Ragby to vlastně všem ostatním sportům kazí. Na zkažené sportovní planetě je samostatným kontinentem, kde vládne férovost, respekt k pravidlům, soupeři i rozhodčím a absence podvodů včetně tak rozšířených nešvarů, jako je simulování.
I z těchto důvodů je právě probíhající světový šampionát bez nadsázky fenoménem. A generuje velké peníze.
Ragbyové mistrovství světa, které vibruje devíti stadiony ve Francii, je fascinující v mnoha směrech, mimo jiné i délkou. Kvůli fyzické náročnosti zápasů, po nichž musí i hráči odpočívat a léčit rány, trvá jednapadesát dní, nejdéle ve své historii. Pro srovnání, poslední letní olympijské hry se stihly za sedmnáct dní, fotbalový šampionát za devětadvacet.
Turnaj, který byl rozehrán 8. září a vyvrcholí finálovým duelem 28. října, je magnetizující globální záležitostí. Ragby má totiž po světě půl miliardy fanoušků, nejvíce v Británii, Austrálii, Jižní Africe a na Novém Zélandu. A právě mamutí zájem příznivců dělá z unikátního sportu také fabriku na peníze.
Stvrzuje to zpětný pohled na předchozí světový šampionát, který v roce 2019 hostilo Japonsko. Do dějiště mistrovství přicestovalo přes 240 tisíc návštěvníků ze 178 zemí, což jen na předprodeji vstupenek přineslo 350 milionů dolarů.
Dalších 134 milionů dolarů přiteklo ze sponzorských příjmů a za vysílací práva to bylo 173 milionů. Finále sledovalo bezmála padesát milionů diváků, celková sledovanost se blížila 900 milionům.
Poradenská společnost Ernst & Young vyčíslila celkový ekonomický přínos turnaje v Japonsku na 5,6 miliardy dolarů, japonský HDP vzrostl o 2,8 miliardy a bylo vytvořeno 46 430 pracovních míst.
Zmíněná čísla udělala ze šampionátu ten ekonomicky nejúspěšnější v historii. Tedy dosud nejúspěšnější, neboť Francie má ambici japonský triumf překonat.
Světová ragbyová federace World Rugby dala v bitvě o pořadatelství turnaje přednost Francii před Jihoafrickou republikou a Irskem i díky garantovanému zisku 430 milionů dolarů, který má být investován ve prospěch rozvoje ragby.
Část z této sumy zajistí sponzorské smlouvy s více než dvacítkou společností, mezi nimiž jsou Mastercard, Emirates, Facebook či Société Générale. Většina peněz ovšem půjde právě z prodeje lukrativních vysílacích práv a z prodeje lístků – vstupenky v cenovém rozmezí čtyřicet až 1036 dolarů mají podle předpokladů vynést 233 milionů dolarů.
Obří zájem, který klání o ragbyového krále přináší, nechtěně dosvědčila i skutečnost, z níž byli zájemci o toto klání rozladěni – při prvních duelech šampionátu došlo na některých stadionech pivo, tradiční součást euforických a zpravidla ryze přátelských party v hledištích.
Důvod kolapsu? „Zásoby jsme vytvořili na základě předchozích rekordů, takže jsme si mysleli, že piva máme dost,“ přiznal šéf organizátorů Julien Collette, když se za situaci omlouval. Rekord francouzské ragbyové ligy čítá padesát tisíc piv za zápas, avšak při utkání Anglie versus Argentina bylo vypito devadesát tisíc, takže téměř dvojnásobek.
Spojení s pivem má ragby společné s fotbalem, ale jinak jsou mezi ragbyovými pořízky a nagelovanými fotbalisty takřka větší rozdíly než mezi buvolem a marmeládou. A to nejen ohledně fyziognomie těl a toho, že zatímco fotbalisté padají ochotně k zemi, sotva zafouká vánek, ragbisté dohrávají zápasy klidně i se zlomeninami.
Rozdíl je též v prize money. Na loňském fotbalovém mistrovství v Kataru bylo na odměnách rozdáno 440 milionů dolarů, na aktuálním turnaji, v jehož rámci byl kulatý míč vyměněn za šišatý, je to 42 milionů. Ragbisté úspěšných týmů však navíc dostávají bonusy od mateřských unií, takže jim většinou na konto přibudou šestimístné částky v dolarech.
Komerčně se spojit se sportem, jehož étos patrně přesahuje všechny ostatní, je pro společnosti lákavé, nicméně potenciál ragby je ještě mohutnější. Tvrdí to například Mark Robinson, šéf ragby na Novém Zélandu, kde je tento sport kultem.
All Blacks, jak je novozélandská reprezentace nazývána, podepsali loni sponzorskou smlouvu s americkou private equity společností Silver Lake ve výši 119 milionů dolarů, avšak Robinson říká: „Zejména s ohledem na nové trhy a mladší fanoušky musíme do hry vnést ještě větší tempo a ještě víc velkolepých momentů.“
Velkolepých momentů přináší aktuální šampionát moře, ale když se z moře stane oceán, kdo by se v tomto případě bránil?
Potenciál sportu se podle všeho v budoucnu zvedne i automaticky. Objeví ho totiž Spojené státy. Země, kde vládne americký fotbal, bude hostit ragbyový šampionát v roce 2031.