První dojem z běžné posilovny narušuje prstenec v dálce, který až nápadně připomíná bílou hvězdnou bránu. Sice ji původně vyvinula americká NASA, ale průchod do jiné dimenze neumí, zato umožňuje třídimenzionální cvičení pro stabilizaci páteře. Posiluje ty nejhlubší svaly a zpevňuje střed těla.

V rehabilitačním centru berounské nemocnice je „hvězdná brána“ s názvem 3D Space Curl jen jedním z přístrojů, které ukazují, kam směřuje současná fyzioterapie. Stává se z ní obrovský byznys a hlavně perfektní příklad, jak chytré technologie dokážou zlepšit lidem život a zároveň během pár let zcela změnit jeden z oborů současné medicíny.

Rehabilitační stroje řízené počítačem, které vypadají jako z daleké budoucnosti, už teď výrazně zrychlují návrat pacientů k běžnému životu. „Technologie rehabilitaci zlepšují, zjednodušují a dělají ji pro pacienty zábavnější,“ říká Milena Kolářová, primářka Rehabilitačního centra Rehabilitační nemocnice Beroun.

Řeč je o robotických dlahách, čipech, senzorech, bionických exoskeletech, ale i umělé inteligenci, antigravitaci a virtuální realitě.

Technologie zvednou pacienta z lůžka, umožní chůzi těm, kteří se nedokáží sami postavit na nohy nebo zmírňují bolest.

Ne, že by v Berouně za pacienty cvičili avataři v metaversu, ale lidem tu pomáhají balanční plošiny s obrazovkou, která pacienta přenese třeba na sjezdovku, motomedy na zlepšení hybnosti končetin, motodlahy zlepšující pohyby kloubů, robotická ruka nebo pohyblivé chodníky.

Velké robotické tréninkové systémy, takzvané lokomaty pomáhají pacientům, kteří se proberou z umělého spánku, nebo mají narušenou schopnost chůze neurologickými chorobami a úrazy. Vše je propojeno pomocí dat – individuální cvičební programy jsou uloženy na čipových kartách a systém hlídá dodržování plánu i správnost prováděných cviků.

Kdyby snad chtěl někdo podvádět nebo se příliš šetřil, chytrá technologie to zdravotníkovi „práskne“, aniž by se studem začervenala.

Propojení člověka a robota pomocí dat

„Data nám pomáhají vyhodnotit průběh léčby. To je dobré nejen pro výzkum v medicíně, ale především pro samotného pacienta, který vidí, kde se zlepšil a na co by se naopak měl zaměřit,“ popisuje primářka Kolářová.

Její pracovní den se moc neliší od primářů jiných oddělení. Ráno si s lékaři předá informace o tom, co se dělo na oddělení, velkou část dne stráví na vizitě, při které kontroluje rehabilitační plány a zdravotní stav pacientů a domlouvá se na dalších postupech s fyzioterapeuty a ergoterapeuty.

Částečně se také věnuje ambulantní léčbě a léčbě bolesti. Původně přitom lékařkou vůbec být nechtěla. „Chtěla jsem být archeoložkou nebo historičkou. Pak jsem si přečetla knihu od Axela Muntheho O životě a smrti, ve které popisoval, jak léčil. To rozhodlo,“ usmívá se.

Munthe, který byl na přelomu 19. a 20. století mimo jiné dvorním lékařem švédské královny, by se současným metodám léčby hodně divil. Kolářová ví, že role senzorů, robotů a posbíraných dat v jejím oboru ještě poroste. Budou stále více usnadňovat fyzioterapeutům rozhodování a budou mít vliv na tvorbu detailně individualizovaných cvičebních programů, které bude možné řídit a kontrolovat na dálku.

Pacienti tak budou některá cvičení zvládat doma pod dohledem umělé inteligence, která jim poskytne zpětnou vazbu. A je jedno, jestli se při tom budou dívat z okna nebo se virtuálně přenesou někam do lesa nebo na opuštěnou pláž.

Splněný sci-fi sen díky exoskeletu

„Fyzioterapie a rehabilitační lékařství má budoucnost. Lidé potřebují, aby je někdo vyšetřil, stanovil jim plán a dal jim doporučení, jak se hýbat. V tom nám technologie pomáhají už teď. Zvednou pacienta z lůžka, umožní chůzi těm, kteří se nedokáží sami postavit na nohy nebo zmírňují bolest,“ říká Milena Kolářová.

„Jako rázová vlna, ultrazvuk nebo laser, který působí nejen proti bolestem, ale i protizánětlivě,“ doplňuje s tím, že přístroje jsou stále výkonnější a léčba sofistikovanější.

Kam až může technologická revoluce tento obor posunout, ukazuje i česká společnost BTL, která vyvíjí nejmodernější přístroje pro fyzikální terapii, ale také pro kardiologii a estetickou medicínu. Jednou z novinek, kterou chce přední světový výrobce zdravotnické techniky vyslat na globální trhy během letošního roku je antigravitační běžecký pás. Pacientům odlehčí od jeho váhy, takže můžou cvičit tak, jako by jim asistovala sestřička.

Dalším příkladem budoucnosti jsou rehabilitační a asistenční exoskelety – robotické „obleky“, které vyvíjejí americké, německé i izraelské firmy, jako jsou ReWalk Robotics, Ekso Bionics či Rex Bionics. Umí pod dohledem lékařů podpořit pacienty, kteří se zotavují po mrtvici, poranění mozku nebo míchy a potřebují trénovat chůzi. A pomáhají i psychicky – ochrnutí pacienti se díky nim mohou znovu postavit a podívat se svým blízkým do očí.

Rehabilitace ve virtuální realitě

Stále více se ve fyzioterapii prosazuje i virtuální realita a gamifikace. Ostatně Nintendo Wii bylo jednou z prvních klasických herních platforem, kterou díky hrám zaměřeným na balanční trénink a senzorům snímajícím tělesné funkce fyzioterapeuti začlenili do své praxe.

Virtuální terapeut s názvem VERA (Virtual Exercise Rehabilitation Assistant) vyvinutý americkou firmou Reflexion Health nahrazuje fyzioterapeuta avatarem na obrazovce. Ten provádí pacienty předepsaným cvičením a systém zároveň monitoruje výsledek: kamerou snímá pohyby těla pacienta, rekonstruuje jeho polohu v prostoru a vypočítává úhly kloubů a rychlost končetin.

Na propojení technologií a terapie se zaměřuje například i nizozemská firma Corpus VR, jejíž software umožňuje pacientům prostřednictvím her rehabilitovat inovativním způsobem ve virtuální realitě. Americký Neuro Rehab VR zase ve spolupráci s terapeuty vyvíjí tréninková cvičení pro virtuální realitu, která urychlují rehabilitaci u neurologických pacientů.

A studie dokazují, že pacienti mohou různé dovednosti získané ve virtuálním prostředí aplikovat i ve skutečném světě. Nejde jen o technologickou revoluci tradičního oboru, ale i o perspektivní byznys, což dokazují studie, podle kterých globální trhy s fyzioterapeutickými službami, fyzioterapeutickým vybavením i se zdravotnickými informačními technologiemi neustále rostou a i v dalších letech jejich hodnota poroste o desítky miliard ročně.

Nový přístup ke zdravotní péči

Tomu všemu nahrávají trendy, které nelze přehlížet – populace stárne, medicína se posouvá a zachraňuje i ty, kteří se dříve zachránit nedali a kteří o to více potřebují rehabilitaci. Lidé o sebe také více dbají a rehabilitační služby sami vyhledávají. Přibývají ale i pacienti s obezitou i bolestí páteře, která dostává zabrat vysedáváním u všemožných displejů, a rehabilitační centra plní i rekreační sportovci.

„Nebo přetížení manažeři, kteří se snaží řešit situaci pohybem. Často si ale vyberou sport, na který není jejich tělo uzpůsobeno, nebo ho začnou dělat ve věku, kdy už pro ně není vhodný,“ přidává další z příkladů Milena Kolářová.

Změnil se také přístup medicíny k pohybu pacientů. „Dříve musel pacient po operaci ležet, nyní často již ten den vstává z lůžka. I u trombóz nebo po kardiologických operacích se má začít hýbat a cvičit. Pohyb, který je přiměřený, je naprostou nezbytností,“ připomíná primářka. „Rehabilitace je nezastupitelná. Nyní daleko více než dřív. Právě proto, že dnes pacienti odcházejí z nemocnice již po pár dnech po operaci.“

Dříve musel pacient po operaci ležet, nyní často již ten den vstává z lůžka.

Fyzioterapeuti se také stále víc posouvají do první linie, dokonce by brzy mohli částečně převzít roli praktiků a alespoň trochu zkrátit čekací doby v jejich často přeplněných čekárnách – můžou totiž být prvním kontaktním místem pro pacienty s onemocněním pohybového aparátu, které podle některých průzkumů tvoří až 30 procent všech návštěv u praktického lékaře.

Šestý nejlepší job vůbec

Technologie by měla ulevit fyzioterapeutům, rehabilitačním lékařům i personálu, který bude mít přístup ke špičkovým technologiím, ale také se bude muset naučit novým dovednostem. „Budeme mít k dispozici více přístrojů a vše bude více digitalizované,“ domnívá se primářka berounského rehabilitačního centra.

Co se však v jejím oboru s největší pravděpodobností nezmění, bude velká potřeba kvalitních lékařů a  fyzioterapeutů. Ani umělá inteligence je totiž nahradit nedokáže.

„Mnoho lékařů se toho obává, ale já si myslím, že nám podobné přístroje budou spíše pomáhat. Vše zhodnotí a statisticky určí i možnosti diagnózy a léčby, přesto zdravotníci budou vždy potřeba, protože všichni pacienti neodpovídají statistickým tabulkám. My dokážeme odhalit problém dotykem, nemluvě o velké roli emoční složky,“ vysvětluje Kolářová.

Povolání související s fyzioterapií jsou mimochodem celosvětově dlouhodobě hodnoceny jako jedny z nejlepších pracovních příležitostí s vysokou mírou naplnění a spokojenosti. V dalších letech by navíc díky růstu trhu a poptávky měly příležitost v oboru přibývat. Žebříček americké společnosti U.S. News & World Report dokonce hodnotí fyzioterapii aktuálně jako třetí nejlepší práci ve zdravotnictví a jako šestý nejlepší job vůbec.

Každopádně to stále bude obor plný příběhů návratů k lepší kvalitě života. „Nedávno mi psala pacientka, která měla po nehodě zlomené všechny končetiny a my jsme jí pomáhali zbavit se bolesti a učili ji znova chodit. Už chodí o berlích a slíbila, že až bude bez nich, přijde se za námi podívat. Léčili jsme u nás také orientačního běžce, který měl kvůli nádoru v míše ochrnuté obě končetiny. Sice ještě běhat nemůže, ale už ty trasy zvládá chodit,“ vypráví některé z nich Milena Kolářová.


Tento článek je součástí projektu, který vznikl ve spolupráci Forbes Česko a skupiny BTL. V následujících měsících vám díky ní na příbězích úspěšných inovátorů představíme 11 nejžádanějších profesí budoucnosti, u nichž nešlápnete vedle, pokud se jim začnete věnovat. Nebo k nim nasměrujete svoje potomky.

Jaké profesní obory budou v budoucnu nejžádanější? Které jsou ty nejinovativnější? A kdo má odvahu investovat do neznáma a razit cestu lidstvu k úplně novým možnostem? Každý měsíc vám přineseme dva nové profily osobností, díky kterým můžete zjistit, co je podmínkou úspěchu v dohledné budoucnosti.