Před 135 lety ho postavili zhruba za rok. Rekonstrukce znovuotevřeného Průmyslového paláce, který je dominantou Výstaviště v pražských Holešovicích, trvala ale čtyřikrát déle. Přinesla totiž úplně jiné výzvy, ať už šlo o začlenění moderních technologií do historické stavby, nebo obnovu původních vitráží. S novou podobou se mění i využití objektu. Jak říká Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha, veletržní svět se v průběhu let významně proměnil. A na to je třeba reagovat.
Od požáru v roce 2008 uplynulo osmnáct let. Změnil se za tu dobu svět, do kterého se palác vrací?
Zásadně. Je ale potřeba upřesnit, že provizorní stan na místě vyhořelého levého křídla sloužil pro pořádání akcí ještě řadu let. Samotný provoz paláce byl přerušen necelých pět let.
Veletržní trh je už ale dnes opravdu jiný. Velké průmyslové a strojírenské veletrhy se v podstatě nepořádají, případně se přesunuly do rozsáhlých mezinárodních výstavních center. Internet navíc změnil způsob, jakým lidé získávají informace, a náklady na rozsáhlé expozice už často nejsou rentabilní. Dnešní klienti se proto rekrutují spíše z oblasti kongresů, konferencí, koncertů, festivalů nebo firemních akcí. Palác se vrací do jiného prostředí, než pro jaké byl původně postaven.
Co konkrétně dnes pořadatelům nabízíte a jaký typ akcí chcete do paláce dostat?
V tuto chvíli palác přináší vysokou míru reprezentační kvality, historického genia loci a vysokého standardu vnitřního vybavení. Současný vzhled vlastně nemohl nikdo vidět již od padesátých let dvacátého století, kdy byly do pravého i levého křídla vestavěny snížené stropy kvůli tepelnému komfortu účastníků sjezdů KSČ.
Foto Ondřej Mašek
Foto Ondřej Mašek
Kombinace historického vzhledu, moderních technologií, velmi dobré dostupnosti v centru a nové vlakové zastávky nedaleko samozřejmě činí palác velmi atraktivním zejména pro kongresový a konferenční byznys. Zároveň věříme, že se nám podaří najít řadu nových klientů, zejména v oblasti privátních klientských akcí z celé Evropy.
Průmyslový palác má být jedním z hlavních míst pro veletrhy, kongresy a eventy ve střední Evropě. Kde ale vidíte jeho skutečnou konkurenční výhodu?
Areál Výstaviště vždycky nabízel něco navíc oproti podobným místům u nás a určitě i ve střední Evropě. Je to především kombinace reprezentativních vnitřních prostor, ať už těch velkých, jako jsou Průmyslový palác nebo Křižíkovy pavilony, či těch menších, mezi něž patří například pavilon Bohemia, Nová Spirála a další budovy na Výstavišti, s okolními volnými plochami. Tedy s parkovou částí v severní části areálu nebo s nástupovým prostorem piazzetty před Průmyslovým palácem.
Právě tato kombinace dělá areál unikátním a umožňuje organizovat akce, které by jinde nebyly možné. Vnitřní prostory lze například využít pro konferenci nebo oficiální program a venkovní plochy pro gastrozóny, setkávání nebo odpočinkové, relaxační či čajové zóny.
Organizátoři mají možnost využít i další provozy v areálu, ať už jsou to sportoviště, dětská hřiště, nebo jen volné plochy pro pikniky, výstavbu stanů a podobně. Právě tato kombinace vždycky přinášela řadu možností, jak pro organizátory vymyslet něco nového, něco navíc, co by jinde nebylo možné.
Co bylo při rekonstrukci a modernizaci historické budovy nejtěžší?
Dostat současné technologie do historické stavby a současně zachovat její původní charakter. Při rekonstrukci jsme museli respektovat požadavky památkářů, stavebních odborníků, projektantů i současné bezpečnostní a požární normy.
Levé křídlo se obnovovalo jako replika původního stavu z roku 1891, včetně ocelové konstrukce, prosklení a ozdobných prvků. Vitráže se ve velkém rozsahu obnovovaly původními historickými postupy. Jako provozovatelé jsme navíc neměli možnost účastnit se původních projekčních prací, takže některé věci nebylo možné přizpůsobit našim potřebám.
Rekonstrukce paláce vyvolávala řadu otázek ohledně termínu dostavby a ceny. Vnímali jste to?
Hlas veřejnosti samozřejmě vnímáme, stejně jako ohlasy na stavbu samotnou. Můžeme si vždycky říkat, jak je možné, že rekonstrukce trvala téměř čtyři a půl roku, když naši předkové před 135 lety dokázali budovu postavit v podstatě za rok.
Foto Jan Hromádko
K tomu existuje jednoduchý argument. Naši předci zdaleka nemuseli řešit tolik bezpečnostních předpisů, levné pracovní síly bylo na trhu dostatek a technologické postupy, které tehdy používali, nebyly zdaleka tolik ovlivněny normami a požadavky dnešních zákonů. Zároveň je potřeba říct, že postavit budovu jako novou od základů je určitě snazší než rekonstruovat historickou stavbu, která prošla intenzivním využíváním.
Co všechno obnášelo vrátit paláci jeho původní podobu a zároveň ho připravit na dnešní provoz?
Při rekonstrukci je třeba zohledňovat obrovské množství požadavků různých stran, ať už jsou to památkáři, stavaři, technologové nebo projektanti, kteří všichni mají svoji představu o tom, jak se má budova rekonstruovat.
V případě Průmyslového paláce bylo rozhodnuto o dostavbě levého křídla jako repliky původního stavu z roku 1891. To znamená ocelovou konstrukci, veliké množství prosklení a zároveň velké množství ozdobných prvků, ať už pasířských, sklářských, vitráží a dalších. Vitráže se obnovovaly v obrovském rozsahu historickým, původním postupem.
Foto Ondřej Mašek
Foto Jan Hromádko
Foto Ondřej Mašek
Zároveň bylo do celé historické budovy nutné implementovat současné normy a požadavky na bezpečnost, požární ochranu, bezpečné střežení prostoru, novou vzduchotechniku nebo nový systém vytápění. To všechno jsou věci, které naši předci rozhodně nemuseli řešit.
Co bylo v průběhu přestavby nejkomplikovanější?
Požadavky na současné technologie v historickém obalu představují obrovskou výzvu a podle mého názoru právě ony nejvíce zkomplikovaly celou realizaci. Není totiž vůbec snadné všechny tyto současné technologie a požadavky do historické budovy bezproblémově vložit.
Jsem si zároveň jistý, že až bude mít veřejnost možnost budovu navštívit, ať už v průběhu komentovaných prohlídek, nebo při akcích, které se v Průmyslovém paláci budou konat, ocení neuvěřitelné množství práce, které na budově bylo odvedeno. Každý si pak bude moci udělat představu o tom, co opravdu obnáší zrekonstruovat takto rozsáhlou a starou budovu do podoby, která bude věrná historické předloze a zároveň splní všechny současné požadavky norem a zákonů.
