Co stojí víc? Pověsit na stěnu galerie skutečný obraz, nebo ho na ni promítnout? Podle propočtů Richarda Fuxy, autora výstavy iMucha – slavná sbírka v pohybu v pražském Obecním domě, je správně za bé. Má totiž srovnání. Před sedmi lety tu byla k vidění stejná sbírka, jen tu visely originály, dnes je část vystavených děl v digitální verzi a je jich o sedmdesát víc.
„Náklady na uspořádání výstavy s digitalizací části děl jsou v porovnání se standardní výstavou zhruba o 30 procent vyšší,“ říká Fuxa. Ten je zároveň předsedou správní rady Nadačního fondu Richarda Fuxy, kterému vystavovaná díla patří.
Z nákladů si ale může rovnou odečíst výdaje spojené s autorskými právy a se složitou přepravou ze zahraničí. Ty se naopak v případě Národní galerie, která ukazuje skutečné obrazy, šplhají podle její zástupkyně Evy Sochorové do milionů.
„Zejména převoz ze zámoří je velmi nákladný. Navíc transport musí zajišťovat specializovaná firma s certifikátem dopravce uměleckých děl. Náklady související se zápůjčkou děl se odvíjejí od podmínek majitele díla, mohou být různé, jsou součástí smlouvy,“ dodává.
Pojištění pro takový druh projektu je podle ní nevyčíslitelné. Část výdajů hradí Národní galerie z peněz, které dostává ze státního rozpočtu, podílet se mohou i sponzoři a část peněz jde ze speciálních dotací. „U výstavy rozměrů Impresionistů se náklady počítají v sedmi- až osmimístných číslech,“ doplňuje Eva Sochorová.
Soukromým vystavovatelům se výstava musí zaplatit ze vstupného. Na tržby si pořadatel Muchovy výstavy nemohl před sedmi lety stěžovat, akce získala titul Nejnavštěvovanější výstava výtvarného umění v České republice, za pět měsíců ji vidělo 185 tisíc lidí, v průměru 1217 denně. Nyní má sbírka zhruba o sedm desítek artefaktů víc a od prvního dne je denní průměrná návštěvnost zhruba 700 lidí.
„Mohlo by se zdát, že vysoká návštěvnost pro nás není překvapivá, ovšem tehdy se na ní velkou měrou podíleli zahraniční turisté, kdežto tentokrát chodí v drtivé většině tuzemští návštěvníci,“ dodává Richard Fuxa. Za plné vstupné zaplatíte 290 korun.
Další, tentokrát plně virtuální, bude výstava Bylo nebylo, van Gogh, Monet, Renoir… s digitalizovanými plátny impresionistů, která začne 18. září ve Foru Karlín, kde ji pořádá Serge Grimaux. Na ploše více než 2 tisíce metrů čtverečních se představí díla proslulých umělců v projekcích doplněných prostorovými zvukovými efekty. Základní vstupné pro dospělého je 295 korun, během víkendu o 50 korun dražší.
„Stejný typ spektakulární výstavy je v současné době s velkým úspěchem prezentován v mnoha hlavních městech po celém světě. V těchto dnech nejistoty je jedna věc jistá – musíme chodit ven a sdílet okamžiky,“ říká organizátor Serge Grimaux.
Digitální doba si zkrátka žádá digitální výstavy a doba covidová tomuto způsobu vystavování nahrává. Tento typ akcí ale rozhodně není dítětem letošního roku. Například od loňského února do prosince připravilo pařížské muzeum L’Atelier des Lumières digitální výstavu Van Gogh: Starry Night.
Náš jediný český Rembrandt s kurátorkou výstavy Lucií Němečkovou | Foto Katarína Hudačinová
V bývalé slévárně, jejíž prostor se proměnil ve výstavní, se promítaly stovky digitalizovaných obrazů nizozemského malíře na stěny i podlahy za doprovodu hudby. Pomocí 120 projektorů tu ožila i plátna vídeňských rodáků Gustava Klimta a modernisty Friedensreicha Hundertwassera. V současné době tu probíhá do ledna 2021 výstava Monet, Renoir… Chagall. Cesta po Středomoří a další přidružené výstavy. Plné vstupné stojí 15 eur.
V době covidové karantény byly velmi populární i virtuální prohlídky. Pod názvem 360 stupňů ji nabízela Národní galerie a stále je na jejím webu k vidění. Zpřístupnila tak zdarma na dálku expozici Umění dlouhého století. Náklady na projekt se podle Evy Sochorové pohybují zhruba v řádech desítek tisíc korun. Do konce roku by měla být spuštěna další virtuální prohlídka – Staří mistři.
Podívat se do muzea, které je na druhém konci planety, je možné je i prostřednictvím plně interaktivního muzea umění Virtual Online Museum of Art (VOMA), které je přístupné online. Od půlky srpna mají zájemci přístup ke sbírkám pařížského Musée d’Orsay, newyorského Museum of Modern Art nebo madridského Museo del Prado. Další tipy na virtuální prohlídky jsou k nalezení například i na stránkách onlinegallery.art.
Ti, kdo potřebují k nejlepšímu zážitku skutečné výstavní sály, se mohou těšit od poloviny října na Staré mistry II. Největšími projekty, které Národní galerii do konce roku čekají, jsou výstava Rembrandtových děl a expozice Mikuláše Medka.
7. 9. 20205 min
Zdravotnictví, uhelný průmysl, ani knižní trh jí nejsou cizí. Ráda hledá malé a střední firmy, co mají nápad. Ve volném čase píše knížky, chodí po horách, galeriích, kinech a hladí zvířata.
