Jak je na tom česká ekonomika? Jak jsou na tom nejdůležitější firmy země? A jak vidí přítomnost a budoucnost Česka ti, kdo stojí v čele těchto společností? Na to hledá odpověď série rozhovorů a článků, které najdete tady, na Forbes.cz.
Oslovili jsme desítky žen a mužů, kteří vedou české podniky. A to nejen ty největší, ale i středně velké a z nejrůznějších oborů. Chceme znát jejich zkušenosti s nejtěžším rokem poslední dekády, chceme vědět, jak se změnili a kam směřují. Chceme vědět, jak funguje páteř a mozek české ekonomiky, a jak tím pádem funguje a bude fungovat celá země.
Lidstvo se během pandemie masivně přesunulo na internet. Na to však zareagovali hackeři, jejichž útoky vzrostly bezprecedentním tempem. Společnost Avast, která patří k lídrům na poli kybernetické bezpečnosti, se ocitla ve středu dění a zareagovala na to urychlením vývoje nových produktů. Stejně tak se ale musela s novou situací vypořádat uvnitř firmy.
Nyní se vrací do „postcovidového“ světa – s novými produkty, v očekávání nových akvizic a také s hybridním režimem pro své zaměstnance, kterým nabízí nejen práci odkudkoliv, ale také takřka nekonečnou dovolenou.
V jakém stavu a s jakým ponaučením se do nového světa vrací Avast, komentuje pro Forbes v rozhovoru jeho CEO Ondřej Vlček. A nezapomíná na to, jak se do nového světa vrací on sám.
Kyberútoků je dnes více než kdy dříve. Co na to Avast?
Ano, kyberútoků je více než kdy dříve, ale tak to bylo vždycky. Každý rok je oproti tomu předchozímu rekordní – za posledních dvacet třicet let je v tomhle rok N vždycky větší než rok N-1. Je ale fakt, že covid to urychlil a složitost a sofistikovanost útoků se posunula dál. Odehrál se kompletní technologický posun, který začali útočníci velmi rychle zneužívat.
Jaký to mělo vliv na váš byznys?
Celý sektor kybernetické ochrany odpovídajícím způsobem posílil. Avast se zaměřuje na zákazníky koncové, stejně jako na segment „small business“, do něhož spadá náš nový produkt Business Hub. Obzvlášť malé firmy mnohdy nemají dedikované experty na počítačovou bezpečnost a jsou rády, když mají nějakého dedikovaného ajťáka, který se tomu věnuje.
Svá zařízení pak využívají jak osobně, tak pracovně, což vytváří podhoubí pro poměrně snadný útok. Abychom je v takové situaci dokázali ochránit, musí být řešení jednoduché a kombinovat v sobě všechno, co potřebují. Business Hub tak sdružuje všechny tyto prvky do jednoho balíku.
Kde jste vývoj vzhledem k pandemii naopak utlumili?
Dlouhodobě sledujeme trend IoT, internetu věcí. Od našeho IPO před třemi lety to byla jedna z hlavních dlouhodobých investic, ale během pandemie se u nás tato oblast zpomalila. Útočníci na IoT zařízení zkrátka tolik neútočili. Viděli jsme mnohem více cílených útoků na počítače a na mobilní zařízení, ale pokusů o to, jak se zmocnit IoT zařízení, se dělo méně, než jsme čekali. Takže jsme tomu trochu přizpůsobili naši produktovou strategii.
Museli jste navýšit i kyberbezpečnost samotného Avastu?
To děláme pořád. Když jsem nastoupil jako CEO, byla to jedna z mých velkých priorit. Vnímal jsem, že přísloví „kovářova kobyla chodí bosa“ by tu mohlo být hodně ošemetné. A máte pravdu, množství útoků na nás během pandemie ještě zesílilo.
Máte teď v této oblasti tedy víc lidí než předtím?
Výrazně víc. Ten tým jsme posílili tak, že o interní IT bezpečnost se teď stará asi šedesát lidí. Nepracují na produktech, jsou to čistě odborníci na bezpečnost.
Jak se Avastu dařilo na světových trzích? Konala se nějaká anomálie?
Nějaká překvapení jsem v tomto směru asi nečekal. Zhruba čtyřicet procent příjmů máme z USA. Tak tomu bylo před pandemií a zůstalo to i po pandemii. I v našich dalších silných oblastech, jako je hlavně jihozápadní Evropa, kde jsme velmi silní ve Francii, Španělsku a Itálii, jsme stále jedničky na trhu.
A žádné překvapení se nekonalo ani v dalších částech Evropy, jako je Velká Británie nebo Německo. Silný trh je pro nás Latinská Amerika, kde jsme dále posilovali, ať už se jedná o Mexiko, Argentinu, nebo Brazílii.
Nekonečné dovolené. Na pláž a ještě dál
Avast při rozvolňování ohlásil přechod na hybridní režim ve svých kancelářích. Už funguje?
Rozjeli jsme systém „work from home“ a „work from anywhere“, kdy mají lidé možnost pracovat z kanceláře nebo odkudkoliv. Zprocesovali jsme ho prostřednictvím dodatků pracovních smluv a zhruba čtyřicet procent avasťáků si vybralo režim work from anywhere. To znamená, že i když budou kanceláře otevřené, budou tam lidé trávit maximálně dva dny v týdnu.
Někteří tam ale nebudou chodit vůbec, ti budou na nějaké chaloupce na horách nebo na pláži a v officu se objeví, jen pokud to bude potřeba. Jsem přesvědčen o tom, že hybridní režim je ta cesta, kterou po covidu půjde většina technologických firem.
Zavádíte také systém neomezené dovolené. Hodláte přitom zaměstnance nějak kontrolovat?
Určitě bych to nenazval kontrolními mechanismy. Filozofie, z níž pro tento koncept vycházíme, je absolutně zaměřená na výsledky práce – ne na to, kde nebo jak lidé tu práci vykonávají. To je možné u většiny rolí, které jsou měřitelné výstupem, ať už programátorských, což je polovina našich zaměstnanců, nebo techničtějších.
Má-li programátor dodat komponentu nebo modul do 30. června, tak je buď dodá, nebo nedodá. A jestli na tom pracuje v noci a přes den surfuje, to je jeho problém.
To je sympatický přístup…
Dává lidem volnost a oni mohou svou práci pojmout více jako volné zaměstnání, podobně jako umělci. My jsme to totiž vždycky brali tak, že programování je stejně tak umění jako věda, protože v obou oblastech múza občas je a občas není.
Občas to na člověka prostě přijde a buší to tam do sedmi do rána celou noc a jindy to prostě nejde a je lepší jít někam na vzduch než se nutit sedět v kanclu jen proto, abych tam seděl. Myslím si, že abychom z lidí dostali co nejvíc a udrželi je v práci spokojené a zároveň produktivní, je ta volnost vážně důležitá.
Podle vašeho vnitřního výzkumu nemají vaši čeští zaměstnanci takovou tendenci vybrat si režim „work from anywhere“ jako vaši zaměstnanci ve světě. Čím si to vysvětlujete?
Možná to souvisí s tím, že Američané jsou zvyklí stěhovat se za prací. Tam je naprosto běžné, že si najdu nový džob v Chicagu a přestěhuji tam kvůli práci přes půl země celou rodinu. Češi se naopak za prací moc nestěhují. Když bydlí v Pardubicích, tak chtějí pracovat v Pardubicích a hotovo.
Návrat do „postpandemického“ světa
Jak se teď firmě daří?
Náš oficiální guidance pro letošní rok je šesti- až osmiprocentní růst. Po prvním kvartálu jsme si řekli, že to bude spíš na té horní hranici.
Co je pro Avast největší výzva pro tento rok?
Myslím, že hrozně zajímavý bude návrat do kanceláří. Respektive tedy poloviční návrat nějakých pětapadesáti procent lidí. Bude zajímavé sledovat, co covid udělal s kulturou firmy. Nějakou daň si to celé vzalo, mluví se teď hodně o duševním zdraví a pocitech samoty a spousta lidí bude po tom roce v úplně jiném rozpoložení, než byla před covidem. Na tohle se musíme zaměřit.
A z produktového hlediska?
Ke konci roku před sebou máme velký release, nový produkt Avast One. Podobně jako jsem mluvil o unifikované službě Business Hub, tak Avast One přinese podobný koncept do zákaznického segmentu. Půjde o balík, který bude velmi jednoduchý pro použití, bude multiplatformní a myslím, že se bude líbit.
Je to věc, na níž jsme pracovali několik let a snad s ní bude spjatá nějaká offlinová oslava a podobné tradiční věci, které jsme teď rok a půl neměli šanci dělat.
Chystají se nějaké akvizice?
Určitě ano. Avast je velmi ziskovou firmou, máme EBITDA přes 500 milionů dolarů ročně a to jsou peníze, které samozřejmě musíme nějak použít. Pro mě jako byznys leadera růstové firmy by bylo tím nejméně atraktivním způsobem, jak ty peníze použít, poslat je zpátky shareholderům v podobě nějakých dividend a podobně.
To by bylo dost nezodpovědné. Takže nejlepší způsob, jak ten cash použít, jsou akvizice. Ty jsou pro Avast běžná a vyzkoušená věc, jako v případě AVG před pěti lety.
Jak se díváte na trendující pojmy v IT, jako je blockchain nebo umělá inteligence?
Všechno se to určitým způsobem propojuje, blockchain má určité aplikace v oblasti bezpečnosti a soukromí, strojové učení u umělé inteligence je pro nás už klíčová věc. Je nedílnou součástí našeho enginu, proto jsme ostatně před rokem a půl přijali Michala Pěchoučka do role CTO jakožto jednu z největších kapacit na umělou inteligenci v České republice. To se nám velmi vyplatilo.
Z garsonky do kanceláře
Během pandemie jste si koupil garsonku vedle svého bytu, abyste mohl pracovat „z domova“ a měl klid. Využíváte ji ještě?
Ano, zrovna jsem tady! Už se ale nemůžu dočkat, až se vrátím. Patřím k těm, kteří si vybrali ten režim pět dní v týdnu v kanceláři. A nejen tam – hodně cestuju, před covidem jsem strávil 150 až 200 dní mimo Českou republiku, prostě půl roku jsem pracovně někam jezdil nebo létal.
Naučil vás pandemický režim něco nového ohledně toho, jak lépe vyvážit pracovní a soukromý život?
Jsem teď díky pandemii mnohem víc s dětmi a se ženou. Ostatně myslím, že díky covidu vznikla i naše rodinná nadace, protože bylo víc příležitostí to probírat. A to je nutnou podmínkou, aby věci vznikaly. V hlavě jsme si to nosili už nějakou dobu, ale abychom to zrealizovali, potřebovalo to nějaký společný čas.
Vrátíte se teď do starých kolejí?
Upřímně, trochu se toho obávám. Na pozici CEO globální firmy si nemůžu moc vyskakovat – všichni vědí, že work-life balance v takové situaci moc dobrý není. To je ale ústupek, který musí člověk udělat, a já i mé okolí jsme všichni věděli, do čeho jdeme. Teď se to trochu zlepšilo, ale mám pocit, že do starých kolejí se to trochu vrátí. Můj pracovní den bývá opravdu dlouhý.
Jak dlouhý?
Tím, že jsme orientovaní hodně na Ameriku, mám spoustu callů večer, takže se většinou snažím mít takovou nepracovní díru mezi sedmou a půl devátou večer. To strávím nějakou chvíli se svou rodinou a od půl deváté už tam mám každý večer nějaké dva pracovní telefonáty. Každý je tak na hodinu. A pro úplnost, každé ráno to celé začíná tak v osm.
