Nezaměnitelný design, praktická velikost a silné příběhy. Že v ruce držíte jednu z „absyntovek“, poznáte téměř okamžitě. Z mladého slovenského nakladatelství, které vzniklo tak trochu náhodou, se po osmi letech na slovenském trhu stal fenomén, který si získal také značnou oblibu i v Česku.
Nyní má vydavatelství základnu v Žilině, jeho příběh ale začal v polském Krakově. V nadnárodní stavební firmě se tam před několika lety seznámili dva nadšenci do kvalitní literatury, Juraj Koudela a Filip Ostrowski.
Filip měl na starost markentingovou komunikaci, Juraj prodej a na společných pracovních cestách si často povídali o tom, co momentálně čtou. A protože měli podobné vize a zároveň oba v určitých fázích života přemýšleli o změně povolání, rozhodli se založit nakladatelství, jehož hlavním proudem bude žánr známý jako reportážní literatura.
Knihy, které pojí příjemné s užitečným
Díla, která spadají do žánru reportážní literatury, se od klasických žurnalistických textů liší především používáním čtivé beletristické formy. Autoři se tak čtenářům pomocí skutečných příběhů snaží srozumitelně přiblížit silná a aktuální témata, o kterých je potřeba nejen mluvit, ale především kriticky přemýšlet.
Foto Krzysztof Pacholak
Jelikož Filip pohází z Polska, kde má literární reportáž silnou tradici, setkával se s těmito knihami už od útlého věku. Juraj tomuto žánru podlehl před několika lety při čtení knih Pawła Smoleńského. Oba se shodli na tom, že právě tento typ literatury na slovenském trhu chybí.
Vlajkovou lodí nakladatelství se tak stala edice Prekliati reportéri, která vydává poutavé literární reportáže ze všech různých koutů světa. Autoři knih jsou uznávaní reportéři a publicisté, mezi mnohými například držitelka Nobelovy ceny Světlana Alexijevičová.
„Máme rádi, když se nás autoři nesnaží přesvědčit o svých názorech. Zkrátka když se ke svým čtenářům chovají jako k partnerům, a ti si mohou na dané téma vytvořit vlastní názor,“ líčí zakladatelé.
„To vše pravděpodobně souvisí s problematikou médií, jsou zaměřená na rychlé a povrchní informace, které se okamžitě stávají zastaralými. Autor reportážní literatury má více času a prostoru na to, aby se pokusil vysvětlit a popsat svět okolo nás. A myslíme si, že to dnes čtenáři potřebují,“ dodávají.
Název edice Prekliati reportéri je spojený i s názvem samotného nakladatelství. Je odvozený od prokletých básníků, kteří se nebáli psát o věcech pod povrchem. A kromě svých odvážných textů prosluli také pitím nemalého množství absintu.
Juraj Koudela a Filip Ostrowski z vydavatelství Absynt | Foto archiv Absynt
Tak vznikl i název nakladatelství – Absynt. Protože první vydaná kniha byla z polské reportážní školy, zůstalo v názvu také tvrdé y, které obsahuje původní přepis tohoto slova v polštině.
Design loga i ikonický vizuál série pro nakladatelství navrhla grafička Pavlína Morháčová. Díky minimalistickému přebalu, který doplňuje pouze barevná odnímatelná stužka, se tak pro řadu čtenářů stávají knihy z edice Prekliati reportéri nejen obohacující literaturou, ale také sběratelskými kousky.
Dva roky bez výplaty
Dobrá vize a inovativní nápad však k nastartování úspěšného byznysu nestačí. Oba kolegové do podniku vložili peníze z vlastních zdrojů, každý třináct tisíc eur. Kromě toho první dva roky investovali veškerý výdělek Absyntu zpět do výroby, propagace nových knih a výplat týmu spolupracovníků.
Dobře věděli, že budou působit v odvětví, které je pro ně nové. A tak se snažili k projektu přistoupit co nejzodpovědněji. Na vydání první knihy se připravovali celý rok.
„Během té doby jsme navazovali kontakty s jinými knihkupci a vydavateli, ptali se, pozorovali a analyzovali zahraniční situaci. Samozřejmě jsme museli být velmi flexibilní. Například původní model prodeje se nám po prvních dvou měsících změnil o 180 stupňů,“ doplňují.
Konzistentní práce a stoprocentní nasazení se vyplatilo a nyní je Absynt nakladatelstvím, které si po osmi letech na slovenském trhu dokázalo vybudovat velmi věrnou čtenářskou základnu.
K vytvoření fanouškovské základny a rozšíření povědomí o „absyntovkách“ pomohla především propagace na sociálních sítích, která nakladatelům umožnila se svými čtenáři komunikovat přímo.
Kromě vlajkové edice, která měla na budování značky největší vliv, Absynt nabízí také eseje, grafické romány či například literaturu pro mládež.
Původním plánem nakladatelství bylo soustředit se především na Slovensko, s rostoucí popularitou a čtenářským zájmem se ale po několika letech rozhodli rozšířit nabídku také do Česka. Zde zatím vychází edice Prokletí reportéři, od té slovenské se ale mírně liší.
Některé knihy z edice vychází v češtině i slovenštině, zejména u nejprodávanějších autorů. „To je třeba případ Asne Seierstad, Elizabeth Asbrink anebo Ryszarda Kapuscinského. Ale jinak u nás platí všeobecné pravidlo, že k českým a slovenským čtenářům se dostávají jiné knihy, které jsou každé zemi přizpůsobené na míru,“ říkají Koudela a Ostrowski.
Předpokládají, že pokud si Slovák opravdu chce přečíst knihu, která vyšla v češtině, případně naopak, sáhne po originálním jazyku.
Všem krizím navzdory
Období pandemie se podařilo Absyntu ustát bez větších ztrát. Jedním z faktorů byl v té době už do jisté míry vybudovaný brand. Věrní čtenáři tak měli tendenci značku podporovat například nákupem většího množství knih najednou.
Také současná krize podrobuje knihkupce i vydavatele těžkým zkouškám, a proto byl rok 2022 pro Absynt zatím nejnáročnější. Důvodem bylo nejen zdražování papíru a výroby, ale také obecný pokles zájmu o prodej reportážní literatury.
,,Lidé jsou každý den obklopení špatnými zprávami a informacemi o válce a naše knížky v tomto ohledu bohužel žádnou úlevu nepřinášejí. Jsou často náročné, zpracovávají těžká témata a je možné, že lidé začínají z tohoto typu literatury pociťovat tak trochu únavu,“ uvědomují si Koudela s Ostrowskim.
Zároveň ale doufají, že jde pouze o chvilkovou záležitost. „A zároveň nám velmi pomáhá to, že v České republice popularita Absyntu roste. Česko se pro nás v této nelehké době stává důležitým pomocným pilířem,“ zdůrazňují.
3 knižní tipy z nakladatelství Absynt
Foto Krzysztof Pacholak
Život na míru
Jaká je opravdová cena oblečení, které si kupujeme, abychom drželi krok s nejnovějšími trendy? Polský reportér Mark Rabij se vydává do Bangladéše a přináší nepříjemné svědectví ze zákulisí oděvního průmyslu a továrny v Dháce, která se v roce 2013 zřítila a pohřbila ve svých troskách více než 600 dělníků.
Jeden z nás: Příběh o Norsku
Na ostrově Utoya se 22. července 2011 odehrála jedna z nejtragičtějších událostí v historii současného Norska. Åsne Seierstad v románu Jeden z nás: Příběh o Norsku detailně zkoumá okolnosti tragického dne prostřednictvím postižených rodin i života masového vraha Breivika, zároveň je ale kniha jakousi sondou do současné norské společnosti.
Ku-Klux-Klan: Tady bydlí láska
Bílé kápě, hořící pochodně a myšlenky, které do současného světa rozhodně nepatří. Jaká je ale současná podoba organizace, známé po celém světě jako Ku-klux-klan? A jak je možné, že si dokáže i ve 21. století udržovat příznivce po celém světě?
Odpověď na tuto otázku se vydala Katarzyna Surmiak-Domańska hledat do Arkansasu, přímo na sjezd Ku-klux-klanu.
