Bogdan Trojak je básník, publicista, překladatel. A taky Autentista. Doma na Hanáckém Slovácku „postaru“ pečuje o vinohrady a protože víno miluje, v pátek a v sobotu pořádá třetí ročník festivalu Praha pije víno. Na Novoměstské radnici se sejdou vinaři ze střední Evropy ale třeba i z Libanonu nebo slavného kraje Champagne a přivezou více než 500 vzorků autentických vín. Trojak pro Forbes píše o tom, jaké víno teď Praha pije nejraději.


Víno je vnímáno jako jeden z nejstarších a nejdůležitějších nápojů – vždyť i v Bibli je o tom svědectví: sotva na první stránce stvořil Bůh svět, na čtvrté je již Noe zcela ovíněn. Víno je do nás jednoduše hluboko vrostlé a ač se pokládáme spíše za národ holdující pivu, bez vína si zásadní, slavnostní chvíle našich životů nedokážeme představit.

Jakkoli je víno nápojem tradičním, i ono podléhá nejrůznějším módám a trendům. Každá dekáda upřednostňuje jiný druh vína – jednou se pije víc červené, jindy zase suché. A jaké jsou nejnovější vinné trendy?

V České republice je oproti většině vinařské Evropy stále ještě dosti rozšířen nešvar spočívající v pití polosladkých či polosuchých vín. Často jsou to moky nevalné kvality, které kromě cukru neposkytují žádný jiný chuťový zážitek, nebo cukrem zakrývají jiné nedostatky.

Bogdan Trojak

Bogdan Trojak, básník, publicista a vinař.

Naštěstí stále více lidí vyhledává suchá vína, která jsou mnohem elegantnější a charakternější. Navíc obsahují méně siřičitanů, které se spulopodílejí na ranní bolesti hlavy a dalších obtížích. Trendem dneška je tedy pití suchých, spíše lehčích vín, která neobsahují mnoho alkoholu a proto jsou dobře pitelná. Víno by člověka nemělo unavit, ale povzbudit. Však se tak někdy o vínu říká, že je nejlepší přírodní antidepresivum.
Tip: Grüner Veltliner 2015, Herbert Zillinger

Velmi populární jsou v dnešní době vína šumivá. A to nejen šampaňské, jehož spotřeba i u nás stoupá, ale i „bubliny“ z jiných regionů. Vyráběny přitom mohou být různými způsoby. Renesanci prožívá stará metoda, které Francouzi říkají Pétillant naturel, zkráceně označovaná jako Pet-Nat. Pet-naty jsou šumivá vína vznikající tak, že se víno uzavře do lahve ještě před ukončením fermentace a v lahvi dokvasí. Vznikne tak více či méně perlivý nápoj, který je skvělý na hašení žízně a cenově mnohem dostupnější než šampaňské.
Tip: Foam 2014, Meinklang

Mezi nejrozšířenější „bubliny“ patří samozřejmě prosecco. Není ale prosecco jako prosecco. Tento italský region zásobuje Evropu záplavou laciných vín, která jsou leckdy prázdná a až příliš obyčejná. Ale i prosecco může být zajímavé a dokonce i příjemně excentrické.
Tip: Costadila 280 slm

plakat

I nadále se velké oblibě především v letních měsících těší vína růžová. Ještě před dvaceti lety nebyla zdaleka tak běžná. Opět zde platí, že za svoji popularitu vděčí lehkosti, šťavnatosti a tedy výborné pitelnosti. Přednost je dávána stále častěji suchým rosé s nervní kyselinkou a výraznější primární aromatikou. Ale i mezi růžovými můžeme najít seriózní, ale přesto velmi přístupné moky.
Tip: Zweigeltrebe 2015, Jaroslav Osička

Opomenout bychom neměli ani tzv. oranžová vína. Název je to nepřesný, ale vžil se. Jedná se o bílá vína, která vinaři připravují metodou typickou spíše pro výrobu červených vín, kdy dochází k delšímu kontaktu slupek hroznů s kvasícím moštem. Hrozny bílých odrůd pak propůjčují vínu oranžové či sytě žluté odstíny. Oranžová vína mají vyšší obsah tříslovin a velmi bohatou, nevšední aromatiku. Velmi dobře se s nimi dá pracovat při párování s jídly a dnes je najdete na lístcích řady předních restaurací.
Tip: Tramín Antika 2014, Milan Nestarec

Poslední kategorií vín, která je stále populárnější, jsou vína, jimž se přezdívá autentická. Jedná se moky, které vznikají s minimálním ovlivněním ve vinici i ve sklepě. Na vinici se používají pouze biologické postřiky a ve sklepě se vylučuje většina aditiv. Vznikají tak vína, která by měla co nejvěrněji odrážet jedinečný terroir. Zároveň by měla být co nejčistší, bez chemických reziduí. Milovníci vína je vyhledávají proto, že je to kategorie velmi pestrá, s celou škálou originálních vín, za nimiž stojí menší, tradiční vinaři.