Zpomalení čínské ekonomiky a její restrukturalizace zasáhne Asii a Latinskou Ameriku bolestivěji než samotnou Čínu. Zeptejte se třeba akcionářů brazilského kovozpracujícího a důlního obra Vale. Jako vývozce železné rudy  se tahle společnost, třetí největší důlní firma na světě, dlouhá léta spoléhala na čínskou poptávku. A ta je pryč.

Čína totiž přestala stavět města duchů a letiště bez cestujících. Akcie Vale (zejména díky dění v Číně, ale nejen kvůli němu) spadly za posledních pět let o 93,3 procenta, což je horší než akcie dalších těžařů BHP (minus 77 procent), Rio Tinto (minus 66,9 procenta) a horší než brazilský akciový index MSCI Brazil (minus 77,37).

To samé platí pro chilské vývozce mědi, argentinskou sóju a tchajwanskou turistiku. Jestli půjde Čína ke dnu, vezme s sebou i pěkný kus zbytku světa.

China-economy-growth

O žádném ze světových trhů se letos nemluví tolik jako právě o Číně. Až se jeden diví, proč se všichni tak radují, že se Číně nedaří. Apple nechce, aby Čína upadala, General Motors taky ne. Společnost Caterpillar má už roky pro investory špatné zprávy – kvůli Číně. A například Američané, kteří se chystají do důchodu a od března 2009 viděli své portfolio jen růst, teď mohou i Číně „děkovat“ za nedávné ztráty.

Čtěte také: Číňané budují města duchů. Jaká je čeká budoucnost? 

A můžeme pokračovat: V září kvůli Číně upustila americká centrální banka od zvýšení úrokových sazeb a nechala je na historickém minimu. FED vyhlašuje změny krátkodobých úrokových sazeb čtyřikrát ročně a v roce 2016 se může stát to samé.

Pro ilustraci – jen v období od 10. do 27. srpna 2015 (během těchto dní se čínská burza dramaticky propadla a obavy z negativního vývoje s sebou řetězově stáhly i další světové burzy) vyvolal 21,5 procentní pokles lokálního čínského kapitálu měřený podle čínského akciového indexu CSI 300 pět a půlprocentní pokles v americkém akciovém indexu S&P 500, 8,1procentní pokles v indexu MSCI EAFE (Evropa, Austrálie, Asie, Dálný východ) a 8,4procentní pokles v akciovém indexu mapujícím rozvíjející se trhy MSCI Emerging Market. V prvních dvou týdnech roku 2016 padly čínské akcie skupiny A zhruba o 16 procent, a způsobily osmiprocentní pád v S&P 500, 8,8procentní pokles v MSCI EAFE a 10,7procentní propad na rozvíjejících se trzích.

Kdo bude plakat jako další?

Čína dala světu levnou pracovní sílu a levné zboží. A díky vývozu nadbytečných úspor také levný kapitál. Za posledních 15 let dopřála Asii a Latinské Americe masivní šokovou poptávku po jejich surovinách. To je pryč. Ilustrují to problémy společností jako jsou právě Vale, BHP nebo Rio Tinto, o tom, aby někdo za jejich zaplatil 20 dolarů si už můžou jen nechat zdát. Čína přitom spotřebuje asi 60 procent světové produkce železné rudy a skoro polovinu z toho dováží.

Další důležitou komoditou, kde má čínská poptávka váhu, jsou sojové boby. Čínský trh spotřebuje třetinu celosvětové produkce sóji. A čínské požadavky téměř v plné výši uspokojují producenti sóji z USA, Brazílie a Argentiny.

soja

Sklizeň sojových bobů v Argentině.

Čínská poptávka tvoří i 40 procent produkce oceli, ale vzhledem k tomu, že říše středu má tolik dodávek železné rudy a dalších materiálů potřebných k výrobě oceli, objem dovozu spadl do negativních čísel, tvrdí World Bureau of Metals Statistics, společnost, která shromažďuje údaje o kovozpracujícím průmyslu.

Akcie společnosti Gerdau, velkého brazilského výrobce oceli, jsou teď kvůli Číně za babku. Jejich hodnota za posledních pět let klesla o 94 procent. Nezmění-li se trend, asi se dá očekávat, že kdysi mocný výrobce se z burzy stáhne.

Čína má oceli, že neví, co s ní. Americké ministerstvo obchodu uvalilo na některé typy čínské oceli dovozní clo ve výši 236 procent. A ArcelorMittal svádí na Čínu svou ztrátu v III. čtvrtletí.

Čtěte také: Soumrak světových megaměst? Největší sídla planety mají stále větší problémy

Venezuelu drží pohromadě jen víra a čínské financování v objemu pět miliard dolarů. Pokud nezačne zdražovat ropa a kovy, Barclays Capital předpovídá, že Venezuela jako první suverénní stát letos nedodrží své závazky.

A takto by se dalo pokračovat dál. Skutečný dopad čínského vývoje nelze přesně změřit, varovala ve své pětasedmdesátistránkové zprávě investičně strategická skupina společnosti Goldman Sachs vedená expertkou Sharmin Mossavar-Rahmani. Je to prý kvůli nedostatku důvěryhodných dat z Číny a od některých obchodních partnerů. „Nelze odhadnout ani důsledky zpomalení Číny na náladu trhů,“ napsali autoři. „O tom, že Čína má vliv na zbytek světa, ale pochyby nejsou. Otázka je, jak velký tenhle vliv je.“

Nic není tak horké…

Tento článek ukazuje, jaký dopad mají proměny čínské ekonomiky na řadu důlních a ocelářských společností. A taky na sousední země. Do Číny jde třeba 25 procent celkového jihokorejského exportu.

vale dul

V jednom z dolů těžební společnosti Vale.

Čínské ekonomické zpomalení znamená nižší zisky a ty mají i druhotný efekt na globální ekonomiku a nadnárodní společnosti. Investiční společnost Goldman nedávno snížila své cenové zacílení na globální potravinovou společnost Bunge kvůli nevýrazné poptávce po komoditách v Číně. Bunge hraje velkou roli v Brazílii a v Argentině.

Nejnovější pololetní výhled OECD uvedl, že čínský vstup na trh globálního kapitálu by mohl být výraznější než dopady jejího hospodářského zpomalení. OECD odhaduje, že snížení růstu domácí poptávky o dva procentní body by zpomalilo globální růst o 0,33 procenta ročně za dva roky. Ale zareagují-li kapitálové trhy přehnaně, jak to mají ve zvyku, pak by globální růst zpomalil o 0,75 až jedno procento ročně po dva roky kvůli omezení likvidity.

Jsou tu ale i pozitivní fakta. Čína nechudne. Ekonomika se nesmršťuje, jen už neroste tak, jak rostla. Peking se snaží přejít na ekologičtější hospodářství a bojuje se zaváděním finančních reforem. Číňané chtějí zahraniční zboží, protože věří, že je kvalitnější. Čína drží velkou část trhu s chytrými telefony, ale společnosti jako korejský Samsung a Apple mají pořád prostor k růstu. Americké firmy mohou nalézt v Číně nová odbytiště, zvláště v oblastech jako zdravotnictví nebo potraviny pro děti.

Dobrá zpráva je, že horská dráha čínského hospodářství ovlivňuje západní banky jen v omezeném měřítku. Propojení s čínským dluhem prostřednictvím čínských společností sahá od nízkých 0,1 procenta bankovních aktiv v Itálii až po tři procenta ve Velké Británii primárně v bankách HSBC a Standard Chartered, uvádí zpráva Goldman Sachs. Jen 0,8 procent amerických bankovních aktiv je navázáno na čínský dluh.