skip to main content
Technologie

Desetina Nobelovy ceny patří Třinci. Klíčovou studii o genomu napsal český vědec

2 minuty čtení

Nobelovu cenu za chemii dostal letos přelomový objev s krkolomným názvem CRISPR-Cas9 dvou chemiček Emmanuelle Charpentierové a Jennifer A. Doudnaové.

Změť písmen, číslic a cizí jména možná odrazují od dalšího čtení, ale vězte, že jejich objev je pro lidstvo přelomový. A možná by nevznikl nebýt jednoho českého vědce z Třince.

Co vlastně Královská švédská akademie věd ve středu ocenila? Zjednodušeně řečeno jde o genetické nůžky, které dokážou opravit chybný údaj v genomu. Tyhle nůžky mohou zastavit smrtelné nemoci i zlepšit výnosnost plodin tak, aby nasytily celé lidstvo.

Reklama

Klíčovou roli při jejich vývoji sehrál jednačtyřicetiletý český vědec Martin Jínek. Jako postdoktorand se dostal do mezinárodního týmu, který metodu objevil. „Spolu s kolegou Krzysztofem Chylinskim jsme byli ti, kteří projekt realizovali. Odpracoval jsem si to v laboratoři,“ vzpomíná pro Forbes jen pár hodin poté, co bylo udělení Nobelovy ceny oznámeno.

„Bylo to náročné, tohle nejsou projekty, které jdou dělat od pondělí do pátku od devíti do pěti,“ říká. „Profesorky určily směr výzkumu a my jsme v laboratoři dělali pokusy, při kterých jsme experimentálně zjišťovali, jak přesně ty molekulární nůžky fungují,“ popisuje svoji práci na projektu.

Jínek je jedním z talentů české vědy, o kterém se i jeho starší kolegové vyjadřují s velkým uznáním. Pochází z Třince, z lékařské rodiny, ale z Česka odešel už během studia na střední škole. Získal totiž stipendium pro mladé talenty z východní Evropy.

V cizině už zůstal. Vystudoval organickou chemii na Cambridgi, poté získal doktorát ze strukturní biologie v Německu. V současnosti žije v Curychu a dál pracuje na vývoji metody CRISPR a jejím využití v genetickém inženýrství.

Reklama
Související vydání
Sklizeň 2.0
Forbes NEXT podzim 2020

„Je mladý, ale velice respektovaný. Je prvním autorem jednoho z klíčových článků, který o metodě otiskli v Science,“ říká třeba rostlinný biolog Karel Říha.

„Jde o opravdovou revoluci v biologii. Věřím, že za objev autoři dostanou Nobelovu cenu,“ předpověděl mimo jiné Říha už v září pro Forbes NEXT. Část rozhovoru s ním si můžete přečíst ZDE.

Genetické nůžky CRISPR-Cas9 dokážou rozstřihnout genom organismu, který se díky opravnému mechanismu zase zacelí. V místě zacelení ale vznikne žádoucí mutace a vymaže se nežádoucí část genu. Třeba ta, která by stála za vážnou dědičnou chorobou.

S genetickými nůžkami už třeba vědci dokázali vrátit zrak laboratorní kryse, která trpěla vrozenou degenerativní vadou sítnice.

Reklama
Reklama