Konec spalovacích motorů, vysoké platby za vypouštění emisí do ovzduší nebo postupné zvyšování podílu obnovitelných paliv v letecké dopravě. Plány jak snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o pětapadesát procent oproti roku 1990 představila Evropská komise v rámci balíčku nazvaného Fit for 55.
Ten obsahuje nové i upravené návrhy, které mají vést k tomu, co si Evropská unie předsevzala v rámci Zelené dohody pro Evropu – zajistit do roku 2050 uhlíkovou neutralitu evropského kontinentu.
Nová legislativa, která upravuje několik směrnic a nařízení, je zatím ve stádiu návrhu. A dá se očekávat, že některé ze sedmadvaceti členských zemí, budou návrh bombardovat svými připomínkami. Například země jako Polsko, které poměrně výrazně spoléhá na uhlí, jich bude mít pravděpodobně dost.
Pokud změny členské státy nakonec schválí a odhlasuje je i Evropský parlament, začne většina nástrojů k zelenější Evropě platit od roku 2026.
Podle některých kritiků není návrh Evropské komise dostatečně ambiciózní. Například evropští zelení prohlásili, že by měl Evropský parlament prosadit ještě vyšší poměr obnovitelné energie na celkovém mixu či konec prodeje aut se spalovacími motory už v roce 2030.
Na opačném konci spektra jsou naopak poslanci, kteří po představení návrhu začali zpochybňovat zpoplatnění emisí ze silniční dopravy a vytápění budov kvůli obavám z ekonomického dopadu, který může očekávané zdražení paliv a vytápění na veřejnost mít.
Plán ukončit prodej nových aut se spalovacími motory, zavést takzvané uhlíkové clo nebo zvýšit podíl obnovitelné energie naopak velká část zákonodárců přivítala.
Zkrátka jde o jeden z nejobsáhlejších a nepodstatnějších evropských návrhů této dekády, který by mohl mít podstatný dopad na naše životy. Podívejte se, v jakých oblastech Evropská komise plánuje ty nejzásadnější změny s cílem, aby Evropa dosáhla uhlíkové neutrality.
