Jen od dubna stouply ceny plynu v Evropě o 400 procent. Zastavit nebývalý růst a zároveň na tom i pořádně vydělat by teď mohlo Rusko. Z Moskvy ale místo plynu míří do Evropy vzkazy, signály a nenápadný nátlak.
Na jedné straně je nový plynovod Nord Stream 2. Vede z Ruska na dně Baltského moře až do severního Německa. Je hotový, připravený a plyn v něm už je také. Nemá ale potřebné povolení, které si Vladimir Putin pro státní Gazprom tolik přeje. A bez něj se nesmí začít používat.
Mimochodem, kdy takové povolení bude, není zatím vůbec jisté. V Německu teprve vzniká nová vláda a Annalena Baerbock, šéfka strany Zelených, která v ní usedne, řekla, že se Německo nesmí nechat vydírat.
Mezitím by sice Gazprom mohl plyn do Evropy okamžitě poslat přes Ukrajinu, ale nic takového není v dohledu. Rusko tvrdí, že ukrajinská část plynovodní sítě je ve špatném stavu. Podle analytiků je ale skutečný důvod právě v tom, aby mohlo Rusko víc tlačit na Německo a urychlit schválení nového plynovodu.
Nejde ale jenom o Nord Stream 2. Podle rozhlasové stanice Deutsche Welle sleduje Rusko svým současným chováním ještě druhý, významný strategický cíl.
„Ti v Evropě, kdo s námi podepsali dlouhodobé smlouvy, si teď mohou mnout ruce a jásat,“ řekl Vladimir Putin a téměř na chlup stejně se k cenám nyní vyjádřila i šéfka Gazpromu pro export Elena Burmistrova.
Signály, které Moskva v posledních týdnech do Evropy vysílá, jsou tedy jasné: pokud s Ruskem uzavřete dlouholeté smlouvy o dodávkách plynu, nebudete se muset v budoucnu obávat, jestli máte plynu dost. A Rusko si na oplátku pojistí zákazníky i do budoucna.
„Byli to chytráci z minulého funkčního období Evropské komise, kteří přišli s tím, že se má cena plynu vytvářet na trhu, a tady máme výsledek,“ prohlásil ruský prezident na tiskové konferenci na začátku září, kdy spotová tržní cena za 1000 metrů krychlových vystřelila na 650 dolarů. O měsíc později už to byly dva tisíce dolarů.
S kritikou obchodování s plynem na volném trhu nešetří ani ruský diplomat Vladimir Čižov, který pro Financial Times řekl, že dlouhodobé smlouvy s Ruskem zajišťovaly stabilní dodávky i ceny plynu.
Ruští představitelé navíc ostře odmítají, že by za růstem cen stáli právě oni. Ten je i objektivně daný kombinací více faktorů. Roli hraje silná a dlouhá uplynulá zima v Evropě i růst poptávky, kterou rozjelo oživení ekonomiky po pandemii. Dopad mají ale také velké a výnosné dodávky plynu do Asie, která za něj platí ještě víc.
Jisté ale je, že na současné situaci by Rusko mohlo rychle a jednoduše vydělat, za takovou cenu jako dnes plyn už do Evropy dlouho nedodávalo. Místo vysokých finančních příjmů, které by nyní mohl Gazprom získat, ale mají zřejmě přednost politické cíle Moskvy a tlak na evropské země, aby se vrátily k dlouhodobým smlouvám.
„Místo toho, aby Gazprom využil růstu cen a dosáhl dalšího zisku z prodeje plynu za vysoké ceny na spotovém trhu, rozhodl se tohle obchodování zastavit a oznámil, že ve čtvrtém čtvrtletí a celém příštím roce nebude prodávat žádné další objemy plynu na trhu,“ potvrzuje odborník na energetiku Michail Krutichin v rozhovoru pro list Novaja Gazeta.
Tenhle přístup ostatně funguje. Například Maďarsko se toho již chytlo a na konci září uzavřelo s Gazpromem patnáctiletou smlouvu na dodávky plynu.
