Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu věnovala velkou část tradičního projevu o stavu Evropské unie návrhům na zmírnění dopadů vysokých cen energií, které jsou jedním z důsledků ruské války na Ukrajině.
Představila kroky, jimiž chce Evropská komise na podnět členských států omezit dopady těchto cen na obyvatele a firmy v Evropské unii. Prvním je využití nadměrných zisků neplynových elektráren a producentů fosilních paliv, jejichž příjmy mají být zastropovány na 180 eurech za megawatthodinu.
Opatření týkající se solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných, biomasových a některých vodních elektráren má podle von der Leyenové přinést unijním státům 140 miliard eur, které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi.
Dalším opatřením, které Evropská komise plánuje zavést, jsou povinné pětiprocentní úspory elektřiny pro členské státy v nejvytíženějších hodinách, přičemž také doporučuje dosáhnout celkově desetiprocentního omezení poptávky po elektřině do konce března. V říjnu pak představí pravidla umožňující státům podpořit likviditu prodejců energií k rozhýbání trhu.
Brusel podle šéfky komise chystá i dlouhodobou reformu energetického trhu, jejímž základem bude oddělení cen elektřiny a plynu, jehož nedostatek nyní vede ke zdražování cen elektřiny. Podle von der Leyenové chce sázet na obnovitelné zdroje energie, jejichž zastoupení v energetickém mixu hodlá zvýšit.
Za klíčovou označila podporu produkce vodíku, v jejímž rámci plánuje unijní exekutiva vytvořit Evropskou vodíkovou banku. Nový orgán prý bude moci investovat tři miliardy eur a bude těžit především z prostředků z unijního fondu pro inovace.
Čeští vládní politici v reakci na projev uvedli, že české předsednictví Rady EU je připraveno spolupracovat s komisí na naplnění stanovených cílů v oblasti energetického trhu. O celé sadě návrhů budou dále jednat unijní ministři energetiky 30. září na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím.
