Často se hovoří o tom, jak covid nenávratně proměnil moderní pracovní prostředí. Už v dubnu loňského roku se nechal šéf Microsoftu Satya Nadella slyšet, že za poslední dva měsíce se na poli digitální transformace událo víc než za předchozí dva roky.
Globální pandemie nevratně odklonila historický vývoj pracovních návyků a společnosti musely reagovat na covidová opatření. Své pracovníky, u nichž byla práce na dálku možná, vybavily množstvím digitálních nástrojů umožňujících plnohodnotnou spolupráci v rámci organizace.
Osvícení šéfové a šéfky okamžitě začali požadovat analýzy toho, jak jejich zaměstnanci tyto nástroje využívají a zda nelelkují. Karanténní produktivita se měřila v minutách na Zoomu, zprávách na Slacku, Jira či lístcích z Kanbanu, v objemu poslaných e-mailů, nahraných souborů nebo řádků kódu.
Praktická dostupnost měřicích nástrojů byla nyní institucionalizována v celé soubory takových pomůcek, které analyzují produktivitu práce zaměstnanců, týmů, a dokonce i oddělení. Tyto nástroje nabízejí nepřekonatelné možnosti digitálního dozoru a jsou schopny monitorovat využití vaší pracovní doby na bázi měsíců, týdnů, dnů, hodin i minut.
I proto pro ně vzniklo přiléhavé slangové označení – bossware. Soukromá společnost Surfshark, zabývající se ochranou osobních údajů, zveřejnila seznam 30 různých bossware nástrojů, které jsou dnes zaměstnavatelům k dispozici.
Jakkoli se hlásá, že bossware respektuje práva jednotlivců, už ze své podstaty musí být invazivní. Když pomineme mrazivý pocit z toho, že jste pod neustálým dohledem Velkého bratra, špatně je už samotná premisa, že online aktivita by měla sloužit jako měřítko produktivity.
Produktivitu dělníka u montážní linky, instalatéra nebo opraváře lze přímo měřit jako počet úkolů vykonaných za jednotku času. Identifikovat konkrétní výstupy u mnohých typů intelektuální práce je mnohem problematičtější – nota bene tyto výstupy přepočítávat na nějaké jednotky digitální aktivity.
Jedna studie za druhou potvrzují, že zaměstnanci jsou při práci na počítači vystaveni příliš mnoha rušivým elementům. Jsou zavaleni upozorněními, notifikacemi, updaty a zprávami, a krom toho často musejí ovládat několik nástrojů s totožnou funkcí.
Příkladem může být třeba situace, kdy pro sdílení souborů s pracovníky různých oddělení potřebujeme Box, OneDrive i Dokumenty Google. Psychologické studie opakovaně prokazují, že k práci na nejpodstatnějších a nejsložitějších úkolech je třeba udržovat plynulou pozornost. Příliš mnoho digitálních vjemů vede k prokrastinaci a jsou zabijáky produktivity, místo aby ji živily.
Nechci vyvolat dojem, že digitální nástroje pro spolupráci jsou ze své podstaty špatné a že není možné je efektivně používat. Jejich smysl se však tříští, pokud se jim dovolí nekontrolovaně bujet a není upraveno jejich přesné využívání. Jak vyšlo z mnoha průzkumů mezi zaměstnanci, množení nástrojů vede k jakési digitální úzkosti.
Řešení se zdá být teoreticky jednoduché, ale jeho implementace do praxe je zatraceně složitá. SMS zprávy je od určité délky lepší nahradit e-mailem. E-maily jisté délky rozesílané většímu počtu lidí by měly být nahrazeny videokonferencí. Aby příjemce zjistil, nakolik který e-mail spěchá, je dobré do předmětu uvádět fráze jako „potřebuji pomoc“, „prosba o radu“ nebo „informační e-mail“.
U porad má být dané jasné téma, omezený počet účastníků a sepsaná agenda. To, co se na poradě probralo, může být následně sdíleno e-mailem nebo videozprávami. Tyto a podobné zásady jsou sice dobře známy, ale je nutné je upravit potřebám každého byznysu, aby odrážely geografické rozptýlení a také věkovou, genderovou a kulturní demografii dané firmy.
Pokud organizace zvládne definovat cíle spolupráce a vztáhnout k nim pravidla používání digitálních nástrojů, pak se bossware stává efektivním nástrojem. Zoufale ale potřebujeme služby zkušených antropologů, kteří by mohli zastávat funkci analytiků komunikačních platforem.
Zkoumali by, jakým způsobem práce probíhá v rámci různých organizací, vypracovávali pravidla, jak nástroje využívat, a následně je upravovali a dále pomáhali firmám dodržování systému hlídat. Až příliš dlouho nám už totiž nástroje diktují, jak naše práce vypadá.
