Beton je passé, vrací se dřevo. Tedy zatím ne tak docela, ale v budoucnu by se mohla developerská výstavba více zaměřit na dřevostavby, které jsou z hlediska uhlíkové stopy daleko přívětivější než současná železobetonová výstavba.
Developerská společnost Skanska Residential hodlá v pražských Radlicích postavit bytový dům ze dřeva, který navrhlo architektonické studio Jakub Cigler Architekti. A chce tím prozkoumat možnosti, jakými by se development mohl ubírat. Nosná konstrukce domu, ve kterém vznikne 76 bytů, bude z CLT panelů. Jde o dřevěné panely vyrobené z masivního řeziva, které se skládají z několika příčně lepených vrstev.
Na české poměry výjimečný projekt zapadá do strategie švédského developera, který chce být do roku 2045 uhlíkově neutrální. „Uvědomujeme si, že způsoby výstavby a materiály jsou z dlouhodobého pohledu kvůli uhlíkové stopě neudržitelné. Proto máme ambiciózní cíle, které jsou ale dosažitelné,“ říká předseda představenstva Skanska Residential Petr Michálek.
Do roku 2030 chce Skanska také snížit o sedmdesát procent vlastní emise oproti stavu z roku 2015 a o padesát procent snížit emise celého dodavatelského řetězce oproti stavu z roku 2020.
Dům s dřevěnou konstrukcí je v popředí
Zbylé dva domy budou železobetonové
Mezi domy vznikne veřejně přístupný zklidněný vnitroblok
„Jedna ze smysluplných cest, jak toho docílit, je právě naše ambice prozkoumat dřevo a více ho zakomponovat do našich staveb,“ dodává Michálek. První dřevěný projekt Skansky dostal jméno Radlický Dřevák a bude jedním ze tří bytových domů, které developer chystá podél Radlické ulice vybudovat. Další dva objekty budou ze železobetonu. Celkem bude v projektu 177 bytů a vyjde developera na přibližně miliardu korun.
„Radlické údolí, kde projekt chystáme, je zajímavé, protože je to bývalé průmyslové území, kde dochází k dynamickým změnám a vzniká tam zajímavá a především zelená architektura, kterou nastartovalo sídlo ČSOB se zelenými střechami,“ popisuje projektový manažer Radlického Dřeváku Pavel Tomek.
Pozemky na současném brownfieldu za zmiňovanou budovou ČSOB a sousedícího projektu Penty Nová Waltrovka koupila Skanska v roce 2020 a uspořádala pro ně architektonickou soutěž. V ní vyniklo studio Jakuba Ciglera, které jako jediné navrhlo právě využití dřeva.
Dřevěná konstrukce podle Skansky dokáže redukovat emise CO2 během životního cyklu budovy až o osmadvacet procent. Výhodou je u CLT panelů také minimální materiálová ztráta, vysoká konstrukční pevnost, i fakt, že dřevo umí stabilizovat klima a vlhkost v místnosti a lépe tepelně izoluje. Efektivní využití CLT panelů ve stavebnictví navíc může zrychlit proces výstavby až o čtvrtinu standardní doby a na konci životnosti domu se může ekologicky demontovat.
Dřevo bude viditelné i v interiérech
Udržitelnost u projektu Skanska akcentuje i v dalších oblastech. Projekt bude mít například systém využívání šedé vody, retenční nádrže nebo fototermické panely a zelené střechy pro úspory energie. Dřevo potřebné k výstavbě bude české a v Česku zpracované.
Termín zahájení výstavby závisí na délce povolovacího procesu. Předběžně Skanska počítá s rokem 2024 a termín dokončení cílí k roku 2026. Až na samém konci výstavby se také rozhodne, zda budou byty o dispozicích 1 + kk a 2 + kk určené k prodeji, nebo k pronájmu. „Rozhodneme se až podle toho, v jakém stavu bude trh,“ dodává Tomek. Následně Skanska plánuje v Radlicích využít dřevo také při výstavbě komerční budovy.
Skanska chce projektem také nastartovat změny v českém stavebnictví, především pak v legislativě. Ta totiž v případě dřevostaveb povoluje stavět jen do dvanácti metrů výšky, tedy maximálně do čtyř pater.
„Společně s Ruskem máme v rámci Evropy brutálně omezenou výšku dřevostaveb. V západní Evropě je trend zcela jinde a je možné stavět o mnoho výš. Je to špatná zpráva pro developery, protože to limituje zástavbu ve městě,“ říká hlavní architekt projektu Ondřej Hrozinka s tím, že například ve Švédsku je možné stavět budovy z CLT panelů až do patnácti pater.
V českém prostředí výstavbu limitují například požární normy. Přitom podle autorů projektu dřevostavby v případě požáru nejsou rizikovější než klasické konstrukce. Dřevo se totiž chová při požáru předvídatelně, nehroutí se a má jasný fyzikální systém odhořívání.
Díky lepeným vrstvám by navíc chránily vnější zuhelnatělé vrstvy ty vnitřní před přísunem kyslíku, a konstrukce by tak odolala požáru poměrně dlouhou dobu. CLT panely mají také nízkou vlhkost, takže nehrozí riziko plísní nebo tvarových změn konstrukce.
