Lepší vzdělávání, odvážnější pravidla a více lidí, kteří dokážou stavět nové firmy. Ikonická Forbes konference Lepší Česko, jež byla dosud spojená především s Karlovými Vary, se letos vůbec poprvé představila v Praze. Nabídla během dne kulaté stoly i komorní diskuse. Večer pak vyvrcholil ve Státní opeře sérií debat o tom, co nyní Česko nejvíc potřebuje.
„Budoucnost země tvoříme na třech místech: ve školách a ve výchově, v prostředí a pravidlech a v odvaze stavět nové věci. Proto dnes mluvíme o třech stavebních kamenech Lepšího Česka. Pardon za angličtinu, ale klíčoví jsou educators, enablers a builders,“ uvedl večer šéfredaktor Forbesu Zdravko Krstanov z pódia Státní opery.
Foto Martin Svoboda
Právě tři série večerních rozhovorů pak tuhle tezi rozvinuly. Pražská edice Lepšího Česka ukázala, jak úzce spolu souvisí kvalita výuky, společenský respekt k učitelům, ochota politiků měnit pravidla i odvaha zakladatelů riskovat.
Jestli měl večer ve Státní opeře jednu společnou linku, pak to byla odvaha. Odvaha učit jinak. Odvaha rozbít homogenní prostředí. Odvaha vyslat mladé lidi do světa a zároveň vytvořit důvod, aby se vraceli. A také odvaha budovat firmy, které vznikají s ambicí jít rovnou do Evropy nebo do světa.
Školy, kde děti najdou svůj hlas
První diskuse patřila vzdělávání. Michaela Pavlík z projektu Matika Česku a Martin Roman, zakladatel školy PORG, se shodli, že škola ve 21. století má vedle vzdělávání být místem pro formování charakteru a sebevědomí.
„Škola je pro mě místo, kde děti najdou svoji partu stejně smýšlejících dětí, svůj hlas a talent. Je to místo, kam si můžou jít pro inspiraci a které by jim mělo ukazovat správné hodnoty,“ řekla Pavlík.
Foto Martin Svoboda
Martin Roman připomněl, že některé vzdělávací mise se nemění ani v době rozmachu umělé inteligence: „Komenský říkal, že vzdělání má tři cíle: ctnost, vědění a zbožnost. Ty první dva jsou pořád stejně platné a to je výchova k hodnotám, ctnosti, mravnosti a vzdělání, předání těch kompetencí a dovedností, které děti v životě budou potřebovat.“
Zásadní část debaty se stočila k tomu, které schopnosti skutečně nezestárnou. „Kompetence bych rozdělila na dvě části. Soft skills, tedy umění komunikovat, umění vyjádřit své myšlenky, umění práce v týmu a umění ten svůj tým podpořit. Mezi hard skills řadím digitální kompetenci a matematickou kompetenci,“ zmínila Pavlík.
Foto Martin Svoboda
Právě matematika se stala jedním z ústředních motivů debaty. „V dnešním světě, kdy se všechno mění tak strašně rychle, je matematika fundamentální. Je to jazyk vědy. Když budete umět matematiku, budete mít kompetence,“ tvrdila Pavlík.
„Matematiku musíme učit, protože je to systém myšlení. Lidé matematiku nemají rádi, protože se neučí správně. A učí se tak, že si studenti nezažijí úspěch, a to je potřeba změnit,“ navázal Roman.
Učitel jako průvodce
Vedle obsahu výuky se řešila také role učitele v době umělé inteligence. „Za mě je to průvodce, který dětem dokáže otevřít co nejvíce dveří, a je pak na dítěti samotném, kam se vydá,“ popsala Pavlík.
Roman k tomu doplnil, že s nástupem umělé inteligence ještě víc poroste výchovná role učitele. „Role ctnosti bude nabírat na důležitosti, protože roli vědění dokáže do nějaké míry nahradit AI,“ míní.
Oba se dotkli i hodnocení a motivace žáků. Pavlík upozornila, že klasické známkování často neposkytuje dětem smysluplnou zpětnou vazbu. „Dáváme známky za výkon a dáváme známku za přístup,“ popsal Roman systém na PORG. Cílem podle něj není rozdávat špatné známky, ale skutečně děti něco naučit.
Ke konci debaty silně zaznělo rovněž téma postavení učitelů. „Kdybych měla udělat jenom jednu věc, změnila bych hodnocení učitelů, protože mají tabulkový plat,“ připomněla Pavlík. Roman by v oblasti ekonomiky navrátil financování škol na žáka a zároveň by zavedl centrálně opravované maturity.
Startup se z obýváku staví těžko
Druhá debata se přesunula od škol k pravidlům a prostředí pro vznik velkých firem. Na pódiu se potkali legenda českého venture kapitálu Pavel Mucha a zmocněnec pro startupy při ministerstvu průmyslu a obchodu Martin Jiránek.
Na otázku, co dnes Česko brzdí, aby tu vznikalo víc firem s globální ambicí, odpověděl Mucha bez dlouhého rozmýšlení: „Náš problém je, že jsme malá země. Když si chceme představit, že vybudujeme velkou firmu, potřebujeme vidět problém, který je tak velký na tak velkém trhu, který vlastně neznáme.“
Jeho recept tedy logicky začíná u zkušenosti ze zahraničí. „Pokud máte děti, pošlete je do světa. A alespoň na rok a nejlíp na velký trh,“ sdělil. Právě kontakt s jiným prostředím podle něj mění způsob přemýšlení, rozšiřuje síť kontaktů a umožňuje vidět problémy, jež z malého českého trhu nejsou patrné.
Foto Martin Svoboda
Mucha se během diskuse opakovaně vracel ke slovu homogenita: „Věřím, že homogenita je zárodkem produktivity.“ V praxi to podle něj znamená, že Česko potřebuje víc pohybu mezi akademickou, byznysovou a mezinárodní sférou, víc lidí se zkušeností zvenčí a víc odvahy vytvářet prostředí, kde se testují nové nápady.
Právě odvaha byla i klíčovým slovem z pohledu státu. „Myslím si, že hlavní brzda je v tom, že máme málo politiků, kteří myslí probyznysově a prostartupově,“ navázal Martin Jiránek.
Podle něj se dá hodně změnit dobrými příběhy a funkčními vzory. Zároveň upozornil, že Česko potřebuje konkrétní reformy, nikoli jen deklarace. Jako inspiraci zmínil zahraničí.
„My se třeba hodně inspirujeme Španělskem,“ prohlásil. Tato země podle Jiránka během několika let zavedla startupový zákon i prostor pro testování nových řešení.
České univerzity nemají most k byznysu
Část druhého panelu se věnovala také univerzitám a transferu technologií. Jiránek upozornil, že právě tady má Česko nevyužitý potenciál. „Technická univerzita v Mnichově dělá ročně 100 startupů, Česko ale dělalo v posledních letech šest až deset spinoffů za rok,“ řekl.
Jedním z problémů je podle něj extrémně slabé personální i finanční zajištění transferových center. „Univerzita v Edinburghu má 170 lidí v transferovém centru,“ poukázal a dodal, že velké české instituce mají jednotky lidí.
Mezi univerzitami a investory zatím nevzniká dost projektů, jež by byly skutečně připravené na komerční využití. Možná cesta ven tkví ve větší otevřenosti, méně homogenním akademickém prostředí a je potřeba více lidí, kteří dokážou přemýšlet roovněž komerčně.
Debata se na závěr stočila i k tomu, jak udržet talentované lidi, aby své firmy nestěhovali do ciziny. Mucha připomněl, že rozhodující není jen kapitál, ale také nastavení mysli. „Česko není o geografii, ale o identitě. Je to o identitě, že jsem Čech a je jedno, kde bydlím a na čem pracuju,“ zmínil.
Právě proto podle něj dává smysl budovat silnější vztah s diasporou, jež může zůstat součástí českého příběhu, i když člověk žije nebo podniká v zahraničí. Důležité je, jak o zemi sami mluvíme. „Pojďme mluvit co nejlíp a co nejlákavěji o místě, kde žijeme,“ nabádal.
Od nuly k prodeji za stovky milionů
Třetí panel nabídl konkrétní příklad builderů (stavitelů), kteří už dnes ukazují, že i z Česka lze udělat globálně zajímavý produkt. Na pódiu usedl Petr Brzek, zakladatel firmy Macaly.
A právě Macaly se stalo jedním z nejvýraznějších příběhů večera. Firma vznikla, vyrostla a za devět měsíců byla prodána za půl miliardy korun.
Brzek svůj úspěch vysvětloval především správným načasováním a kvalitou produktu. Produkt popsal jako nástroj pro netechnické lidi. „Je to takový váš osobní ajťák, který vám vytvoří vlastní webovou stránku nebo aplikaci, a nemusíte se bavit s nikým z IT,“ popsal. Podle Brzka se navíc zájem objevil překvapivě rychle a záhy po spuštění firma už dostávala akviziční nabídky.
Vedle úspěchu ovšem v debatě zaznívaly také velmi přímočaré výhrady k domácímu prostředí. „Zkoušeli jsme vybírat peníze v Česku, to je prostě peklo,“ přiznal Brzek bez obalu. Z jeho pohledu tu existuje jen omezený počet fondů, jež startupům skutečně rozumějí, a pro začínající firmy je složité získat podporu.
Foto Martin Svoboda
Stejně otevřeně mluvil také o legislativě a celkové kultuře podnikání. „Myslím, že problém začíná ve školství,“ podotkl s tím, že český systém podle něj lidi spíš vede k poslušnosti než k vybočování z řady. A to je v přímém rozporu s podnikáním. „Když jste podnikatel, tak většinou vybočovat musíte,“ prohlásil.
Finále celého večera patřilo otázce, jak zásadně AI změní samotný způsob zakládání firem. Brzek je přesvědčený, že dnes už lze s velmi malým týmem vytvořit byznys, který by ještě před pár lety vyžadoval desítky lidí.
„Pokud vytváříte software, tak dneska vám ideálně stačí dva lidé. Jeden by měl být více byznysový, druhý technický a oba by měli naplno využívat AI a automatizaci,“ shrnul Brzek.
Upozornil také, že AI agenti už v současnosti dokážou zastat obrovskou část back office práce. „Můžou pracovat přes noc, nemají nikdy žádný sick day,“ rozesmál na závěr publikum. Příběh Macaly to v mnohém potvrzuje. Firma fungovala v jednotkách lidí, a přesto vytvořila produkt, který zaujal zahraničního kupce.
