Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.
Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Číňani v Hamburku?
Spolkový kancléř Olaf Scholz má další problém. Čínská státní společnost Cosco chce totiž získat podíl v přístavu v Hamburku. A kancléřský úřad v tom nevidí problém. Naproti tomu šest ministerstev, kterých se případný obchod týká a která se podílela na přezkoumání investic, ho ostře odmítá s tím, že jde o kritickou infrastrukturu. Přesto chce podle zjištění veřejnoprávních médií NDR a WDR úřad kancléře obchod umožnit.
V jeho rámci by měla čínská přepravní společnost Cosco na základě dohody z minulého roku převzít akcie provozovatele přístavu HHLA a získat více než třetinový podíl v hamburském kontejnerovém terminálu Tollerort. Pokud vláda nezasáhne, mělo by k obchodu dojít automaticky na konci října, jen krátce před Scholzovou návštěvou Číny.
Koaliční partneři z FDP i strany Zelených ale chtějí obchod zastavit a připomínají současné zkušenosti s Ruskem. „Co se vlastně ještě musí ve světě stát, aby se Německo dostalo do reality a jen neposkakovalo před nepřáteli svobodného demokratického světa? Prodej kritické infrastruktury Číně je zjevnou chybou a musí být zastaven,“ cituje magazín Spiegel Marii-Agnes Strack-Zimmermannovou, šéfku obranného výboru Spolkového sněmu.
Problém je podle kritiků i v tom, že Čínané nemají získat jen obchodní podíl, ale měli by mít možnost dosadit i výkonného ředitele, a mít tak velký vliv na fungování přístavu, jehož největším zákazníkem je už dnes Čína. „Dlouhodobou strategií Číňanů by samozřejmě mohlo být převzetí kontroly nad celým dodavatelským řetězcem, digitálním i námořním, v Evropě,“ komentuje Rolf Langhammer z Institutu pro světové hospodářství v Kielu.
Brzda pro vědu
Některé projekty se omezí, další ani nezačnou a některá zařízení si budou muset dát pauzu. Tak budou vypadat v praxi dopady vysokých cen energií na vědu a výzkum v Německu. Například v uznávané Společnosti Maxe Plancka, pod kterou spadá téměř devadesát vědeckých institutů a výzkumných zařízení, počítají s tím, že příští rok budou muset jen za elektřinu zaplatit nejméně o sto milionů eur navíc.
CERN | Foto Erwan Martin / Unsplash
Proto vedení téhle společnosti, která si jen v posledních třech letech připsala pět Nobelových cen, bude v nejbližších dnech rozhodovat o budoucnosti jednotlivých institutů.
Kvůli energetické krizi si zimní pauzu dá dřív i výzkumné středisko CERN ve Švýcarsku, které je energeticky extrémně náročné a ročně spotřebuje třetinu spotřeby celého ženevského kantonu. Letos tak kvůli drahým energiím začne v CERN každoroční pauza už o dva týdny dřív, než se původně plánovalo.
Zavíráme
Šetřit chtějí i v síti supermarketů Aldi Nord. Podle kritiků jde ale spíš jen o PR trik. Vedení společnosti tento týden oznámilo, že zkrátí ve svých obchodech otevírací dobu, aby ušetřila spotřebu energie. Od listopadu se tak má v prodejnách, kde je nyní otevřeno do devíti nebo i deseti hodin večer, zavírat už v osm.
Firma ale neuvedla, kolika a kterých supermarketů se to má týkat. Naproti tomu například ze skupiny Rewe, pod kterou patří i obchody Penny Market, naopak zní, že úspory získané kratší otevírací dobou by byly marginální.
Točíme na Západ
Víc USA, méně Číny. Přesně tak se dá shrnout aktuální strategie automobilky BMW, která chce posílit své prodeje elektromobilů v USA. Rozhodla se proto masivně investovat do svého největšího amerického závodu ve Spartanburgu v Jižní Karolíně.
Celková investice má dosáhnout 1,7 miliardy dolarů, z toho 700 milionů půjde čistě do výroby baterií pro elektroauta. Vyrábět nové vozy s čistě elektrickým pohonem začne BMW v USA už za tři roky. Do konce tohoto desetiletí se tam má vyrábět nejméně šest plně elektrických modelů BMW.
