemž do
konce roku 2023 nizozemská metropole počítá s tím, že stihne zrenovovat
celkem 27 zdejších mostů, obnovit 800 metrů kanálových zdí a dalších 3800 metrů
nahradit novými. To vše za cenu 450 milionů eur.
Podle Dijksmanové rozsáhlá rekonstrukce přichází sice pozdě, ale přece. „S péčí o kanálové zdi a mosty to v posledních dekádách poněkud vázlo, protože to nebyla politická priorita a nejedná se o nijak sexy téma,“ sdělila devětačtyřicetiletá politička zpravodajskému webu CNN.
Po celém Amsterdamu byste nyní našli 20 míst, která jsou těžké dopravě z důvodu probíhající rekonstrukce uzavřena, a další budou v následujících týdnech a měsících přibývat.
„Bezpečnost je vždycky na prvním místě, ale udržet město přístupné a v takovém stavu, aby se v něm dalo žít, je obrovský oříšek,“ dodala Dijksmanová.
Stavební práce na mostech a kanálových zdech navíc ztěžují ikonické hausbóty, jimiž se to v amsterdamských vodách jen hemží, a v minulosti také značná byrokracie. S tou se však nyní stavaři vypořádávají po svém.
„Pokud je zapotřebí konat okamžitě, na žádné výsledky rozsáhlých výzkumů nečekáme,“ vysvětlil projektový manažer Albert Jongsma. Stav jednotlivých staveb je posuzován jak pomocí výkresů a záznamů provedených v rámci předešlých údržeb, tak na základě detailních inspekcí přímo na místě, a to za účasti speciálně vycvičených potápěčů používajících sofistikované sonary, 3D skenery a další moderní technologie.
Opravit a zrenovovat vytipované památky a jiné historické objekty je v tuto chvíli jediným možným východiskem ze současné tristní situace. Do budoucna je však podle Dijksmanové nutné přijít se zcela jiným řešením.
„Město bylo původně postaveno pro koně a koňské povozy, teď ale přes tytéž kanálové zdi a mosty přejíždí obrovské náklaďáky. Abychom do budoucna předešli poškození, musíme to změnit. Musíme se podívat na městskou logistiku a vylepšit ji například tak, že na předměstí vytvoříme jakési huby, z nichž bude zboží rozváženo po městě pomocí lehčích a čistších dopravních prostředků,“ nastínila politička jedno z potřebných opatření.
