Vařil ve světoznámých restauracích po celém světě po boku michelinských šéfkuchařů. Pracoval na Manhattanu či v nejluxusnějším hotelu světa Burdž al-Arab v Dubaji.
A teď se – v Česku v době pandemie – otáčí v kuchyni v domově seniorů v Českém Těšíně. Nevydělá si ani korunu. A přece David Valíček říká: „Strašně mě to naplňuje.“
To bylo tak: s uzavřením restaurací v celém Česku musela přerušit provoz i Valíčkova škola vaření a restaurace Food Atelier v Ostravě. Chvíli byl doma, pak mu ale zavolali z radnice v jeho domovském Českém Těšíně.
„Hledali kuchaře na výpomoc a doufali, že se někdo zapojí, když jich má teď řada volno,“ líčí Valíček. Dlouho nepřemýšlel: „Než abych seděl doma, radši půjdu pomoct tam, kde je mě třeba.“
Začal dva až čtyři dny v týdnu docházet do Centra sociálních služeb v Českém Těšíně a vařit seniorům, kteří tam žijí. Svoje „hostování“ pojal i jako šanci, jak tamní kuchyni obohatit.
„Zatím jsme připravovali třeba bůčkovou roládu, kuřecí stehna v černém pivu, domácí paštiky, koláče, bublaninu… Proč nakupovat buchty a zákusky, když si je můžeme udělat?“ přemítá.
„A taky jsem prosadil nakoupení dalšího vybavení. Dělají tam hodně kaší, takže jsme pořídili nějaká pasírovací zařízení, kterých bylo málo.“ Nákup vybavení se zaplatil z odměny, které se šéfkuchař vzdal ve prospěch domova.
Mzdu sice za svou pomoc Valíček nedostává, ale nedá se říct, že by ze svého zapojení v domově seniorů nic neměl. Jen jde o jinou zpětnou vazbu než tu materiální.
„Dostávám moc hezké vzkazy od tamních dám a pánů. Naplňuje mě to, je to super,“ říká Valíček. Senioři si chodí často přidávat a vylepšenou kuchyni si pochvalují.
Svůj podnik sice musel až do odvolání zavřít a finanční ztráty pro něj budou značné, ale díky svému přechodnému angažmá teď nemá čas propadat chmurám – energii soustřeďuje do pomoci jiným.
