Jaderná elektrárna Mochovce je po čtyřiceti letech dostavěna, když její čtvrtý blok začal dodávat elektřinu do sítě. Nový reaktor může Slovensko usadit na špici mezi evropskými jadernými velmocemi a mimo jiné navýšit jmění jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského.
„Dodáváme elektřinu. Blok 4 je na síti,“ oznámily v pátek Slovenské elektrárne velký historický milník energetiky našich východních sousedů.
Zapojení čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce je symbolickou tečkou za její dostavbou, která trvala více než čtyři desítky let a upevňuje pozici Slovenska mezi evropskými jadernými mocnostmi, kterým dominuje Francie. Tu může Slovensko v žebříčku nejvyššího zastoupení jaderné energetiky mezi státy Evropské unie v příštím roce dokonce sesadit z prvního místa.
Čtvrtý blok Mochovců o výkonu 471 megawattů byl poprvé přifázován k síti ve čtvrtek 15. října ve 20.41. V době připojení pracoval reaktor na přibližně pětinu svého výkonu, který se bude v následujících týdnech postupně zvyšovat a plného provozního výkonu by měl dosáhnout do konce roku.
Je tím završena čtyřicetiletá výstavba dvou bloků za 6,7 miliardy eur (v přepočtu zhruba 163 miliard korun) s označením tři a čtyři, která byla zahájena už v roce 1986, avšak v devadesátých letech byla na téměř dvě dekády přerušena.
Třetí blok byl po průtazích spuštěn před třemi lety a už tehdy se podíl jaderných elektráren na slovenské spotřebě elektřiny posunul k loňským 68 procentům. Francie jakožto největší atomová velmoc Evropy měla loňský podíl jaderných elektráren na celkové spotřebě elektřiny na necelých 71 procentech.
Samotný čtvrtý blok přitom vyrobí zhruba čtyři terawatthodiny elektřiny ročně, čímž se na celkové výrobě elektřiny na Slovensku bude podílet až ze třinácti procent. Slovensko tak v příštím roce může Francii z pomyslného evropského jaderného trůnu sesadit.
V současné geopoliticky napjaté době je ale pro Slovensko důležitější, že oba bloky JE Mochovce posunuly zemi nejen k energetické soběstačnosti, ale činí z něj i čistého exportéra elektřiny. A to v regionu, který letos trpí i kvůli výpadkům výroby v maďarských a rumunských elektrárnách (kvůli nízké hladině Dunaje) nedostatkem elektřiny.
To se promítá i do vyšších cen energií atakujícím ve špičkách až stovky eur za megawatthodinu, tedy násobky běžných burzovních cen elektřiny.
„Spuštěním čtvrtého bloku se Slovensko stane čistým vývozcem elektřiny. To je při dnešní geopolitické situaci nesmírně důležité. Budeme soběstační ve výrobě elektřiny a nebudeme závislí na dodávkách ze zahraničí,“ uvedl v letním rozhovoru pro slovenský Forbes ředitel Slovenských elektráren Branislav Strýček.
Reaktory JE Mochovce jsou tlakovodní reaktory VVER-440 ruského typu. Není to ale tak, že by Mochovce běžely pouze na ruských technologiích. Podobně jako u JE Temelín jde o jakýsi hybrid. Architektura reaktorů je sice ruská, nicméně technologie kolem něj jsou povětšinou západní.
Foto Slovenské elektrárne
„Architekt je sovětský, ale 99 procent komponentů na dostavbě Mochovců je ze západního světa,“ potvrzuje šéf Slovenských elektráren Strýček s tím, že mezi dodavateli jsou firmy jako francouzský Framatome, německý Siemens, britský Rolls-Royce nebo i plzeňská společnost Škoda JS.
„Vyrobili a dodali jsme oba kompletní reaktory VVER-440,“ stojí na webových stránkách plzeňských strojíren k dostavbě třetího a čtvrtého bloku JE Mochovce.
A ani palivo nemusí být v budoucnu nutně ruské. „V roce 2028 máme v plánu zavést palivo od americké společnosti Westinghouse do prvních dvou reaktorů. Určitě si však budeme v budoucnu držet otevřené možnosti i ve směru na Rusko, abychom docílili co možná největší diverzifikace,“ dodal Strýček.
Příběh jaderné elektrárny Mochovce v sobě nese i významnou českou linku. Jejího provozovatele, Slovenské elektrárne, totiž z 66 procent ovládá prostřednictvím společnosti Slovak Power Holding česká energetická skupina EPH Daniela Křetínského.
Převzetí plné kontroly nad holdingovou společností dokončila loni v květnu, zatímco zbývajících 34 procent podniku drží slovenský stát.
Pro EPH, který stále vlastní i uhelné doly a elektrárny, to znamená posílení výrobního portfolia o velký nízkoemisní zdroj, který (v závislosti na objemu výroby a cen elektřiny) holdingu přinese na tržbách navíc stovky milionů eur, tedy miliardy korun ročně. A na ceně elektřiny pak bude záviset, kolik nový blok přispěje EPH i na úrovni čistého zisku.
Pro samotného Daniela Křetínského to může znamenat navýšení jeho celkového majetku, který se podle odhadů Forbesu letos pohybuje na 381 miliardách korun, což z Křetínského letos dělá třetího nejbohatšího Čecha.
