Ovládl sociální sítě, krátce byl nejlépe hodnoceným filmem všech dob a mluví se o něm jako o kandidátovi na vítěze oscarového klání. To vše navzdory tomu, že snímek Uvidíš všechno od studia A24 a filmařů Lance Oppenheima a Nathana Fieldera je dokument. Tříhodinové dílo, o jehož existenci před dvěma měsíci prakticky nikdo neměl ani tušení, jsme zhlédli mezi prvními v Evropě. Viděli jsme doopravdy všechno? Své dojmy rozebírají Karel Wolf a Adam Hecl.
Umění války
Adam Hecl
Pokud filmařskou dvojici Lance Oppenheima a Nathana Fieldera neznáte, vůbec nevíte, co vás čeká. Pokud je znáte, tušíte, ale stejně vás nakonec překvapí. Jde sice o dokument, ale napsat, že je jen o slavné podvodnici Elizabeth Holmes, by bylo hrubým zjednodušením.
Čeká vás zčásti komedie, zčásti psychologický thriller, noirová detektivka a časosběrný dokument v jednom. A tenhle divoký mix žánrů v kombinaci s výbušným tématem tvoří snímek jako žádný jiný.
Film pokrývá období zhruba tří let, které začíná 34 dní před nástupem Elizabeth Holmes do vězení v květnu 2023. Poté sleduje realitu jejího života za mřížemi, kontakt s rodinou i to, jak celou situaci prožívá její partner Billy Evans.
Ještě než první evropská předpremiéra začala, v krátkém vzkazu divákům tvůrci apelovali na novináře, aby při psaní o snímku mysleli na ty, kteří ho ještě neviděli. Aby měli zážitek z filmu co nejčistší. Po třech hodinách mi bylo jasné, proč to říkali. Napsat o filmu cokoli sofistikovanějšího by totiž opravdu část jeho magie poodkrylo. Dá se říct, že čím méně toho před zhlédnutím víte, tím víc si film užijete.
Kdo je Elizabeth Holmes?
Americká podnikatelka Elizabeth Holmes se proslavila založením biotechnologické společnosti Theranos. Firma slibovala revoluci ve zdravotnictví díky přístroji, který měl údajně zvládnout stovky laboratorních testů z pouhé jedné kapky krve odebrané z prstu. Holmes se díky tomu stala nejmladší miliardářkou na světě, jež se vypracovala vlastními silami, a byla oslavována jako vizionářka Silicon Valley.
Vyšetřování novinářů a regulačních orgánů však odhalilo, že technologie ve skutečnosti nefungovala a firma výsledky falšovala a prováděla testy na komerčních přístrojích konkurence. Theranos v roce 2018 zkrachoval a Holmes byla v roce 2022 odsouzena za podvody vůči investorům k více než jedenácti letům vězení.
Od chvíle, kdy v lednu 2022 padl verdikt o její vině (a následně v listopadu téhož roku rozsudek), se Elizabeth Holmes na veřejnosti prakticky neukazovala. S výjimkou několika málo soudních stání se kompletně stáhla do ústraní. Žila se svým partnerem Billym Evansem a dětmi v pronajatém domě u pláže v Kalifornii, zcela mimo dosah médií. I proto se snímek vyhlížel tak napjatě.
I tak se ale něco málo napsat dá. Začněme třeba délkou. Tři hodiny jsou totiž hodně dlouhá doba. Ve filmu jsou některá méně záživná místa (na internetu se dokonce objevil návod, na jakou scénu vyčkat, kdybyste během těch tří hodin chtěli na toaletu), nicméně jako celek působí koherentně a nic v něm nepůsobí vyloženě navíc nebo zbytečně.
Není to vůbec jednoduchá podívaná. Vlastně se divím, že má i v mainstreamových médiích tolik kladných hodnocení (drží se suverénně mezi trojkou nejlépe hodnocených filmů historie a na chvíli předběhla i Vykoupení z věznice Shawshank).
Znamená to, že mainstreamové publikum dospělo? Že dokáže strávit i to, co by bylo ještě před pár lety nestravitelné? Doufám. Doufám, že nastala doba, kdy se masový divák nespokojí jen s desátým dílem Avengers, kde uvidí to, co viděl už v devíti dílech předtím.
Filmem provází komik Nathan Fielder, muž klidného vzezření, který je už léta známý pro své umění pletichaření a manipulace. Ovládá je bravurně, jak ostatně ukázal v komediálních skečích Nathan for You nebo The Rehearsal. Zábavné na tom ale je, že Elizabeth Holmes je známá úplně tím samým uměním. Fieldera tyto vlastnosti katapultovaly na přední příčky recenzentských žebříčků, Elizabeth Holmes zase do vězení.
Sledovat souboj těchto manipulačních titánů je fascinující podívaná. I proto, že nevíte, kdo v rovnici Nathan Fielder – Elizabeth Holmes – Billy Evans manipuluje kým.
Z filmu jsem nakonec odcházel s pocitem, že byly tři hodiny vlastně málo. Že jsem viděl jen krátký výsek několik let trvající partie 5D šachů, v níž nevíte, jakou roli vlastně hrajete i vy sami jako divák.
Nevíte totiž, co se komu honí hlavou. Když na film hledíte jako na dokument, chybějí odpovědi. Kdo je oběť? Kdo manipulátor? Proč film vlastně vznikl? Když se na něj díváte jako na detektivku, chybí motiv – například proč si slavná podvodnice vybrala právě Nathana Fieldera a co tím vším sleduje.
Poslední dny se ochladilo. Na premiéru jsem si vzal kabát, který jsem na sobě měl naposledy na začátku tohoto roku. Hledal jsem v kapse číslo do šatny a místo něj nahmatal malou knížku, kterou jsem si kdysi koupil a na několik měsíců na ni zapomněl: malé kapesní vydání Umění války od čínského myslitele Sun C’.
Vzpomněl jsem si díky tomu na jeden citát: „Když chcete zmást nepřítele, musíte nejdřív zmást sami sebe.“ Tenhle výrok podstatu filmu výstižně shrnuje. I proto, že jej sám Sun C’ vlastně nikdy nenapsal.
Ztraceni v síti
Karel Wolf
Viděli jsme ve Fielderově dokumentu skutečně všechno? Zdaleka ne. I tak nám ale rozhodně servíruje mnohem větší sousto, než jaké je část diváků, zvlášť takových, kteří mají vlastní zkušenost s nějakou formou extrémního patologického chování, připravená strávit.
Když k tomu pak přičtete rychlost vyprávění, proti níž jsou filmy Andreje Tarkovského hotový dynamický videoklip, máte na intenzivní zážitek rozhodně zaděláno.
Nathan Fielder, skrytý za maskou komika a lehce naivního, výstředního dokumentaristy – pokud by existovala režisérská obdoba detektiva Columba, byl by to nepochybně právě on –, vás ve svém dokumentu nezasypává tisíckrát propíranými fakty a soudními záznamy. Nepřináší ani novou interpretaci mnohokrát zdokumentovaných událostí ze života zakladatelky Theranosu a jejích nejbližších spolupracovníků či současných a bývalých životních partnerů (obě kategorie se v příběhu Elizabeth Holmes úzce prolínají).
Místo toho vás popadne za ruce a nohy, vtáhne vás do pavoučí sítě skrytého i otevřeného narcismu a nechává v ní vás i sebe trochu ztratit.
Je celkem jedno, jestli jedinou věcí, kterou jste před zhlédnutím filmu o Elizabeth Holmes věděli, bylo, že se objevila na obálce amerického Forbesu, nebo jste četli investigativní bestseller Zlá krev od amerického novináře Johna Carreyroua, jenž mimo jiné odhaluje některé manipulativní taktiky Holmes, starší rozhovory s ní, a dokonce také soudní přepisy nebo záznamy z výslechů pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy.
Foto Aerofilms
Foto Aerofilms
Foto Aerofilms
Někdy od druhé hodiny začnete zpochybňovat pohled na Elizabeth, se kterým jste do kina dorazili, i všechno, co jste do té doby o Elizabeth a koneckonců rovněž o Billym Evansovi a Rameshovi „Sunnym“ Balwanim (bývalý prezident a COO Theranosu, pozn. red.) četli. Komu jste právě sedli na lep? Je to Holmes, Evans, Fielder, nebo dokonce někdo čtvrtý? To se možná dozvíte, anebo také ne, na konci dokumentu.
Aby toho nebylo málo, Nathan Fielder vše prezentuje způsobem, za nějž by se nemusel stydět ani Bertolt Brecht či filmová nová vlna s jejich zcizujícími efekty. Fielder vás tak znovu a znovu vtahuje do komplikované psychologické hry, aby hned vzápětí opakovaně bořil divákovu iluzi a nutil vás zpochybňovat nejen váš citový postoj k postavám, ale také k jejich režisérově vlastní interpretaci.
Nejen že kritické myšlení zůstane čistě na vás a režisér vám to nijak neusnadní, ale je docela dobře možné, že se vás Fielder pokusí také trochu nachytat.
