skip to main content
Forbes Woman

Původně se měla jenom vdát, místo toho dnes učí dívky v Turecku programovat a nebát se rodičů

3 minuty čtení

Müjde Esin se narodila na východě Turecka do velmi konzervativní a tradičně založené rodiny. Její rodiče si nepřáli, aby jejich dcera studovala, ale ona se na vysněnou univerzitu nakonec přece jen dostala a osud ji z rodné země odvál až do Londýna.

Dnes vede sociální podnik KızCode, který založila v roce 2015. Jeho cílem je podpora dívek ze stejných podmínek, ve kterých vyrůstala ona, aby se věnovaly technologiím a pokračovaly ve studiu.

Jméno Müjde znamená v turečtině „dobré zprávy“. I těch se přes počáteční překážky nakonec podnikatelka Müjde Esin dočkala. Pomohla vyškolit už přes 5000 dívek, chystá se vzdělávat studentky v Pákistánu a otevřít vzdělávací centrum na Zanzibaru. Jejím snem je z podniku KızCode udělat vzdělávací instituci, aby mohla pomáhat ještě víc.

Název podniku není náhodný. Kız znamená v turečtině „dívka“ a code, tedy programování, vystihuje náplň těchto kurzů.

Technologie jsou podle Müjde Esin skvělou cestou, jak pomoct dívkám vyrůstajícím v nelehkých podmínkách, aby zlepšily své postavení a více si věřily. Zatímco ve velkých městech v Turecku není žena v IT ničím výjimečným, dívky z vesnic na jihovýchodě země často ani nedostanou možnost jít na střední školu. 

Ocenění za úspěch

Původně pořádala Müjde Esin workshopy pro dívky v přistěhovaleckých komunitách ve Velké Británii a hned v prvním roce fungování získala od britské vlády ocenění za „nejúspěšnější sociální podnik“.

Reklama

Tím zaujala tisk i doma v Turecku a po čase ji oslovilo několik tureckých firem, jestli by něco podobného nechtěla provozovat i v rodné zemi. Müjde Esin souhlasila. Pomáhat dívkám, které vyrůstají v podobných podmínkách jako ona, bylo jejím snem.

Ke vzdělávání dívek přistupuje komplexně. V Turecku spolupracuje s místními úřady a společně zapojují kurzy o technologiích do běžného vyučování. Kromě toho pořádá víkendové workshopy a spolupráce se starosty jí pomáhá v zásadní věci – přesvědčit rodiny, aby dívky do kurzů pustily.

„Bez podpory místních úřadů bychom nemohli za místními rodinami jen tak přijít. Nechceme dívky izolovat od rodičů, naopak s nimi mluvíme společně a snažíme se je přesvědčit, aby nechali své dcery pokračovat ve studiu. Zároveň jim nabízíme stipendium, které vzdělávání pokryje,“ objasňuje Esin. Díky spolupráci s úřady dokážou také vytipovat oblasti, kde je pomoc nejvíce potřeba.

Podnikatelka přibližuje i obrovské rozdíly, které v Turecku panují mezi metropolemi a venkovem nebo menšími městy. Když začala pořádat kurzy v okolí města Diyarbakır na jihovýchodě země, které má 1,7 milionu obyvatel, překvapilo ji, že ve vesnicích pouhých 15 minut cesty od poměrně moderní metropole najednou není vůbec elektřina. 

Lidé z měst často netuší, že jen několik minut cesty od nich jsou vesnice bez proudu.

„Museli jsme předělat celé osnovy, vozit náhradní baterie k tabletům, využívat jiné pomůcky,“ popisuje. „V mé rodné provincii byla situace dost podobná, je to ale více než patnáct let zpátky a i díky skvělému starostovi se to tam změnilo výrazně k lepšímu. To, že jsou v dnešním Turecku místa bez elektřiny, mě překvapilo. Navíc lidé z měst často vůbec netuší, že jen několik minut cesty od nich jsou vesnice bez proudu,“ říká Esin.

Dívky, kterým se KızCode věnuje, vyrůstají v nelehkých podmínkách a často trpí i psychicky. Müjde Esin proto zaměstnává i psychology a zaměřuje se na duševní pohodu studentek. Několikrát se prý setkala s tím, že dívky trpěly depresemi nebo měly sklony k sebevraždě.

„To je smutná realita, se kterou se snažíme pracovat. Mluvíme s rodinami, s komunitou, dívkám dodáváme odvahu a sebevědomí.

Rodině navzdory

Turecká podnikatelka dnes bydlí napůl v Londýně a Istanbulu a mezi oběma místy neustále pendluje. Velká změna oproti „původnímu plánu“ jejích rodičů…

„Když vyrůstáte jako dívka na východě Turecka, a ještě na malém městě nebo vesnici, vaše životní cesta je předem daná: vdát se a starat se o rodinu,“ popisuje Esin, která se narodila v provincii Ağrı, nedaleko hory Ararat (ta se turecky jmenuje Ağrı Dağı).

Několikrát si vyslechla, ať se nechová jako kluk.

Jako dítě prý byla velmi zvídavá a zajímala se o technologie. Rodiče ji třeba našli u sousedů, jak jim pomáhá opravit rádio. Několikrát si kvůli tomu vyslechla, ať se nechová jako kluk. Malou Müjde to mrzelo, touha po vzdělání ji ale neopustila.

Jakmile se s rodinou přestěhovala do Istanbulu, přesvědčila rodiče, aby jí dovolili dokončit střední školu. Odmaturovat se jí podařilo, na sen o univerzitě ale musela čekat několik dalších let. 

Po pěti letech, kdy podle svých slov „seděla doma a čekala“, potkala známého tureckého akademika. Ünsal Oskay si s Müjde povídal po skončení autogramiády své nové knihy a zeptal se, kde dělá dívka doktorát. 

„Když jsem mu řekla, že nejsem ani na vysoké škole, hrozně se divil,“ vzpomíná Esin. Univerzitní profesor se rozhodl nadějnou studentku přesvědčit, aby ve studiu pokračovala, a společně domluvili jejím rodičům. Nebylo to ale jen tak.

„S rodiči jsem uzavřela v podstatě smlouvu, že budu v určitý čas ráno chodit do školy a hned, jak přednášky skončí, tak se vrátím domů,“ vzpomíná Esin. 

Reklama
Turecká společnost je velmi patriarchální.

To, že se rodině vzepřela a rozhodla se na univerzitu nastoupit, nenesli prý zrovna nejlépe. „Turecká společnost je velmi patriarchální, v tradičně založených rodinách navíc na straně otce stojí také vaši bratři a společně rozhodují o vašem osudu. Někteří mí bratři se mnou kvůli studiu a mému podnikání dodnes nemluví,“ popisuje Esin.

Sice ji to mrzí, ale rozhodnutí pokračovat ve studiu nelituje. Naopak, považuje ho za svůj největší dosavadní úspěch.

„Po dokončení školy v Istanbulu jsem získala stipendium na magisterské studium v Londýně, kde jsem založila KızCode. Kdybych se do školy nevrátila, moje firma by nikdy nevznikla a nemohla bych pomáhat dívkám v podobných podmínkách, v jakých jsem byla já, aby dál studovaly,“ konstatuje Esin. 

Ze studentky mentorkou

Vzdělávacími kurzy to nekončí, KızCode je s dívkami v kontaktu i po jejich skončení. Podporuje je v dalším studiu a kariéře a spojuje je s vhodnými mentory, kteří je připravují ke zkouškám a radí jim v profesním životě. KızCode spolupracuje s dvaceti mentory a má šest stálých zaměstnanců, tři v Turecku a tři ve Velké Británii.

Firma si na sebe vydělává tím, že pořádá kurzy IT pro děti zaměstnanců ve velkých korporacích, které jsou jejich sponzory. Tím největším je v současnosti turecká společnost Arçelik, působící ve spotřebním průmyslu.

Související vydání

Müjde Esin má radost z každé dívky, která se kurzů zúčastní a může studovat dále. Zmiňuje například příběh studentky z malé vesnice na jihovýchodě Turecka.

„Dívka bydlela daleko od města, ve kterém jsme pořádali kurzy, a tamní starosta nám pomohl pro ni získat ubytování a finance, aby se workshopů mohla zúčastnit. Dnes studuje matematické inženýrství v Istanbulu a pomáhá se vzděláváním dívek ve své rodné vesnici,“ popisuje Esin.

„Každý rok se vrací zpátky a přesvědčuje rodiny, aby nechaly dívky studovat, seznamuje je s technickými obory a stala se jednou z našich mentorek,“ říká a v hlase lze rozpoznat určitou pýchu.

Nutno dodat, že zcela zaslouženou.

Reklama
Reklama