„Prostředí v českém bankovnictví je velmi konkurenční. Je to dáno různorodostí obchodních modelů, vlastnických poměrů i velikostní struktury bank, kde vedle sebe existují a spolu soutěží banky velké s širokou nabídkou produktů a služeb i banky střední a menší, specializované jen na některé segmenty trhu.“
Takto popisuje tuzemské prostředí Česká bankovní asociace. Nastane však doba, kdy bude třeba tuto charakteristiku mírně upravit.
Jistě, vrchol reprezentovaný Českou spořitelnou a ČSOB, které mají s přehledem nejvíce klientů, je poměrně stabilní, ale pod ním se pořádně míchají karty.
Zhruba dva týdny poté, co skupina PPF veřejně rozeběhla snahy na sloučení Air Bank s Monetou, se objevila zpráva, že Raiffeisenbank kupuje Equa bank. Středně velká banka s rakouskými kořeny tak spolkne malou českou banku, která na trhu působila od roku 2011.
Nedlouho poté však Raiffeisenbank oznámila, že chce převzít i část ING Bank, která v Česku ukončí služby osobního bankovnictví. A úřad pro hospodářskou soutěž dal transakci před týdnem zelenou.
Zda tímto chuť lovit menší hráče končí, vídeňská centrála Raiffeisenbank nepotvrdila ani nevyvrátila. „V blízké budoucnosti se budeme soustřeďovat na dokončení rozdělaných obchodů a poté na konsolidaci banky a portfolia,“ reagoval na dotaz mluvčí Christof Danz.
Raiffeisenbank byla nicméně akvizičně aktivní už od svého vstupu na český trh – postupně spolkla eBanku, část Citibank a později převzala klienty Zuno Bank. Před pár lety našlapovala právě i kolem Monety, kde právě PPF Petra Kellnera směřuje k vlastnictví skoro 29 procent a tím i k dokončení první části velkého obchodu.
Zdroj, který stál u prodeje Equa bank, navíc Forbesu naznačil, že už se pomalu začínají pokládat základy dalšího bankovního obchodu. Není to tak dávno, co byla na prodej například mBank, a zajímavá je i banka Creditas, nicméně její majitel, miliardář Pavel Hubáček, Forbesu sdělil, že by případně raději stál na straně kupujícího.
Menší banky budou každopádně nadále mizet. Primárním hybatelem hodnoty v bankovnictví je totiž škála.
Konsolidace českého bankovního trhu byla podle expertů naprosto očekávaným krokem. Nízkonákladové banky často vyčerpali potenciál vlastního obchodního modelu, zatímco ty větší mají chuť a kapitálové možnosti strategicky posilovat. Například v Boston Consulting Group už v létě trefně odhadovali, že se aktivita na bankovním poli fúzí a akvizic po prvotním koronavirovém šoku znovu rozjede.
Podle finančníka a bývalého ředitele Komerční banky Radovana Vávry budou banky s menšími tržními podíly trpět na provozních nákladech i na maržích, protože pro ně bude stále těžší a těžší lákat bonitní klientelu. „Velké banky je vytlačí na úplný okraj,“ říká muž, který při komentování námluv mezi PPF a Monetou mává červenou vlajkou před názory, že Monetě o nic nejde.
Když už jsme u Komerční banky, tak ta se probíhající konsolidace aktivně neúčastní, zato se však poměrně obratně pohybuje na startupovém trhu. Loni upekla hned dvě fintechové transakce – nejprve vstoupila do Upvestu, který se zabývá investicemi do developerských projektů pomocí crowdfundingu, a na podzim koupila podíl ve startupu Roger, který řeší faktoring.
Právě Komerční banku má v žebříčku podle počtu klientů potenciál přeskočit duo Air Bank – Moneta, pokud úspěšně dojde k již zmiňovanému spojení. Připomeňme, že obchod se dále posune po akciovém vypořádání, jehož první část proběhne 24. března a druhá (a podstatnější) po schválení Českou národní bankou.
Otázka, která při popisování dění na bankovním trhu nutně vyvstane, zní: Co na omezení palety poskytovatelů bankovních služeb řeknou klienti?
Pro ty to může mít v jistém smyslu slova negativní dopad, neb v obecné rovině platí, že právě konkurenční boj vede v mnoha ohledech ke zvyšování kvality poskytovaných služeb. Vstup nízkonákladových hráčů na trh před více než 10 lety znamenal pro českou klientelu nové produkty a mnohé konzervativnější hráče pomohl rozhýbat k inovacím. Experti na bankovní trh nicméně dramatický pokles investic do bankovních služeb neočekávají.
Aby taky ano, když uživatelská zkušenost, kterou známe z fintechových aplikací typu Revolut, je náramná. A banky tam zdaleka ještě nejsou.
18. 3. 20214 min
Zdravko Krstanov
šéfredaktor Forbes.cz
Zajímá ho, jak přemýšlejí ti, kteří se dostanou od nuly k jedničce. Sleduje startupovou scénu, akciové trhy a nejbohatší Čechy. Je autorem podcastu Funny Money a rozhovorů se špičkami českého byznysu, jako jsou třeba Daniel Křetínský, Marek Dospiva či Michal Strnad. Online verzi českého Forbes vede od roku 2022.
