skip to main content
Češi v zahraničí

Propojuje české vědce v zahraničí. Kdo jsou Czexpats in Science?

5 minut čtení

Expat je zkratka pro člověka, který žije mimo svoji rodnou vlast. Czexpats? Termín spojující „Czechs“ a „expats“. A když jsou to Češi, kteří v zahraničí dělají vědu, vyjde nám „Czexpats in Science“.

Stejné jméno nese i projekt, který pomohla rozjet úspěšná vědkyně Markéta Kubánková. Ve svých 32 letech už vyzkoušela, jaké je to žít v Asii, Jižní Americe, Mexiku, Skotsku, Londýně a v Německu. Kvůli práci rodičů, studiím a výzkumu strávila v zahraničí celkem přes dvacet let.

Právě zkušenost s nomádským životem a obtížným začínáním od nuly ji přiměly podílet se na založení podpůrné platformy českých vědců působících v zahraničí.

„V roce 2018 jsem dokončovala výzkumný projekt v Londýně a přemýšlela, co dál. Chyběl mi kontakt s vědeckou komunitou v Česku a dalšími vědci v podobné situaci,“ vzpomíná Kubánková.

„Proto jsme s bývalými spolužačkami z Českého vysokého učení technického Annou Stejskalovou a Vlaďkou Petrákovou, které zrovna taky pracovaly mimo Českou republiku, založily Czexpats in Science.“

Reklama

Sama působí ve vědeckém ústavu Max Planck Institute for the Science of Light v německém Erlangen. Věnuje se studiu mechanických vlastností lidských buněk a její výzkum je základem nové metody, která by mohla přesněji určovat onemocnění ze vzorku krve nebo tkáně. Tato technologie má velký potenciál dostat se do lékařské praxe.

Chtěla jsem zjistit, jak to funguje jinde.

Předtím se na Královské univerzitě v Londýně pět let věnovala trochu jiné vědecké otázce: detekci forem proteinů souvisejících s Alzheimerovou chorobou.

„Myslím, že pro vědce je jenom prospěšné pozměnit mezi jednotlivými kariérními kroky téma. Rozšíříte si tím obzory, dovednosti a síť kontaktů. A taky jsem chtěla zjistit, jak to funguje jinde,“ vyjmenovává důvody svého rozhodnutí Kubánková.

Současného šéfa potkala na konferenci v San Franciscu. „Viděl prezentaci mé vědecké práce. Hned poté si se mnou sjednal schůzku, sedli jsme si a byla ruka v rukávě. Půl roku nato jsem se stěhovala do Německa,“ líčí důležitost vytváření sítě kontaktů ve vědě.

Vědci o sobě potřebují vědět

Organizace Czexpats in Science mapuje české vědce po celém světě, propojuje je mezi sebou a buduje aktivní komunitu. Za tímto účelem vznikla i Konference pod stromeček – kolem Vánoc se totiž většina vědců na pár dní vrací domů do České republiky.

„V prosinci 2017 jsme na setkání v pražské hospodě o možnosti uspořádat konferenci jenom debatovali. Další rok jsme už získali sponzory a konferenci jsme uspořádali jako vánoční dárek. Zájem stále roste,“ pochvaluje si Kubánková.

„Na letošní třetí ročník se registrovalo téměř 200 lidí. Náš dík patří zejména Nadaci Experientia manželů Dvořákových, úspěšných českých chemiků. Byli úplně první, kteří uvěřili naší myšlence.“

Reklama

Czexpats in Science vznikla bez jakékoli podpory státní nebo jiné instituce a mezi vysokými školami nebo ústavy Akademie věd si záhy získala důvěru jako partner k diskusi.

Jejich velkým fanouškem je i přední český biolog Julius Lukeš, který z pozice člena Vědecké rady Akademie věd s Czexpats probírá například smysluplné nastavení pravidel financování výzkumných projektů.

„Rozjíždíme také spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí, protože se současné vedení začalo velmi zajímat o rozšíření Čechů po světě,“ říká Kubánková, která se stala členkou poradní rady Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, kde bude reprezentovat zájmy českých vědeckých expatů.

Aktuální vydání magazínu

„Dnes je naprosto běžné vyjet do ciziny na zkušenou, stává se to ustálenou součástí vědecké dráhy. Proto spousta českých vědců působí za hranicemi,“ konstatuje Kubánková.

„Dříve se o tuto komunitu nikdo nezajímal, přitom samotní vědci by rádi byli více v kontaktu s Českem a přispívali české vědě. Někteří dokonce přemýšlí o návratu domů.“

Právě pomoc s návratem je jedna z ústředních činností, kterým se Czexpats věnují. Vědci si ze zahraničí přivážejí zkušenosti, kontakty a mohou být velkým přínosem nejen pro základní výzkum, ale i pro byznys.

Platforma sdružuje nejenom ty, kdo bádají na univerzitách a ústavech, ale také spoustu vědců v soukromých firmách – od startupů až po korporáty jako Google, Siemens či AstraZeneca. Kromě vracejících se vědců se Czexpats snaží věnovat i juniorním vědcům, kteří teprve stojí před rozhodnutím vycestovat.

Čeští vědci nám v zahraničí dělají dobré jméno

„Jeden z našich nejdůležitějších úkolů je také šířit povědomí o tom, co naši vědci v zahraničí dokázali,“ zdůrazňuje Kubánková.

„Věda je celosvětový fenomén bez hranic a můžeme být hrdí i na objevy, které Češi učinili v cizině. Občas se někomu podaří, že přepíše učebnice či založí nový obor – i takové vědce v zahraničí máme,“ konstatuje.

Například chemik a biolog Martin Jínek je spoluobjevitelem revoluční technologie pro editování genů a Czexpats jeho zásadní podíl na tomto objevu letos připomínali, když za něj Jínkova šéfová Jennifer Doudna obdržela Nobelovu cenu za chemii.

Vědci, kteří zůstali za hranicemi natrvalo, mají velký zájem o dění u nás. Chtějí školit a mentorovat české studenty a navázat i jiné formy spolupráce.

„Čeští vědci v zahraničí si nachází další způsoby, jak na dálku přispívat své vlasti. Třeba Pavel Tomančák, mezinárodně uznávaný evoluční biolog a aktivní člen komunity Czexpats, se nově stal ředitelem centra excelentního výzkumu CEITEC v Brně. A to je skvělá zpráva, protože z této pozice pomůže vytvářet kvalitní vědecké prostředí v Česku,“ uzavírá Kubánková.

Reklama
Reklama