skip to main content
BrandVoice
BrandVoice jsou speciálně označené články a další typy obsahu, které připravuje kreativní studio Forbes BrandVoice Lab ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři. Pokud se chcete o BrandVoice dozvědět více, napište na jana.viskova@forbes.cz.

Přístup profesorů, úroveň výzkumu i styl výuky, oceňují přednosti zahraničních univerzit čeští studenti

Proč se rozhodli pro studium na zahraniční univerzitě? Jak hodnotí výuku, mezinárodní prostředí i život mimo školu? A co z toho by na české škole nenašli? Zeptali jsme se pěti českých vysokoškoláků, kteří se stipendijní podporou od nadace Bakala Foundation usedají do lavic prestižních univerzit v Evropě i v New Yorku.

David Popelka

Studuje: University of York, York, Velká Británie
Obor: Anglická literatura


Proč jste zvolil studium v zahraničí?
Hlavním důvodem byl anglosaský přístup k vyučování literatury. Studium je zde založeno na diskuzi a díky tomu se všichni učí kriticky přemýšlet, vyhledávat důvěryhodné informace a argumentovat. Chtěl jsem takový systém zažít, abych ho mohl později aplikovat ve své výuce, pokud se mi podaří stát se učitelem. Dalším důvodem byla samozřejmě odbornost a prestiž mé univerzity v literatuře.

Co vám chybělo v nabídce univerzit v ČR?
V Česku jsou předměty v rámci literárních oborů velmi obecné, např.  “Literatura v 19. století” — jako by se každý mohl naučit úplně všechno. V Yorku jsou předměty více specializované, např. nedávno jsem absolvoval modul “Jiné světy” a zabýval se tím, proč lidé tvořili obludy v anglické středověké literatuře. 

Také přístup profesorů ke studentům je v Anglii odlišný. Máme každý svého osobního akademického mentora. A univerzita se velmi snaží, aby její studenti nebyli vyhořelí a byli v duševní pohodě. 

Jak hodnotíte studium v zahraničí?
Každý týden strávím velké množství času se svými optimistickými a podporujícími profesory, kteří jsou jedni z nejlepších ve svém oboru. Společně diskutujeme o četbě a našich esejích. Díky tomu každou problematiku literární teorie, kultury a historie pochopím do hloubky.

Ze všeho nejraději jsem za volnost prozkoumávat v literatuře to, co mě nejvíce zajímá. Nikdo mi nezadává otázky k esejím. Sám si otázky kladu a sám na ně hledám odpovědi, tak jako mí profesoři akademici. Přijde mi, že nás profesoři berou jako své kolegy. 

Ve volném čase se chci věnovat divadlu a píšu básně. Univerzita mě propojila se svou rezidenční spisovatelkou, která mi dává odborné rady. Mám za sebou svou první publikaci v lokálním magazínu.


Kristýna Kůstková

Studuje: Mannes School of Music, New York, USA
Obor: Klasický zpěv


Proč jste zvolila studium v zahraničí?
Už během studií na konzervatoři jsem toužila po větší inspiraci, která mi v Česku začala docházet. Když jsem pak měla možnost vystoupit na koncertě v Českém centru New York, naprosto mě učarovalo místní multikulturní prostředí, neuvěřitelná píle a velmi detailní práce hudebníků na školách.

Zkusila jsem přijímačky na jednu z newyorských hudebních univerzit, vyšlo to, a já si i díky podpoře Bakala Foundation, mohla začít plnit svůj sen.

Co vám chybělo v nabídce univerzit v ČR?
Na českých univerzitách mi chyběla detailnější hudební práce a také větší „otevřenost“ novým hudebním směrům a trendům. V zahraničí je běžné, že se zapíšete na předmět, který se celý semestr například věnuje pouze francouzské písni nebo německé árii či ruské výslovnosti, a je vedený odborníkem, který se daným repertoárem zabývá třeba i celý život.

S takto úzce zaměřenými předměty jsem se u nás setkala jen velmi málo, což je myslím škoda. Navíc škola v USA pořádá besedy s profesionálními hudebníky nebo hudebními agenty, kteří studentům předávají své zkušenosti o tom, co zpěvák 21. století musí umět, což považuji za stejně důležité jako vyučovací hodiny samotné.

Jak hodnotíte studium v zahraničí?
Jet studovat do USA považuji za jedno ze svých nejlepších životních rozhodnutí. V New Yorku je velká koncentrace skvělých hudebníků a pedagogů, kteří svojí prací žijí a pomáhají mi se posouvat na mé umělecké cestě. Vzniká mnoho krásných spoluprací, jež vyústily například v pracovní soustředění a recitál v Římě nebo v účast na vánočním koncertě v Carnegie Hall.

Za stejně inspirující považuji i newyorské kulturní prostředí a možnost chodit na koncerty New York Philharmonic, představení v MET Opera nebo i recitály spolužáků, které mě vždycky nabily novou energií tvořit. Žít v zahraničí je trochu i stres, protože si musíte vše zařídit a vybudovat úplně od nuly, ale o to více formující zkušenost to pak je.


Ondřej Zikmund

Studuje: École Polytechnique Fédérale de Lausanne, Švýcarsko
Obor: Fyzika


Proč jste zvolil studium v zahraničí?
Už při studiu na česko-francouzské sekci Gymnázia Jana Nerudy v Praze jsem se zajímal o univerzitu EPFL, kterou považuju za nejlepší francouzsky mluvící školu na světě.  Na gymnáziu jsme našel zalíbení v matematice a fyzice, a jazykový certifikát vystavený po maturitě mi umožnil jít studovat do zahraničí. Na EPFL je velmi pokročilý výzkum, různé studentské vědecké spolky a také skvělý mezinárodní charakter kampusu u Ženevského jezera.

Co vám chybělo v nabídce univerzit v ČR?
Hlavním motivátorem byla výzva spojená se studiem v zahraničí, prací v mezinárodním prostředí, a samozřejmě jazyk. Přednášky máme typicky ve francouzštině, avšak mnozí asistenti na cvičeních s námi mohou mluvit pouze anglicky. Člověk se tak musí umět přizpůsobovat.

Velkým kladem studia na EPFL je také fakt, že díky tomu, že pocházíme z různých prostředí, máme odlišné zkušenosti a znalosti, a díky společné práci se můžeme navzájem značně obohatit. Nicméně si myslím, že i mnohé české vysoké jsou velmi kvalitní.

Jak hodnotíte studium v zahraničí?
Studium je nesmírně časově náročné. Týdně se učíme 50 až 60 hodin, před zkouškami ještě mnohem více. Vzhledem ke kompetitivnímu charakteru zkoušek je na studenty také vyvíjen velký tlak, se kterým se člověk musí umět vypořádat. Velkou výhodu však představuje jedinečný přístup všech našich profesorů spojený s nadšením pro obor a vynikající schopností vysvětlovat a předávat znalosti dál.

Každý student má také přiděleného mentora – studenta vyššího ročníku, jenž mu pomáhá. Z hlediska mimoškolních aktivit pro mě představovala velký přínos činnost ve studentském školní orchestru, kde hraji na housle, a také množství sportovních aktivit nabízených školou.


Šimon Sukup

Studuje: Eindhoven University of Technology, Eindhoven, Nizozemí
Obor: Elektroinženýrství


Proč jste zvolil studium v zahraničí?
Studium v zahraničí jsem si zvolil zejména pro individuálnější přístup univerzit ke studentům, spojení výuky s praxí a podporu studentských projektů a spolků. Chtěl jsem tak navázat na své dosavadní stáže. Na univerzitě TU/e působí nespočet studentských týmů a start-upů.

Univerzita pro ně založila vlastní institut, Innovation Space, kde studenti mají prostor, vybavení a podporu, aby pracovali na svých projektech. Dalším motivem studia v Nizozemsku byla výuka v angličtině a s tím související širší možnost uplatnění do budoucna.

Co vám chybělo v nabídce univerzit v ČR?
Postrádal jsem větší provázanost univerzit s významnými firmami, v nabídce je tudíž méně možností stáží, ale i výrazně méně studentských projektů a spolků. Naopak TU/e pravidelně obsazuje první příčky v žebříčcích míry spolupráce s průmyslem. Eindhoven je totiž centrem vývojových středisek řady nadnárodních firem, které zahrnují Phillips, NXP Semiconductors, ASML a mnoho dalších.

Možnosti studentů angažovat se nad rámec studia formou stáží či závěrečných studijních projektů ve firmách jsou proto nezměrné. Firmy v okolí Eindhovenu ve spojení s univerzitním výzkumem navíc dohromady tvoří takzvaný Brainport Eindhoven, který je považován za centrum Nizozemska v oblasti technologií.

Jak hodnotíte studium v zahraničí?
Co se týče samotného studia, je pro mne nejdůležitější praktický přístup, kdy jsou teoretické znalosti implementovány v praxi při laboratorních cvičeních či závěrečných projektech.

Pozitivně mě překvapila kultura studentských spolků a asociací, což je pro západní univerzity typické a pro studenty určitě obohacující. Studentské spolky jsou místem odborných i volnočasových aktivit a také příležitostí zvýšit si šanci na budoucí uplatnění. Firmy totiž upřednostňují studenty, kteří se v rámci oboru angažovali nad rámec studia, což výrazně přispívá k motivaci studentů.


Benjamin Šimsa

Studuje: Katholieke Universiteit Leuven, Belgie
Obor: Psychologický výzkum


Proč jste zvolil studium v zahraničí?
Magisterský program jsem si vybral především kvůli jeho struktuře a kvalitě výzkumu zdejší univerzity v rámci mého specifického zaměření. Jakkoli v mém výběru hrála roli také skutečnost, že Lovaň patří v rámci psychologie k evropské špičce, rozhodující byla spíše jména konkrétních profesorů, se kterými jsem měl v plánu pracovat. Do Česka se plánuji dříve nebo později vrátit –⁠ a právě proto je pro mě důležité zažít, jak se věci dělají jinde, a rozšířit svůj repertoár prizmat, skrze něž vnímám vědu i život obecně.

Co vám chybělo v nabídce univerzit v ČR?
V Česku mi v době výběru magisterského studia chyběl především program zaměřený ryze na psychologický výzkum. Ačkoli součástí mého bakalářského studia v ČR byly skvělé výzkumně zaměřené předměty, celkové zaměření oborů psychologie je zde spíše praktické.

Jak hodnotíte studium v zahraničí?
Nejvíce na studiu v zahraničí samozřejmě oceňuji pravidelný kontakt s lidmi, které ve svém oboru považuji za autority, a jejichž články jsem četl dávno předtím, než jsem se s nimi začal setkávat v učebnách. Líbí se mi také úroveň zpětné vazby, kterou člověk dostává k čemukoli, co odevzdá. Výuku většiny předmětů zajišťují celé týmy profesorů, takže hodnocení je i v průběhu samotného psaní či přípravy projektů skutečně detailní.

Specifický je v Lovani také systém známkování. Belgičané netroškaří a hodnotí na škále od jedné do dvaceti. To v praxi znamená, že zde není stropový efekt a na finální známce se projeví každý kus úsilí, který člověk do studia a práce vloží.