skip to main content
Daily Cover

Řekni, kde ty čipy jsou. EU investuje stovky milionů, kdy čekat zlepšení?

Nejsou, prostě nejsou. A v dostatečném množství se je nedaří získat ani těm největším globálním odběratelům. Závislost hlavně na Tchaj-wanu se vymstila celému světu.

Ztrátu se teď snaží dohnat ze všech sil a nové továrny tak vyrůstají v Německu, Číně nebo USA. Čipový hlad ale hned tak neukojí.

Zkraje června se v Německu poblíž Drážďan odehrálo slavnostní otevření nové továrny společnosti Robert Bosch. Továrny se staví a otevírají každou chvíli, ale tahle je jiná. Stála miliardu eur, tedy více než 25 miliard korun, a hlavně – bude vyrábět čipy.

I proto do ní Evropská unie poslala investici 200 milionů eur, tedy přes pět miliard korun, a jejího otevření se v covidové době alespoň virtuálně zúčastnila německá kancléřka Angela Merkel. Bosch je dlouhodobě předním dodavatelem pro německý automobilový průmysl a ten kvůli nedostatku polovodičů úpí.

A nejen ten německý. Automobilky po celé Evropě omezují a někde, včetně české Škody Auto, dokonce úplně zastavují výrobu. Drážďanská továrna má být ale jen začátek.

Evropská komise rozjela desetiletý plán, který má za cíl cíl dosáhnout pětinového podílu na světovém trhu s polovodiči. Teď je Evropa zhruba někde na úrovni mírně přesahující deset procent, což zoufale nestačí a ohrožuje to hospodářské oživení starého kontinentu, který z velké části na automobilovém průmyslu stojí.

Ten samozřejmě není jediný, kde nedostatek čipů představuje hrozbu. Z celkové světové produkce polovodičů jich spotřebuje zhruba desetinu, ale škody, jimž musí čelit, jsou z celkového pohledu nejviditelnější. Ukazuje to například například analýza duisburského centra Ferdinanda Dudenhöffera pro výzkum automobilismu.

Druhá polovina roku bude horší.

Podle ní se letos kvůli nedostatku čipů ve světě vyrobí oproti původním plánům zhruba o pět milionů aut méně. Do konce roku by jich mělo být 74,8 milionu. Pokud by byl polovodičů dostatek, vyrobilo by se v letošním roce zhruba 80 milionů nových vozidel. Centrum bralo v potaz i to, že druhá polovina roku bude z pohledu dodávek čipů horší.

Když zůstaneme v Česku, podle Sdružení automobilového průmyslu se u nás letos nevyrobí minimálně sedmdesát tisíc osobních aut. Celkově letos tuzemské automobilky předpokládají produkci okolo 1,3 milionu vozů, což je o 150 tisíc víc než loni, kdy výrobu zasáhly výpadky kvůli koronaviru.

Nedostatek klíčové součástky zkoušely automobilky řešit méně radikálními řezy, než je zastavení výroby. Například automobilová skupina Stellantis se rozhodla, že bude do vozů Peugeot 308 místo digitálních tachometrů montovat tachometry analogové. Zákazníci, kteří na to přistoupí, dostanou slevu 400 eur (přibližně deset tisíc korun).

Škoda Auto se ještě před zastavením výroby pokoušela situaci řešit tak, že vyrobený automobil z linky sice sjel, ale nekompletní, například bez funkčního elektrického stahování oken. Následoval jeho transport na odstavnou plochu a čekání na to, až součástka obsahující čipy dorazí.

Takových aut má škodovka nyní odstavených nižší desítky tisíc. Jen pro představu: jednodušší vůz typu Škody Fabia se neobejde bez zhruba pětistovky čipů, elektromobil Enyaq iV už jich ale pro fungování potřebuje víc než tisícovku. 

Vraťme se ale zpět do světa, kde je jednoznačně největším producentem čipů dlouhodobě Tchaj-wan následovaný Čínou a Japonskem. Tyto tři země mají globální podíl téměř šedesát procent. USA, Evropa, Střední východ a Afrika jen paběrkují.

Jedna evropská továrna Bosch proto nedostatek čipů nezachrání. V současnosti se očekává, že problémy s dodávkami čipů se v ideálním případě podaří vyřešit až v příštím roce. Německá továrna určitě pomůže hlavním zákazníkům firmy Bosch, z globálního hlediska ale současný převis poptávky nad nabídkou příliš zmírnit nepomůže.

Předplatné Forbesu
Tamara
Forbes 6/2022
Reklama

Kdo jsou tedy ti největší čipoví výrobci? Patří mezi ně Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), jihokorejský Samsung Electronics, GlobalFoundries, United Microelectronics a čínská SMIC. Závody těchto firem se přitom nacházejí především na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji, Číně a USA.

Obrovská poptávka samozřejmě výše uvedeným nahrává do karet. Momentálně jedou naplno a i tak nestíhají pokrývat zájem. Na řadu už proto přišlo zdražování drahocenného výrobku – ve druhém čtvrtletí většina výrobců odběratelům zvedla ceny o deset až třicet procent. A výsledky se začínají dostavovat.

Jihokorejská společnost Samsung Electronics ve druhém čtvrtletí podle předběžných údajů zvýšila provozní zisk o 53 procent v přepočtu na 237,8 miliardy korun. A čipy v tom hrály značnou roli.

53 % o tolik narostl provozní zisk Samsung Electronics.

TSMC, největší producent čipů vůbec, ceny zvýšil už zkraje roku a navrch škrtl i množstevní slevy. Dá se proto čekat, že ceny nových aut budou dál mírně stoupat, což už se kontinuálně děje několik posledních let, a zdražení se nejspíš brzy projeví i na cenách spotřební elektroniky.

Na čipové vlně se samozřejmě snaží svézt i USA. Intel dá proto tři a půl miliardy dolarů (75 miliard korun) na modernizaci závodu v Novém Mexiku. Ve Spojených státech má nyní tři továrny: ve městě Rio Rancho v Novém Mexiku, v Hillsboro v Oregonu a v arizonském Chandleru.

Krok zapadá do snahy vzpružit výrobu Intelu. Ten se pod vedením Pata Gelsingera, který do firmy nastoupil letos v únoru, snaží znovu získat prvenství ve výrobní technologii, díky níž odvětví čipů kraloval přes tři desetiletí. Gelsinger kromě toho přislíbil, že vyčlení dalších dvacet miliard dolarů na rozšiřování výrobní kapacity, aby mohl Intel dodávat čipy na zakázku.

Intel ale není jediná firma. která chce výrobní kapacity v USA zvýšit. Podle agentury Reuters se do Arizony chystá už zmíněný tchajwanský výrobce Taiwan Semiconductor Manufacturing, který stejně jako ostatní pracuje na rozšiřování výroby.

Na jihozápadě USA údajně plánuje vybudovat až pět továren. Podle zdrojů Reuters je plán na rozšíření reakcí na žádost ze strany Spojených států. Pokud se krok podaří TSMC provést, zvýrazní tak svoji světovou dominanci, kterou má i díky tomu, že její technologie jsou údajně natolik vyspělé, že firma vyrábí kolem 92 procent těch nejsložitějších – a také nejdražších – čipů na světě. Výsledek?

Společnost TSMC za uplynulý rok ohlásila tržby 45,5 miliardy dolarů a zisk 17,6 miliardy dolarů. Rozšíření do USA by znamenalo výhodu, že výroba už nebude tak úzce lokalizovaná do jihovýchodní Asie. 

Nestabilita v regionu se projeví po celé planetě.

Rozmělnění výroby polovodičů má i geopolitický význam. Deník The Wall Street Journal totiž současnou situaci, kdy je svět závislý na dodávce čipů z jedné lokality, v některých ohledech přirovnává k někdejší světové závislosti na ropě z Blízkého východu – pokud bude v regionu kolem Tchaj-wanu nestabilita, projeví se to v odvětvích po celé planetě.

Právě o geopolitické napětí kolem Tchaj-wanu není nouze. Čína ostrov považuje za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Peking na začátku června kritizovali také lídři ekonomicky nejvyspělejších zemí ze skupiny G7 a zdůraznili důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu. Část analytiků ale nevěří, že by se Čína pokusila v nejbližší době Tchaj-wan získat zpět – už jen proto, že by tím ohrozila vlastní dodávku čipů.

Političtí představitelé ostrova proto místní výrobu označují za takzvaný křemíkový štít, který konfliktu s Pekingem brání. I proto vláda Tchaj-wanu v posledních letech poskytla společnostem vyrábějícím čipy nemálo dotací.

Momentálně se tak zdá, že beznaděj spojená s nedostatkem čipů krátkodobé řešení v horizontu měsíců nemá. Díky tlaku na rozšíření výroby na různých kontinentech můžeme být během roku z problémů venku, ale do té doby musí výrobci aut a elektroniky ještě nějakou dobu improvizovat.