Československý archeologický tým loni objevil nové město mayské civilizace. Yax Balam (První Jaguár), jak ho vědci pojmenovali, se nachází v guatemalské provincii Petén a jeho historie sahá do doby před téměř třemi tisíci lety. Jeho objevení pomůže odkrýt neobjasněné a rozhodující fáze mayských dějin. S největší pravděpodobností se jedná o nejstarší městské centrum v daném regionu a zároveň o dosud nepoznané nejrozsáhlejší město v archeologicky významné oblasti severovýchodního Peténu.
Na sedmitýdenní výpravu se za finanční podpory Nadace Neuron vydali průzkumníci v červenci loňského roku. V čele týmu stáli odborník na 3D vizualizace mayských center Ladislav Šilhán a vedoucí Centra mezoamerických studií na Univerzitě Komenského v Bratislavě Milan Kováč. Tým doplnila i archeoložka a AI výzkumnice Sara Polak, členka Forbes žebříčku 30 pod 30 z roku 2022.
Expedice Neuron
Díky kombinaci leteckého snímkování a laserové technologie LiDAR, podpořené umělou inteligencí a neuronovými sítěmi, se podařilo vědcům získat detailní vizualizace paláců, soch, rituálních pozůstatků a astronomických observatoří. Právě technologie ve spojení se systematickými archeologickými vykopávkami pak umožnily nálezy zasadit do odpovídajícího časového a kulturního rámce.
„Jsme rádi, že se sázka na moderní technologie vyplatila a že se potvrdilo, že mají své místo i v tak tradičním oboru, jakým jsou terénní výkopové práce. Nalezené památky slibují další pohled na mayskou historii, česko-slovenská výzkumná stopa tak může zanechat mezinárodní odkaz,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně správní rady Nadace Neuron.
Centrální náměstí v předklasickém období sloužilo jako observatoř k pozorování pohybu slunce a nebeských těles. V pozadí je palác. Tyto dvě čtvrti města patřily k nejstarším částem města a tvořily politické a náboženské centrum v jeho raném období. V pozdně klasickém období byly přestavěny jako obřadní centrum a rezidence elity. 3D rekonstrukce podoby z pozdně klasického období.
Město Yax Balam bylo regionálním centrem a podle archeologů je datováno do období mezi lety 850 př. n. l. a 150 n. l. „Podle vykopávek město patří k nejstarším mayským aglomeracím vůbec. Postupem let docházelo k jeho úpadku i opětovnému rozvoji, od samotného počátku mayských dějin, vzniku království a prvních městských států až po tzv. mayský kolaps, který způsobil zánik civilizace,“ vysvětluje Milan Kováč, vědecký garant Expedice Neuron.
V tuto chvíli probíhá vědecké vyhodnocování objevů a zpracování archeologických nálezů, na čemž se podílejí i experti na digitalizaci kulturního dědictví z ČVUT v Praze. Jejich cílem je například zrekonstruovat a simulovat, jak civilizace žila.
Nadace Neuron expedici podpořila v rámci grantového programu částkou ve výši jeden milion korun. Na podporu a popularizaci české vědy vynaložila celkově 140 milionů korun, udělila 120 Cen Neuron a podpořila deset vědeckých expedic ve výši 5,5 milionu korun. Veškeré prostředky plynou od soukromých mecenášů, mezi něž patří například Dalibor Dědek, Eduard Kučera, Josef Průša, Jaroslav Řasa, Monika Vondráková, Francesca Kolowrat, Václav Dejčmar či Marek Vašíček a Otakar Šuffner.
