Za tušimickou elektrárnou, v místě bývalé uhelné skládky, rostou jedna z nejchutnějších rajčat, která můžete v českých obchodech sehnat. Právě tady rozjel podnikatel a investor Vladimír Schmalz s Lukášem Rázlem za stovky milionů korun hydroponické skleníky budoucnosti a jejich plány tím nekončí.

Kolem Kadaně je fotogenicky zvlněná krajina, která je ovšem na mnoha místech postižena zdejší dlouhodobou hornickou činností. Na jedné straně kopcovitá příroda se sytě zelenou jarní trávou, v kontrastu pak měsíční krajina po vytěžených dolech a kolem nich elektrárny.

Tak jako u Tušimic, kde do výšky sta metrů monumentálně ční čtyři chladicí věže uhelné elektrárny ČEZ Tušimice II. Právě sem jedeme dělat reportáž o největším producentovi rajčat v Česku. Ano, čtete dobře – rajčat. A ne ledajakých. Jde o jedna z chuťově a vitaminově nejlepších rajčat, která můžete v regálech českých obchodů sehnat.

V brownfieldu, kde do roku 2005 stála první tušimická elektrárna, se totiž na rozloze dvanácti hektarů rozprostírají hermeticky uzavřené hydroponické skleníky s vlastním mikroklimatem, které umožňuje celoroční pěstování až 6500 tun rajčat.

Vítejte na Farmě Tušimice patřící pod Agro Kadaň s obratem 300 milionů korun, v nejmodernějších sklenících v Česku, unikátních nejen tím, že využívají odpadní elektrárenské teplo. „Jsme vyprodaní na rok dopředu,“ říká zakladatel celého projektu Vladimír Schmalz, ještě než se do samotných skleníků vůbec dostaneme.

Předchází tomu procedura, díky které laik odkojený akčními filmy snadno získá pocit, že za chvíli vstoupí do biologické laboratoře. Při vstupu do samotné administrativní budovy projdete strojem, který dezinfikuje podrážky i ruce, poté se musíte nasoukat do bílé kombinézy, nasadit si i čepici přes vlasy a na nohy si vzít návleky.

Forbes Digital Premium