Když FatFuck koncem roku 2020 vznikal, měl původně jen zaplnit čas do začátku úplně jiného projektu. Ten je ale zatím díky strmému růstu burgerového konceptu dostal takzvaně u ledu.
Tomáš Linhart, jeden ze spolumajitelů, začíná vyprávění tím, jak se vždy kolem gastronomie nějakým způsobem motal a v kuchyni trávil čas i přesto, že vystudoval mezinárodní vztahy a aplikovanou informatiku, což jsou obory značně odlišné.
„Rád vařím pro radost a vždycky jsem měl rád americké jídlo. Takovým mým vlastním snem bylo vytvořit burger, který pro mě samotného bude dokonalý. A právě takový podle mě stojí na správné housce, kterou jsem nebyl schopný nikde sehnat,“ popisuje Tomáš dobu, kdy ještě netušil, že se z jeho osobní mise stane slušný business.
Začal se učit pracovat s těstem a časem se mu podařilo péct vysněné nadýchané housky, mise byla splněna a nápad poslán k ledu. Dnes jsou jeho mléčné housky jedním ze stavebních kamenů sliderů a burgerů ve FatFuck.
Během pandemie plánoval Tomáš jiný projekt o výživě, našel výrobnu, kde ale hned musel začít platit nájem, a proto potřeboval prostor co nejrychleji využít.
„Gastro se tehdy hodně měnilo, začínaly růst rozvozy, což jsme pozorovali i v západních zemích, které covid zasáhl dřív. Já uměl udělat celkem dobrý burger, tak padla volba na něj. Řekl jsem si, že by celkem dobře šel udělat na rozvoz, protože jde o smash burger (tzv. „spláclý“) , který v té době u nás nikdo pořádně nedělal,“ popisuje Tomáš.
S dnešním společníkem Nikolaiem Cherniakem vymysleli název, který měl při scrollování v mobilu okamžitě zaujmout, měl být kontroverzní a vystihnout produkt, který dělali a nebáli se upozornit na to, že o žádnou dietu nepůjde. A tak vznikl FatFuck Smash Burgers.
„Jakmile jsme vychytali technologický postup přenesený z domácí kuchyně do profi provozu, tak jsme spustili v březnu loňského roku základní e-shop a mohli začít. V Holešovicích, kde máme výrobnu, jsme obešli firmy v okolí s ochutnávkou a postupně se na sebe začaly nabalovat objednávky, ale bylo to dost únavné,“ vzpomíná na začátky Tomáš.
Jakmile se spojili s rozvozovými službami, došlo k extrémnímu nárůstu objednávek a tržba se měsíc od měsíce zvyšovala. Z počátečních 150 tisíc bylo za měsíc 300, pak 550 a za poslední měsíc zhruba dva miliony korun a stabilně roste.
Na podzim loňského roku rozvoz doplnilo i bistro na Bělohorské ulici, kam si rychle zákazníci našli cestu a často musí čekat, až se uvolní stůl. Počáteční investice zhruba 1,5 milionu se tak určitě vyplatila.
Šťavnaté stařené bio hovězí maso s iberijským špekem, pomalu karamelizovaná cibule na másle, vyzrálý čedar a mléčná kynutá houska nadýchaná jako obláček.
Tyto burgery jsou krásnou ukázkou toho, jak se vyplatí soustředit se jen na jednu věc, tu dělat pořádně a dát vyniknout kvalitě surovin, kterým podle slov Tomáše „dáte jen potřebný čas a péči a pokud dodržíte postup, nedá se nic zkazit“.
Z počátečního odběru deset kilo masa se za rok fungování dostali k celé tuně, ze které průměrně vyrobí deset tisíc burgerů měsíčně. Maso si na ně sami melou. Cibuli nechávají na másle karamelizovat zhruba 2 hodiny a housky pomalu v chladu kynou osm až deset hodin.
Můžete si vybrat malé slidery, které si doplníte a seskládáte podle vlastní chuti, nebo rovnou Smash supreme se slušnou porcí tří placek masa prokládaných rozpuštěným čedarem s karamelizovanou cibulí a restovanými žampiony. Tenhle obří kousek je podle jeho tvůrců ideální konfigurace a taky vyžaduje pořádný hlad (nebo kocovinu).
Co si budeme povídat, úplně čerstvě připravený v bistru je prostě nejlepší. Ale nutno dodat, tenhle burger skvěle zvládne i takeaway a delivery včetně hranolků smažených na hovězím loji.
Ty nezvlhnou a i po zchladnutí drží texturu, takže se nemusíte bát zklamání z rozmáčené housky a zvlhnutých brambor, které nekřupou. „Nikdy jsme nechtěli dělat nejlepší burgery, ale jiné, a to si myslím, že se nám podařilo,“ uzavírá Tomáš a dodává, že by rádi aktuální situaci stabilizovali a otevřeli provozovnu na obsloužení další části Prahy.
3. 4. 20224 min
Kateřina Hýlová
Externí dopisovatelka
Ve Forbesu se říká, že život je bohatý a u jídla to podle mě platí dvojnásob. Od michelinského fine diningu s šampaňským po vyhlášený street food, tohle všechno mě v gastru baví. Moje články jsou o místech, kde se skvěle najíte, napijete, nebo najdete tip na další gastro trip.
