skip to main content
Miliardáři

Přišli o miliardy a pak i o život. Co stojí za vlnou sebevražd ruských oligarchů?

Ještě loni činil jejich majetek v součtu 583 miliard dolarů. Jen od letošního února však zchudli ruští oligarchové ze seznamu nejbohatších lidí planety, který každoročně sestavuje americký Forbes, o téměř polovinu. Za stejnou dobu spáchalo sebevraždu nejméně pět ruských magnátů či významných podnikatelů.

Alexander Tyulyakov, Michail Watford, Vasilij Mělnikov, Vladislav Avajev a Sergej Protoseni. To je pětice protagonistů v sérii záhadných úmrtí ruské finanční elity ze začátku letošního roku. Ta je o to podivnější, že tři z nich byli navíc napojení na tamního energetického giganta Gazprom či některou z jeho dceřiných společností.

Podivná vlna sebevražd ruských oligarchů, která se až nápadně podobá zápletkám mafiánských trháků, může mít zřejmě dvě vysvětlení.

První, v režii pragmatického realismu, mluví o zavřených akciových trzích, strmém propadu rublu, zmražených účtech a zabavených jachtách. A z toho plynoucího zoufalství. Ruští oligarchové přišli za dobu okupace Ukrajiny o naprosto zásadní část svého jmění. A zatímco ještě loni se 117 Rusů pyšnilo čestným místem v klubu nejbohatších lidí planety, celá třetina z nich se letos do žebříčku vůbec nedostala.

Druhá interpretace vyžaduje špetku skepse a ano, znalost už zmiňovaných gangsterek. Okolnosti většiny těchto úmrtí totiž vzbuzují pochybnosti.

Například miliardář Vasilij Mělnikov, podle ruského Forbesu 172. nejbohatší muž v zemi, byl v březnu i se svou manželkou a dvěma malými dětmi nalezen mrtvý ve svém bytě poblíž Moskvy.

Reklama

Ani ne o měsíc později zahynul za stejných okolností Vladislav Avajev, bývalý ředitel Gazprombank, třetí největší ruské banky, která je navíc úzce spojená s hlavním vývozcem zemního plynu v zemi Gazprom. Muž, který byl dříve blízkým spolupracovníkem Vladimira Putina, měl v ruském finančnictví značný vliv a na žebříčku nejbohatších mužů Ruska se neocitl jen proto, že se opravdovou hodnotu jeho jmění nepodařilo dohledat.

Jen o dva dny později byl za podobných šokujících okolností nalezen mrtvý další vysoce postavený Rus, Sergej Protoseni, exmanažer společnosti Novatek, největšího nezávislého ruského producenta zemního plynu. Pětapadesátiletý Protoseni měl v době své smrti majetek v hodnotě více než 433 milionů dolarů.

Skutečnost, že spolu se všemi třemi zahynuly i jejich rodiny, navíc brutální smrtí (rodina Mělnikova byla ubodána, blízcí Protoseni zabiti sekerou), vzbuzuje řadu pochybností nejen u novinářů žíznících po senzaci, ale i místních vyšetřovatelů, kteří případy zatím neuzavřeli.

Poslední dva ruské milionáře, Alexandra Tyulyakova a Michaila Watforda, našli doma oběšené už v únoru. Zatímco majetek bývalého manažera Gazpromu Alexandra Tyulyakova (nezaměňovat s finančním ředitelem Gazpromu, Alexandrem Tyuliakovem – pozn. red.) dosahoval hodnoty 25 milionů dolarů, čisté jmění Michaila Watforda činilo přibližně 32 milionů dolarů.

Oba tak měli do klubu kremelských miliardářů poměrně daleko, oba však zbohatli na plynu či ropě a sankce uvalené na ruské energetické společnosti tak mohly mít pro tyto milionáře (a jejich účty) citelné následky.

Je tak klidně možné, že příčinou vlny záhadných úmrtí v prostředí ruské finanční elity není záhada vystřižená z detektivky, ale prostá reakce boháčů na skutečnost, že ze dne na den přišli o všechen svůj majetek.