Beton je passé, vrací se dřevo. Tedy zatím ne tak docela, ale v budoucnu by se mohla developerská výstavba více zaměřit na dřevostavby, které jsou z hlediska uhlíkové stopy daleko přívětivější než současná železobetonová výstavba.
Developerská společnost Skanska Residential hodlá v pražských Radlicích postavit bytový dům ze dřeva, který navrhlo architektonické studio Jakub Cigler Architekti. A chce tím prozkoumat možnosti, jakými by se development mohl ubírat. Nosná konstrukce domu, ve kterém vznikne 76 bytů, bude z CLT panelů. Jde o dřevěné panely vyrobené z masivního řeziva, které se skládají z několika příčně lepených vrstev.
Na české poměry výjimečný projekt zapadá do strategie švédského developera, který chce být do roku 2045 uhlíkově neutrální. „Uvědomujeme si, že způsoby výstavby a materiály jsou z dlouhodobého pohledu kvůli uhlíkové stopě neudržitelné. Proto máme ambiciózní cíle, které jsou ale dosažitelné,“ říká předseda představenstva Skanska Residential Petr Michálek.
Do roku 2030 chce Skanska také snížit o sedmdesát procent vlastní emise oproti stavu z roku 2015 a o padesát procent snížit emise celého dodavatelského řetězce oproti stavu z roku 2020.
Dům s dřevěnou konstrukcí je v popředí
Dům s dřevěnou konstrukcí je v popředí.
Zbylé dva domy budou železobetonové
Zbylé dva domy budou železobetonové.
Mezi domy vznikne veřejně přístupný zklidněný vnitroblok
Mezi domy vznikne veřejně přístupný zklidněný vnitroblok.
„Jedna ze smysluplných cest, jak toho docílit, je právě naše ambice prozkoumat dřevo a více ho zakomponovat do našich staveb,“ dodává Michálek. První dřevěný projekt Skansky dostal jméno Radlický Dřevák a bude jedním ze tří bytových domů, které developer chystá podél Radlické ulice vybudovat. Další dva objekty budou ze železobetonu. Celkem bude v projektu 177 bytů a vyjde developera na přibližně miliardu korun.
„Radlické údolí, kde projekt chystáme, je zajímavé, protože je to bývalé průmyslové území, kde dochází k dynamickým změnám a vzniká tam zajímavá a především zelená architektura, kterou nastartovalo sídlo ČSOB se zelenými střechami,“ popisuje projektový manažer Radlického Dřeváku Pavel Tomek.
Pozemky na současném brownfieldu za zmiňovanou budovou ČSOB a sousedícího projektu Penty Nová Waltrovka koupila Skanska v roce 2020 a uspořádala pro ně architektonickou soutěž. V ní vyniklo studio Jakuba Ciglera, které jako jediné navrhlo právě využití dřeva.
Dřevěná konstrukce podle Skansky dokáže redukovat emise CO2 během životního cyklu budovy až o osmadvacet procent. Výhodou je u CLT panelů také minimální materiálová ztráta, vysoká konstrukční pevnost, i fakt, že dřevo umí stabilizovat klima a vlhkost v místnosti a lépe tepelně izoluje. Efektivní využití CLT panelů ve stavebnictví navíc může zrychlit proces výstavby až o čtvrtinu standardní doby a na konci životnosti domu se může ekologicky demontovat.
Dřevo bude viditelné i v interiérech
Udržitelnost u projektu Skanska akcentuje i v dalších oblastech. Projekt bude mít například systém využívání šedé vody, retenční nádrže nebo fototermické panely a zelené střechy pro úspory energie. Dřevo potřebné k výstavbě bude české a v Česku zpracované.
Termín zahájení výstavby závisí na délce povolovacího procesu. Předběžně Skanska počítá s rokem 2024 a termín dokončení cílí k roku 2026. Až na samém konci výstavby se také rozhodne, zda budou byty o dispozicích 1 + kk a 2 + kk určené k prodeji, nebo k pronájmu. „Rozhodneme se až podle toho, v jakém stavu bude trh,“ dodává Tomek. Následně Skanska plánuje v Radlicích využít dřevo také při výstavbě komerční budovy.
Skanska chce projektem také nastartovat změny v českém stavebnictví, především pak v legislativě. Ta totiž v případě dřevostaveb povoluje stavět jen do dvanácti metrů výšky, tedy maximálně do čtyř pater.
„Společně s Ruskem máme v rámci Evropy brutálně omezenou výšku dřevostaveb. V západní Evropě je trend zcela jinde a je možné stavět o mnoho výš. Je to špatná zpráva pro developery, protože to limituje zástavbu ve městě,“ říká hlavní architekt projektu Ondřej Hrozinka s tím, že například ve Švédsku je možné stavět budovy z CLT panelů až do patnácti pater.
V českém prostředí výstavbu limitují například požární normy. Přitom podle autorů projektu dřevostavby v případě požáru nejsou rizikovější než klasické konstrukce. Dřevo se totiž chová při požáru předvídatelně, nehroutí se a má jasný fyzikální systém odhořívání.
Díky lepeným vrstvám by navíc chránily vnější zuhelnatělé vrstvy ty vnitřní před přísunem kyslíku, a konstrukce by tak odolala požáru poměrně dlouhou dobu. CLT panely mají také nízkou vlhkost, takže nehrozí riziko plísní nebo tvarových změn konstrukce.
