skip to main content
Nemovitosti

Pozor na realitní bublinu, varuje Bloomberg. Jen jedna země je na tom hůř než Česko

Ceny domů a bytů se v Evropě už několik let prudce zvyšují. Přispělo k tomu mimo jiné období levných hypoték i následné zdražování stavebních prací a materiálů. Evropská centrální banka mluví o tom, že nemovitosti v zemích eurozóny jsou předražené, někde až o extrémních šedesát procent, a stále častěji se objevují obavy z toho, zda nevzniká realitní bublina, která časem splaskne a ohrozí stabilitu celé ekonomiky.

I v takto „silné“ konkurenci si však Česko dokáže v případě cen nemovitostí zajistit přední příčky. Aktuální analýza agentury Bloomberg Českou republiku zařadila dokonce na druhou příčku světového žebříčku zemí nejvíce ohrožených realitní bublinou.

Bloomberg sledoval realitní trh v celkem třiceti členských a kandidátských zemích OECD, které seřadil podle toho, jak moc jsou tamní nemovitosti nadhodnocené.

U jednotlivých zemí sledovali analytici pět ukazatelů: poměr ceny nemovitostí vůči měsíčním nájmům, poměr ceny k příjmům, reálný a nominální meziroční růst cen a meziroční růst úvěrů. Česko se ve všech kategoriích dostalo na přední příčky. A v celkovém porovnání se před Česko zvládl dostat jen Nový Zéland. Na třetím místě pak skončilo Maďarsko.

„Podle londýnské společnosti CEIC Data, která se zabývá analýzou dat, se čtvrtletní ukazatel českých cen nemovitostí v prosinci oproti předchozímu roku zvýšil o 26 procent. Rozdíl mezi příjmem průměrného občana a cenami nemovitostí v zemi je nyní jeden z největších v Evropské unii, což vyvolává vážné obavy z realitní bubliny,“ píše o českém realitním trhu Bloomberg.

Agentura zároveň ve své zprávě připomíná, že v zemích s předraženými nemovitostmi hrozí, že současný růst úrokových sazeb zatíží domácnosti s hypotékami a zhorší perspektivy pro ekonomický růst.

Právě růst úrokových sazeb je v Česku druhý nejvyšší ze sledovaných zemí. Česká národní banka se jím už od druhé poloviny loňského roku snaží brzdit inflaci, která letos v květnu v meziročním vyjádření vyšplhala už na šestnáct procent.

Reklama
Předplatné Forbesu
Tamara
Forbes 6/2022

Loňský rok byl přitom co do poptávky po hypotékách rekordní. Češi si od bank na bydlení napůjčovali 540 miliard korun. Meziroční nárůst tak dosáhl 69 procent.

Rekordní byl rok i co se týče prodaných bytů. „Za celý rok se jen v Praze prodalo 7450 bytů, což je absolutní rekord, který jsme nezaznamenali za dobu, co trh sledujeme,“ hodnotil rok 2021 Marcel Soural, předseda představenstva investiční skupiny Trigema. Rekordní byly však i ceny.

O tom, že tempo zdražování nemovitostí je v Česku jedno z nejvyšších, mluví i další analýzy. Například podle dat Eurostatu vzrostly v loňském roce ceny nemovitostí v Česku o více než čtvrtinu, což bylo nejvíce ze všech zemí Evropské unie.

A situace se od té doby, zdá se, příliš nezměnila. Aktuální analýza druhého čtvrtletí letošního roku od developerské společnosti Central Group totiž také mluví o meziročním navýšení ceny nových bytů o zhruba čtvrtinu.

Navíc je podle indexu dostupnosti bydlení teď na koupi nového sedmdesátimetrového pražského bytu potřeba už 17,3 hrubé roční pražské mzdy. Tedy za předpokladu, že byste z výplaty nekupovali nic jiného. To je ve srovnání s okolními evropskými městy bezpečně nejdelší doba, během které by musel člověk na byt šetřit.

Není ale nejhůř, jak by mohlo být. Od první příčky v nelichotivém žebříčku serveru Bloomberg zachránil Česko Nový Zéland, kde loni ceny nemovitostí vzrostly o třicet procent. V jeho případě však analytici očekávají, že letos realitní bublina splaskne a ceny nemovitostí na Novém Zélandu mohou poklesnout o nějakých deset procent.

Analýza Bloombergu také zmiňuje, že v devatenácti členských zemích OECD, včetně Česka, je poměr ceny bytů k nájmům a k příjmům aktuálně vyšší než před finanční krizí v roce 2008.

To podle analytiků znamená jediné – výrazné nadhodnocení cen, které neodpovídají situaci v ekonomice. Zároveň však podle Bloombergu nehrozí scénář z poslední krize, kdy po prasknutí realitní bubliny v USA následoval i rychlý pád cen nemovitostí a následná stagnace, která trvala až zhruba do roku 2011.

„Kolaps ve stylu roku 2008 je nepravděpodobný. Věřitelé zpřísnili své standardy, úspory domácností jsou stále silné a mnoho zemí nadále trpí nedostatkem bytů. Trhy práce jsou také silné a poskytují důležitý nárazník,“ píše se v analýze.