Možná si myslíte, že jenom tam daleko v horách dokonale vypnete. Že z Prahy je potřeba utéct za dobrodružstvím. Ale my jsme za vás otestovali ultimátní staycation. To je taková ta dovolená, na kterou nikam nejedete, ale zůstanete doma. Přesněji – z práce místo domů vyrazíte tramvají ke Karlovu mostu. Cíl? Four Seasons.
První věc, na kterou se mě zeptal každý, ale úplně každý, kdo věděl, kde jsem strávila noc, byla: Tak co? Stálo to za to? Žádné dobré ráno nebo jak se máš, ale rovnou k věci.
A tak půjdu k věci taky. Stálo. Maminko, šéfe, kamarádi, stojí to za to. Spát v Premier Suite pražského hotelu Four Seasons a budit se s výhledem na sluncem zalitý Pražský hrad je požehnání, i když vám těch 100 tisíc, které tu za noc účtují, asi přijde nekřesťanských.
Třeba vás uklidní, že tenhle pokoj v sedmém patře, který je přesně čtyřikrát větší než můj byt, není tím nejdražším, co Four Seasons nabízí. Prvenství patří prezidentskému apartmá v barokní rezidenci o dvě etáže níž. Přijde na pěkných 150 tisíc – a víc, podle sezony – za noc, ale výhled, ten naprosto fantastický, ničím nerušený výhled přímo z postele na panorama Karlova mostu, Malé Strany a Hradu, je o fous lepší odsud.
Říká se, že jde o místo stvořené pro ty, kdo vědí, že vejce od Fabergého nepatří na pánvičku. Jenže než vás do útrob nejdražšího pražského hotelu pustí, musíte projít ještě jinou zkouškou.
„36,1. Díky, v pořádku. Vítejte ve Four Seasons,“ hlásí mi portýr poté, co mě s úslužnou omluvou zastavil u dveří a namířil na mě bezdotykový teploměr. Posadím se u recepce, odkud vzápětí slyším další ozvěnu doby: „Mohu vám nabídnout vodu, dezinfekci nebo roušku?“
O pár minut později mi ředitel hotelu Martin Dell vysvětluje, že takhle vypadá nová éra luxusu. Udělat všechno pro to, aby hosté měli jistotu, že jejich dovolená bude covid-free. Proto taky ve výtahu pojedete vždycky sami, neubytují vás v pokoji vedle dalších hostů a u vstupu měří všem bez výjimky teplotu. „I mně,“ dodává Dell.
Kdyby vám teploměr naměřil přes 37 stupňů Celsia, dostanete napřed šanci vychladnout, jestli vás jen nepřehřál parný den. „Posadíme vás do speciální odpočinkové místnosti, nabídneme vám sklenici vody, vydýcháte se a za chvilku vás přeměříme,“ popisuje Dell. Pokud by vám teplota neklesla, dostanete možnost si přerezervovat termín, anebo vás ubytují v izolaci, kam za vámi bude pokojová služba docházet ve speciálním ochranném obleku.
Tahle pravidla jsou momentálně stejná pro všechny hotely Four Seasons po celém světě, nalinkovaná zkušenostmi z týdnů, kdy vlajková loď celého řetězce na Manhattanu ubytovávala zdravotníky z první linie. Management tak získal neocenitelné zkušenosti, jak udržet dezinfikované i místo, kde se denně potkávají stovky potenciálně nakažených.
S koncem května a s lahvičkami prémiové dezinfekce ovoněné éterickými oleji dorazila nová éra luxusu i do Prahy – a vy tak můžete ostražitost před virem vypnout a naplno se ponořit do starosvětského přepychu.
Připomene vám, jak milujete koberce s vlasem tak vysokým, že se v něm kolečka kufru skoro zaseknou, a tak hebké, že jakmile za vámi zacvaknou dveře pokoje, shazujete lodičky a chcete se tím kobercem brodit bosky. Zabořit se do něj jako do mechu.
Přesně takový tu chválabohu mají, protože se může snadno stát, že si po vstupu do pokoje jednoduše kecnete na zadek. A to je vždycky lepší přistát do měkkého. Ano, výhled už tu padl, jenže dokud ho neuvidíte na vlastní oči, prostě neuvěříte.
Hrad, malebné malostranské střechy a uličky, ale i Karlův most bez turistů, kteří zůstali venku za hranicemi, jako by patřily jen vám. Stačí natáhnout ruku a dotknout se.
Žádný jiný hotel v Praze takový výhled nemá, a když ho vidíte na vlastní oči, okamžitě pochopíte, proč si Madonna, Sean Connery, Lionel Messi a zástupy prezidentů vybírají zrovna tohle místo jako svoji pražskou základnu.
Nemůžu si pomoct a přemýšlím, jestli taky měli nutkání rozběhnout se po apartmánu a začít počítat, kolik kroků je potřeba, aby ho člověk přešel z jedné strany na druhou. Na konci vás skoro bolí nohy.
Jenže ten luxus noci tady není jenom o nekonečném prostoru, na jaký v hotelích nejste zvyklí, ani o koupelně vykládané mramorem, ani o skříních, do kterých vejdete a můžete se v nich procházet. I když všechno to tady samozřejmě mají a dělá to ty nejpohodlnější kulisy.
Tajemství dovolené ve vlastním městě – ano, za poslední dva týdny přivítali ve Four Seasons vážně nejvíc hostů z Prahy – je zakleté už v tom slově. Dovolit si. Pustit všechny ordinérní starosti dolů po proudu Vltavy, nechat pěnu dní plynout a přepnout do režimu „nic nemusím“, který normálně zažíváte v Benátkách, na Manhattanu nebo na Bali.
Ale světe, div se, jde to i tady, v centru Prahy. A sakra dobře.
Stačí skočit šipku do postele a válet se v hedvábných peřinách, ze kterých se vám ráno ani nebude chtít vstát. Nejlepší na tom je, že nemusíte. Protože vy máte dovolenou, a navrch existují snídaně do postele.
Své dělá samozřejmě i pocit, že dneska jste tou hollywoodskou hvězdou vy. K hostům se tu prostě umějí chovat, obklopí vás aurou péče, pozornosti a vědomí, že nic není nemožné. Že vám splní každé přání, ať už spíte v pokoji za 100 tisíc, nebo v tom desetkrát levnějším.
A to je rozuzlení otázky, proč byste měli jet na dovolenou k Vltavě a spát v nejdražším hotelu Česka. Protože teď, zrovna teď, je to za hubičku.
Pokud ještě nejste připraveni dát za noc v hotelu tolik jako za ojeté auto, skoro totožný výhled najdete i v dalších prémiových pokojích a apartmánech, které ve Four Seasons v limitované akci nabízejí za zlomek původní ceny.
Veřejně to hotel nikde neinzeruje, ale když si do Four Seasons zavoláte, dozvíte se, že do konce července můžete bydlet v pokoji s výhledem na řeku a Hrad za 230 eur. A v sedmdesátimetrovém apartmánu se stejným panoramatem za 330 eur. Běžná cena před krizí? Dva tisíce.
Velkorysá sleva navíc není jediné, čím chce hotel nalákat domácí hosty. Welcome drinkem na terase to začíná, pozdním check-outem končí. K tomu poukaz na pětistovku do jedné ze tří hotelových restaurací, 30procentní sleva na procedury v místním AVA spa a možnost ubytovat děti do 12 let zadarmo.
To všechno je součást balíčku, kterému tady říkají Praha na dlani.
Ale víte co? Nechte děti doma. Dejte je babičce a užijte si to tady sami. Buďte pro jednou sobci, je to občas šíleně osvobozující – a tady navíc úplně beztrestné. Prostě se ponořte do hotelového bazénu, který tu v době koronavirové budete mít jen sami pro sebe, a nechte se masírovat bublinami i pocitem blaha.
V Cotto Crudu, té větší hotelové restauraci, pak večer začněte vejcem Onsen s hříbky a černým lanýžem a jako hlavní chod si dejte lahodné mléčné telecí. Jestli fandíte spíš asijskému fusion, nadchne vás pop-up MIRU na střešní terase, s pěti stolky je zdejší večeře příjemně intimní záležitost.
A jestli vám už zoufale chybí Itálie a vlahé letní noci strávené v zahrádkách taveren, místní Piazzetta, se sklenkou vína a magickým výhledem, vám pomůže od abstinenčních příznaků.
Takhle chutná la dolce vita – da Praga. Ultimátní staycation, ultimátní restart mozku po dvou měsících v karanténě, ultimátní štěstí s jediným háčkem.
Že se vám odtud nebude chtít domů.
