Zhruba 70 procent české populace má být podle vládního plánu v dohledné době očkováno proti nemoci covid-19.
„Takže nás čeká velký úkol. Možná jeden z nejnáročnějších, který jsme v posledních letech řešili,“ tvrdí Pavel Řehák – muž, který v březnu přinesl politikům předpověď pandemie, čímž je přiměl k celoplošným opatřením a zabránil patrně mnohem většímu průšvihu.
Řehákova slova nelze brát na lehkou váhu nejen kvůli tomu, že na jaře nezpochybnitelně prokázal autoritu. „Máme v této oblasti zpoždění,“ konstatuje finančník stojící v čele pojišťovny Direct, ale povzbudivě dodává, že vše se dá dohnat.
Podle vládní strategie má stát zatím objednánu vakcínu pro necelých sedm milionů lidí. Postupně by měly být dokoupeny další látky, aby se dostalo na všechny, ale i záměr proočkovat na dobrovolné bázi sedm milionů Čechů, což by se podstatně ztížilo šíření viru, se dnes jeví jako velmi ambiciozní.
Tím spíš, když podle údajů samotného ministerstva zdravotnictví mají v prvním kvartálu příštího roku dorazit dávky pro cca milion osob. Všeobecná fakultní nemocnice i nemocnice v Motole navíc deklarují schopnost proočkovat nanejvýš pouze 500 osob denně, Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích pak kolem 300 osob denně.
Tyto tři pražské nemocnice přitom uvádí ministerstvo jako největší vakcinační centra, takže člověk nemusí být univerzitní profesor matematiky, aby si sečetl, že tímhle tempem nejde potřebné proočkování v žádoucím čase stihnout. A to ani při zapojení nemocnic po celém Česku, s čímž je samozřejmě počítáno.
Mluvčí ministerstva Barbora Peterková argumentuje, že první vlna očkování se bude týkat převážně zdravotníků a na veřejnost se dostane přibližně v únoru, kdy už budou ve hře i jiné vakcíny než pouze ta od Pfizeru. Ty nebudou tak náročné na přepravu a skladování, takže se do očkování zapojí i praktičtí lékaři. Těch je asi pět tisíc, čímž bude kapacita očkovacích míst výrazně navýšena.
„Ovšem sdělovat konkrétní časový horizont, kdy bude potřebné množství populace chráněno vakcínou, by nyní určitě nebylo namístě,“ uvedla Peterková. Časový horizont je přitom důležitý minimálně jako signál, kdy se Česko vrátí do aspoň částečně normálního života.
Příkladem takového horizontu může být Izrael. „Ten patří v oblasti očkování mezi nejrychlejší. K podstatnému proočkování směřuje do konce prvního čtvrtletí, plánuje očkovat až 60 tisíc lidí denně. Koncem ledna chtějí mít naočkováno téměř dva miliony lidí,“ vypočítává Pavel Řehák.
Muž, který v březnu pomocí excelové tabulky rozhoupal politiky k boji s pandemií, následně rétoricky přechází od Izraele k Česku.
„Původní strategie ministerstva zdravotnictví indikovala, že 40 procent vakcín přijde až ve druhém pololetí roku 2021, což by znamenalo, že proočkováno budeme mít až někdy zhruba za rok. Vidím ale, že plno lidí teď usilovně pracuje na tom, aby se vše dohnalo.“
Řehák v tomto smyslu zmiňuje vznik dobrovolné iniciativy reklamních agentur připravující profesionální komunikační kampaň. Dále také vojáci a Národní agentura pro komunikační a informační technologie ve spolupráci s ministerstvem připravují IT prostředí na evidenci a registraci očkovaných. „Premiér se pokouší navýšit a urychlit dodávky vakcín,“ upozorňuje Řehák.
Jakým způsobem se podle něj dá zásadní úkol stihnout? „Když budeme aspirovat na to, abychom proočkovali podstatnou část populace před prázdninami, znamená to, že musíme umět očkovat asi 60 až 70 tisíc lidí denně. Kdybychom cílili na září, znamená to denně zhruba 50 tisíc.“
Za
klíčové
Řehák
považuje sehnat
větší
množství
vakcín v
dřívějším
čase,
neboť
původní plán dodávek by neumožňoval zrychlit.
„Pak bychom žili
v
covidovém světě
ještě další rok,“ varuje.
Pokud se však urychlení dodávek podaří, bude kritické dobře zvládnout řízení dodávek na vakcinační místa a tam dobře odřídit procesy. Ale to už se podle Pavla Řeháka dá vyřešit.
„Opravdu zásadní je dostupnost vakcín. Všechny tyto predikce pochopitelně předpokládají, že vakcíny jsou efektivní a bezpečné,“ uzavírá muž, který přišel.
