Česká developerka Danuše Siering přes 30 let týden co týden přejížděla česko-německé hranice a za sebou má také 1380 letů na trase Berlín–Praha. Teď už přes dva měsíce v Praze nebyla, svůj byznys ale přizpůsobila a vymýšlí, jak pomoci ostatním podnikatelům.
„Takovou situaci jsem si neuměla nikdy představit. Do Německa jsem za minulého režimu odešla legálně právě proto, abych mohla jezdit domů a vídat se pravidelně se svou rodinou. Jinak bych nikdy neutekla,“ říká Danuše Siering, která se provdala do bývalého Západního Berlína v roce 1986. V Německu pak pracovala mimo jiné jako letuška. Roku 1991 se však spojila s německým partnerem a začala v České republice podnikat v nemovitostech.
„Viděla jsem v tom šanci, jak začít pravidelně jezdit do Česka. V Praze jsem měla rodiče i sestru. Oblast nemovitostí pro mě byla v té době nová, ale můj německý partner s tím měl zkušenosti a kapitál, proto jsem do toho šla,“ vzpomíná Siering, která se stala jedním z prvních investorů v Česku, kteří začali hned po revoluci v této branži podnikat. Příští rok oslaví už 30 let v oboru.
V Praze postupně postavila několik objektů; u Karlova mostu, na Václavském náměstí, v Bubenči, v Troji nebo na Poříčí. Kromě toho má i mnoho dalších aktivit: je zakladatelkou Galerie Černá labuť a stojí i za projektem GoFlorenc, jehož cílem je revitalizovat lokalitu pražské ulice Na Poříčí. Vadila jí totiž neutěšená situace v okolí ulice, kam už 20 let chodí pravidelně do práce.
„Znám všechny naše nájemníky a jejich radosti i starosti, stížnosti na dopravu a neutěšenost na ulici jsou na denním pořádku,“ popisuje Siering, proč se vrhla do této iniciativy.
Před čtyřmi roky založila také vydavatelství Black Swan Media, které vydává česko-německý tištěný magazín N&N Praha/Berlin, propojující pražská a berlínská témata, a také jeho online verzi. „Jsem aktuálně asi jediný vydavatel, který řídí své noviny na dálku ze zahraničí,“ tvrdí Danuše Siering, která poslední číslo dávala dohromady po mailech a jarní tištěné vydání se jí nepodařilo dostat kvůli krizi z Prahy do Berlína.
Její magazíny jsou běžně k dispozici u smluvních partnerů v Praze i v Berlíně. Čtenáři je v Česku najdou třeba v obchodně-kancelářských centrech, jako je Florentinum, Myslbek a Černá labuť, nebo i ve vozech první třídy Českých drah u mezinárodních vlakových spojů Pendolino a EuroCity. V Berlíně jsou k sehnání třeba v Českém centru.
„Žádná spediční firma mi N&N nechtěla převézt s odůvodněním, že magazíny nejsou životně důležité zboží. Tištěné magazíny jsem tedy v Berlíně nemohla distribuovat, ale úžasná byla vlna solidarity, kdy mi přátelé a různé firmy pomohli magazín mezi lidi rozeslat v online verzi,“ tvrdí podnikatelka, která však záhy musela řešit další problémy na dálku: koronavirové důsledky ve svých nemovitostech, obzvlášť placení nájemného. Někteří nájemníci vlivem krize neměli na zaplacení celého nájmu.
„Snažíme se ke každému přistupovat individuálně, řešíme, co a kolik si kdo může dovolit zaplatit. Zohledňujeme přitom i fakt, jak moc je který byznys během koronakrize postižený. Můj pražský obchodní partner se setkává s každým naším nájemníkem a jsme spolu denně na telefonu,“ vysvětluje Siering a tvrdí, že majitelé nemovitostí, kteří se za současné krize odmítají s nájemníky dohodnout, nakonec ztratí nejvíce.
Její pražskou základnou a sídlem je dům Černá labuť, novostavba, která vyrostla pod její taktovkou v roce 1999 a stojí vedle nákupního centra Bílá labuť. Obrat svých firem nezveřejňuje, ale upřesňuje, že jen v Černé labuti má asi 3500 metrů čtverečních komerční plochy s průměrným nájmem 400 korun za metr.
Mezi její nájemníky patří přitom i podniky koronakrizí nejvíc postižené, jako je kavárna, restaurace ze známé sítě Loving Hut nebo baletní studio Adély Pollertové.
Zatím jí prý však po dohodě alespoň nějakou část nájmu zaplatili všichni podnikatelé. „Vím, že mnoho kolegů z branže v Praze i v Berlíně vyžaduje od svých nájemníků celý nájem. To ale povede jedině k tomu, že tito lidé nebudou mít na zaplacení a budou odcházet. A ve výsledku na tomhle přístupu nejvíc ztratí sami majitelé nemovitostí, protože si budou v dnešní době těžko hledat náhradu,“ uvažuje Siering, podle které se trh po krizi změní a současná situace vyžene některé podnikatele z velkých obchodních center a budou si hledat náhradní prostory.
„Menší developerské projekty v centru města by mohly být nakonec takový odchytávač těch, kteří ve velkých centrech nepřežijí,“ domnívá se.
Její nejnovější aktivitou je projekt na podporu českých podniků s názvem reSTARTpodnikání. Chce podpořit české menší a střední živnostníky v jejich rozjezdu po uvolnění restrikcí tím, že o nich zdarma napíše a věnuje jim prostor v online verzi svého magazínu. Vytvořila zde seriál o takových podnikatelích. Její aktivitu podpořila i Hospodářská komora pro Prahu 1, jejíž je sama členkou.
„Když jsem se probudila z počáteční koronavirové agonie, která trvala skoro dva týdny, pochopila jsem, že se do Česka tak rychle nedostanu. Proto jsem začala uvažovat, jak můžu být užitečná i na dálku z Berlína,“ vysvětluje zcestovalá podnikatelka.
Danuše Siering si zatím neumí představit, kdy přijede do vlasti. „Pokud budou nadále na hranicích podobně přísná opatření a obstrukce, nikam nepojedu. Bojím se, aby se něco nezvrtlo, třeba by mě pak nepustili zpět do Německa. Tahle opatření mi až moc připomínají minulou dobu,“ doplňuje podnikatelka, která má v Praze rodinu i přátele. Situaci, kdy nemohla přijet na oslavu narozenin maminky, nezažila prý ani za totality.