Říká se, že na vrcholu vždy nejvíce fouká. Jenže v poslední době už je to pro šéfy firem možná až příliš silný vichr. Nejen kvůli tomu, jak se pracovně sladit s mladou generací, ale i kvůli svazujícím pravidlům. Být CEO, jenž to vše uřídí, je pak trochu práce pro sebevraha.
Alespoň podle Šimona Tomana, partnera advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. A to hlavně kvůli povinnostem, které se na podniky valí. „Regulace zpod taktovky Evropské unie, která je ještě zdesetinásobená našimi politiky, dělá práci generálního ředitele někdy velmi obtížnou,“ popsal na úterní akci Forbesu Top CEO 2025.
„Podnikatelské prostředí v Evropě se zhoršuje a stáváme se v mnoha ohledech nekonkurenceschopní. Musíme pojmenovávat problémy, jinak je nejsme schopni řešit,“ uvedl právník k tomu, proč může být pozice šéfa někdy brána jako sebevražedná.
„Nemyslím si, že CEO je nutně sebevrah. Záleží samozřejmě na tom, kde pracuje,“ reagoval Jakub Kodr, jenž právě tuto pozici zastává v české pobočce developerské společnosti CTP. A optimistický byl i CEO pojišťovny Uniqa Rastislav Havran.
Byť samozřejmě nelze současnost brát tak, že je všechno zalité sluncem. Jak upozornil Havran, společnost se dnes nachází ve velmi rychlé době, kdy na síle nabírají populistické nálady.
„Proto je důležité, aby šel CEO příkladem,“ míní Rastislav Havran. On sám si někdy nepřipadá jako chief executive officer, ale spíš jako chief repeating officer. „Důležité věci je třeba opakovat,“ vysvětlil.
Foto Martin Svoboda
Jako další vhodnou vlastnost pro šéfa vidí také to, aby byl takový člověk autentický a dodával svým lidem energii. A také se řídil myšlenkou slavného prvorepublikového podnikatele Tomáše Bati, že odvaha je polovinou úspěchu. A proto je nezbytné se nebát dělat důležitá rozhodnutí.
Co dalšího by měl v sobě podle řečníků skloubit? Být vytrvalý. Zatímco krátkodobě může dobrý výkon podat řada lidí, klíčové je si ho udržet dlouhodobě. S tím souvisí ještě jedna vlastnost – šéf by měl být i chief working officer – tedy největší pracant.
„Je třeba jít příkladem. Pokud chcete, aby vám lidé po páté hodině zvedali telefon, musíte jim ho brát taky. Pokud chcete, aby pracovali přes víkend, tak musíte taky,“ upozornil Šimon Toman.
Foto Martin Svoboda
„Pokud jako CEO neukážete kolegům, že umíte máknout, tak pak nesedíte na správném místě,“ dodal právník.
Je ale otázkou, zda se jejich představy nesrážejí s realitou. Kupříkladu na říjnovém eventu Forbesu Lepší Česko vysoce postavení byznysmeni mluvili mimo jiné o tom, že se například mladé generaci nechce tolik pracovat. Že jí chybí hlad po úspěchu.
Jak tedy docílit toho, aby zástupci generace Z, do níž se řadí současní náctiletí a dvacátníci, zvedli šéfovi telefon v pátek odpoledne? „Musíte jim napsat na Instagram,“ pobavil publikum galavečera v pražském Rudolfinu Jakub Kodr.
Foto Martin Svoboda
Podle něj však mladí, kteří chtějí pracovat, jsou hladoví po úspěchu. „Ti, co nejsou hladoví, tak budou hladoví,“ glosoval šéf české pobočky CTP. Jinak si ale nemyslí, že by současnost byla v tomto ohledu tak negativní, jak se říká.
„Mladí preferují smysl práce před kariérním růstem. Chtějí vidět dopad toho, co dělají,“ souhlasí Rastislav Havran. Generaci Z tedy vnímá jako hladovou. Jen místo lákání na klasickou práci může spíše zafungovat pěkné pracovní prostředí či technologie.
Podle Tomana je nutné rovněž pamatovat na to, že z nehladových lidí málokdy uděláte hladové. „Proto musíte umět ty hladové odměnit,“ radí.
