Už měsíc po násilném vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přišlo kyjevské architektonické studio Balbek Bureau s projektem modulárních měst. Každé z nich pojme až osm tisíc lidí, z nichž se kvůli invazi stali uprchlíci.
Od začátku konfliktu muselo své domovy opustit bezmála třináct milionů lidí, z toho pět milionů odešlo za hranice a zbytek se přemístil na západní Ukrajinu. Aby svůj plán mohli architekti vytvořit, analyzovali stavby uprchlických táborů po celém světě, a výsledkem je sice provizorní, ale důstojné bydlení bez ohledu na okolnosti.
Architekti studia, které na trhu působí už třináct let a za sebou má úspěšné projekty mimo jiné ve Spojených státech nebo Číně, se sami stali uprchlíky. ,Někteří v zemi zůstali, bojují v armádě nebo pomáhají jako dobrovolníci, jiní odešli a v exilu i nadále pracují.
Ve svém projektu vycházeli z toho, co vznikalo na východě Ukrajiny při předchozím konfliktu v roce 2014. „Spíš to připomíná garáže a jejich základem je, aby na každého člověka připadlo pět metrů čtverečních. My tvrdíme, že toho prostoru je zapotřebí více, a že víme, jak na to,“ říká COO a partner studia Borys Dorogov.
On sám odjel z Ukrajiny pět dní před vypuknutím války na plánovanou dovolenou do Portugalska. A stále v něm zůstává, i když prvotní myšlenka mu velela vrátit se domů. Kvůli bezpečí své rodiny ale nakonec začal na poloostrově zase aktivně pracovat a společně se svými kolegy rozvíjí nápad na stavbu modulárních měst.
Představit ho přijel i do Prahy, v rámci mezinárodního kongresu Living forum v pražském DOXu.
„Běžně v uprchlických táborech připadá na jednoho člověka pět metrů čtverečních. My nabízíme dvanáct. Jednotlivé moduly můžeme navíc různě propojovat, zvětšovat, když bude potřeba. Důraz klademe i na socializaci a společné prostory. Lidé nebydlí pouze ve svých domovech, ale také v rámci své komunity. Takže uvnitř najdete sdílený prostor, u toho dvě kuchyně mezi koupelnami, abychom dali lidem možnost potkávat se a trávit spolu čas,“ dodává Dorogov.
Ten si také uvědomuje, že aby mělo bydlení naději na realizaci, musí se postavit rychle a nesmí být příliš drahé. I tak ale jeden metr čtvereční vychází od 350 do 550 dolarů.
Na stavbu chtějí využít dřevotřísku a izolaci z minerální vaty, což umožňuje rychlou prefabrikaci. Ale protože si uvědomují riziko, kdy mohou dřevozpracující závody na Ukrajině čelit bombardování, počítají i s náhradním řešením ve formě galvanizovaných kovových profilů a speciálních sendvičových panelů. Stavba průměrně velkého „domu“ by mohla trvat do dvou měsíců.
„Moduly máme rozdělené podle jejich fungování – první jsou rezidenční, další veřejné, další slouží jako kuchyně a potom jako toalety a koupelny. Vytvořili jsme také šest typů sekcí, které se liší svým účelem a fungováním. Rozdělené jsou na bydlení pro malé rodiny, velké rodiny, rodiny s domácími mazlíčky,“ vypočítává Borys Dorogov.
Ač půjde o uprchlický tábor, důraz kladli architekti také na estetiku. Obyvatelé by se v nich měli cítit v rámci možností co nejpříjemněji. A tomu by měly odpovídat také interiéry.
„Když jsme o tom tak přemýšleli, tak nám bylo jasné, že lidé nežijí ve stejných bytech, se stejným nábytkem. I proto bylo důležité zvýšit komfort výběrem vybavení a soustředili jsme se přitom na věk, počty členů, zda mají nějaké zvíře. A také na jednoduchost a rychlost, se kterou je možné nábytek sestavit.“
V modulárních městech nebudou chybět ani veřejné budovy – školky nebo sportoviště. Inženýrské sítě budou centralizované. Projekční tým studia Balbek Bureau čítá čtyřiadvacet lidí a za měsíc práce vytvořili plány pro šest uprchlických měst na Ukrajině. Jedno z nich už se začíná stavět v ukrajinském Černivci.
Aby jich vznikalo ještě víc, dávají architekti k dispozici zdarma veškerou stavební dokumentaci a spoléhají na vlády, soukromé podnikatele i mecenáše, že na projekt přispějí. „Podpora přichází z celého světa. Přispělo nám třeba hudební studio v Los Angeles, a další. Zájem je zatím velký. To nás těší,“ uzavírá.
