Víc zahraničních turistů ze Západu, vybookované hotely po celý rok, plná kolonáda lidí. To by si přáli pro Karlovy Vary i celý tamní kraj jeho rodáci Simona Kijonková a Tomáš Havryluk.
Zakladatelka Zásilkovny a bývalý místopředseda představenstva Alzy se potkali v rámci Mezinárodního filmového festivalu na akci Úplně nejlepší kraj, kterou pořádal časopis Forbes. Oba se v Karlových Varech narodili a vyrůstali, ani jeden z nich ale v regionu nakonec nezůstal. Přesto je k němu stále váže silný vztah a rádi se do města vracejí.
„Já Karlovy Vary a Karlovarsko naprosto zbožňuju, a to nejenom v průběhu festivalu, který si sem jezdím užívat už dvacet let,“ prozradila Simona Kijonková. „Zpočátku jsem tady pracovala jako brigádník, pak jsem začala být zvaná jako VIP partner, abych nakonec skončila v roli sponzorské. A doufám, že do budoucna bude ten náš sponzorský podíl větší a větší,“ podotkla.
Také Tomáš Havryluk zažil festival zpočátku jako brigádník, zavzpomínal dokonce, že s kamarády falšovali akreditace, aby se dostali zadarmo na filmy. „Tiskli jsme si je a zavařovali. Už se k tomu mohu přiznat, už je to promlčené,“ podotkl s úsměvem. Ve městě má byt po babičce, během festivalu v něm s přáteli přespává jako za studentských let a chodí na party. Už si ho, stejně jako Simona Kijonková, jen užívá.
„Ve Varech jsem žila do jednadvaceti let, ale pracovat jsem začala, už když mi bylo třináct,“ přiblížila své dětství podnikatelka. „Pocházím ze sociálně slabé rodiny, maminka byla samoživitelka, mám tři sourozence. Jedna z mých brigád byla v hotelu Pupp, když mi bylo asi šestnáct a přepisovala jsem ubytovací karty z azbuky do latinky. Znám veškeré zázemí hotelu. Taky jsem pracovala jako pokojská, servírka nebo za barem. Klidně vám můžu namíchat nějaký drink,“ svěřila se.
Do města se vrací pravidelně i kvůli byznysu, má tu jedno z datových center, pár desítek zaměstnanců a pár tisícovek metrů čtverečních komerční plochy, kde by ráda rozjela nějaké další podnikání a spojila se kvůli němu třeba s majiteli Accolade.
„Vary podporuji, třeba právě tou zaměstnaneckou silou. Mám tu také maminku a sestru. Když jsem odešla na vysokou do Prahy, potkala jsem tam svého budoucího manžela a tehdy měla na výběr – buď zůstaneme v hlavním městě, nebo se odstěhujeme na Slovensko. Vyhrála Praha,“ vysvětlila Simona Kijonková, proč se z Varů nakonec odstěhovala.
Také Tomáš Havryluk vyměnil lázeňskou kolonádu za ruch velkoměsta, přesněji za pražské Dejvice. Ty mu učarovaly na vysoké škole, a i když měl stále tendence vracet se domů, jedny prázdniny do Varů z kolejí neodjel a v Praze už zůstal natrvalo.
A stejně jako Simona Kijonková, i on byl zvyklý vydělávat peníze na brigádách. „Akorát jsem nedělal za barem, protože jsem ajťák, plachý romantik a citově založený introvert. Takže jsem brigádničil jako poštovní doručovatel. Vždycky jsem naházel poštu do schránek, zazvonil a utekl,“ prozradil.
Karlovarský festival berou oba jako nedílnou součást města. Simona Kijonková se snaží stihnout co nejvíce filmů, ale zároveň to bere i jako příležitost pro setkání s obchodními partnery a přáteli, s nimiž se často nevídá.
„Ty party jsou hodně důležité, potkají se na nich lidé, kteří festival podporují. A film a umění podporu potřebuje. A pro mě je úžasné vidět, že celá republika přijede do Varů a že to tady žije. Baví se tu mladí, staří, když to srovnám s festivalem v Cannes, kde se party pořádají v soukromých vilách, tak tady to nemá chybu. Za mě je to tu mnohem lepší. Máme lepší filmy, lepší porotu, kluci to prostě umějí,“ pochválila organizátory podnikatelka.
Ta se teď připravuje na další fázi ve svém osobním životě. S manželem zvažují, že se přesunou víc do zahraničí a vytipovávají si, kde koupí jakou nemovitost. V pracovním životě je pak v procesu hledání investora. „Uvidíme, třeba až tady budu sedět příští rok, budu mít zajímavou story a třeba budu první ženská v Česku s takovou story,“ pronesla tajemně.
Tomáš Havryluk si naproti tomu užívá mezidobí, kdy opustil Alzu a přemýšlí, do jaké oblasti by se pustil dál. A zatím ho nejvíce láká zdravotnictví. To má podle něj velký potenciál coby kandidát na digitalizaci.
„Takže přemýšlím, co bychom tam jako ajťáci mohli provést,“ podotkl. Jinak se prý momentálně chystá na pilotní zkoušky, ve volném čase se potápí a rád by se naučil hrát na kytaru.
A co by oba popřáli Karlovým Varům a celému regionu? Aby měl příjemné hosty a turisty, kteří se do něj budou vracet a milovat ho jako oni dva. Budoucnost vidí také v tom, že je tu stále víc a víc nových firem, s nimiž přichází mladší generace.
„To město není jen o festivalu. Je tu i krásná příroda, super podmínky na kolo, kousek odtud je úžasný singletrek, na který se vždy moc těším. Přál bych si, aby se sem vrátil zase západní cestovní ruch a doktoři a Vary byly zase lázeňským městem plným lidí,“ uzavřel Tomáš Havryluk.
