Současné řádění nového koronaviru a nemoci COVID-19 přidusilo celý svět: doplácí na něj globální ekonomika a ve spárech paniky už se ocitli i Češi. Není to přitom tak dlouho, co byla společnost burcována kvůli jiným epidemiím: palcové titulky hlásaly apokalypsu způsobenou viry ptačí nebo prasečí chřipky a veřejnost děsily zkratky SARS a MERS.
Jak tahle nakažlivá rendez-vous lidstva s moderními mory dopadla? Dali jsme si tu práci a zjistili, co se stalo s epidemickými strašáky posledních let.
SARS
Závažný akutní respirační syndrom, nebo také syndrom náhlého selhání dýchání. Epidemii, která zachvátila východ Asie v půlce listopadu 2002, měl na svědomí taktéž koronavirus, ovšem jiného typu. Nemoci způsobené virem SARS-CoV tehdy podlehlo téměř 10 procent nakažených a u většiny pacientů měla velmi závažný průběh.
Konečná bilance se zastavila na osmi tisících infikovaných a 774 mrtvých. Nákaza se postupně rozšířila do 30 zemí světa, ale její ohnisko zůstalo v Číně. Tam se také díky přísným protiepidemickým opatřením (především důsledné karanténě) podařilo virus na jaře 2003 dostat pod kontrolu.
S jedinou výjimkou – v roce 2004 nedodržela mladá doktorandka v pekingském Národním virologickém institutu bezpečnostní procedury a nakazila se při výzkumu živého viru SARS-CoV. Nemoc od ní chytilo osm dalších lidí a její matka na onemocnění zemřela.
Napodruhé se ale úřadům podařilo dostat virus rychle pod kontrolu a během měsíce bylo po všem. Od té doby se nemocí SARS nikdo nenakazil.
Ptačí chřipka
Na přelomu tisíciletí se začaly v Číně objevovat případy nakažení člověka agresivními a vysoce patogenními viry ptačí chřipky. Influenza typu H5N1 měla u lidí velmi závažný průběh a vysoké procento nakažených zemřelo.
S šířením nákazy mezi drůbeží kolísaly i počty nemocných mezi lidmi, a ačkoli nebyl potvrzen případ přenosu ptačí chřipky z člověka na člověka, panika byla nakažlivější než samotný virus. Světová zdravotnická organizace (WHO) ptačí chřipku dosud sleduje a každý rok zaznamená několik případů nákazy, v současnosti hlavně kmeny H7N9 a nově i H7N4.
Prasečí chřipka
V březnu roku 2009 se v Mexiku objevil nový typ chřipky, později identifikované jako kmen influenzy H1N1, respektive A/H1N1. Odborné kruhy brzy upustily od nazývání chřipky „prasečí“ a používají název mexická, protože s výzkumem nové mutace viru se ukázalo, že virus obsahuje geny lidské, ptačí i prasečí chřipky.
Během prvních měsíců virus mutoval a ze zpočátku alarmující úmrtnosti, hlavně na území Mexika, se do konce roku dostal na mnohem nižší čísla. Například ve Spojených státech, kam se nákaza rychle rozšířila, za celý rok 2009 zemřelo 0,02 procenta nakažených.
Během roku 2010 se mexická chřipka dál šířila světem, potvrzené případy zaznamenaly v podstatě všechny země světa a naprostá většina i případy smrtelné.
Potvrzené případy mexické prasečí chřipky ve světě | Repro Wikipedia
Na jaře 2010 začaly první hromadné vakcinace, například na Kubě nebo v Kambodži. V polovině roku 2010 WHO označila pandemii mexické chřipky za ukončenou. Potvrzených nákaz virem H1N1 bylo celkem 18 500, ovšem testování zdaleka neprobíhalo plošně.
Údaje WHO nebo amerického Úřadu pro kontrolování nemocí (CDC) hovoří celkem o desítkách milionů nakažených a více než o 284 tisících mrtvých. Virus sice od roku 2010 nadále nemutuje, ale v populaci se nepřestává vyskytovat: stal se běžným sezonním virem zodpovědným i za chřipkovou epidemii v Česku.
(Sezonní chřipka ročně po celém světě zabije podle WHO na 650 tisíc lidí.)
MERS
Závažná nemoc, která jako chřipka začíná, pokračuje vážným zápalem plic a končí selháním ledvin, vyděsila svět v roce 2012. Tehdy toto onemocnění způsobené taktéž koronavirem, ovšem typu MERS-CoV, začalo kosit obyvatele na Blízkém východě.
Absolutní čísla u MERS nejsou tak závratná, po celém světě se nemocí nakazilo necelých 2500 lidí, ovšem více třetina z nich zemřela. Horší statistiku má z novodobých epidemií pouze ebola. MERS se na rozdíl od SARS nepodařilo dodnes dostat pod kontrolu a případy nákazou se objevují stále: naposledy na přelomu roku 19 nakažených a devět mrtvých v Saúdské Arábii.
Zika
Horečka zika, přenášená komáry, za sebou sice nenechává stopu stovek nebo tisíců obětí, ale celý svět před pěti lety děsila i navzdory tomu. Vysoké riziko nákaza znamenala pro těhotné ženy, kterým se po prodělání nemoci rodily děti s nevyvinutým mozkem.
Vývojovou poruchu nazvanou mikrocefalie související s virem zika zaznamenala WHO u 2439 dětí, nakaženo bylo přes milion dospělých. Zika se šířila epidemicky v roce 2015 a 2016 hlavně v Jižní Americe – potom začaly vlády jednotlivých států aktivně bojovat s komáry a počet případů klesl. Nakažení zikou se ale objevují dál, naposledy loni na podzim ve Francii, na pobřeží mezi Marseilles a Nice.
Ebola
Tato krvácivá horečka je jednou z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Poprvé se objevila v roce 1976 v rovníkové Africe a v následujících desetiletích tam propukla nákaza ještě několikrát.
Ebola s sebou vždy nesla vysokou nakažlivost a obrovskou letalitu: na nemoc umírala polovina až 90 procent nakažených. Zároveň se jednotlivá vzplanutí eboly v historii dařilo držet relativně pod kontrolou a nikdy se nenakazilo víc než 500 lidí – tedy až do roku 2014, kdy se západní Afrikou začala šířit epidemie způsobená filovirem ebola.
Tamní vlády i mezinárodní organizace s ní bojovaly celé dva roky a nakonec měla na svědomí téměř 30 tisíc nakažených a víc než 11 tisíc mrtvých. V roce 2016 se nákazu na několik let podařilo dostat pod kontrolu, ale posléze se znovu objevila a v Kongu a Ugandě od té doby WHO eviduje dalších více než tři tisíce nakažených a přes dva tisíce mrtvých.
AIDS
Myslíte si, že do tohoto výčtu nepatří? Naopak. Virus HIV je největší epidemie moderní doby, která má ve světě od konce 80. let na svědomí 37 milionů životů.
Dnes už sice máme – i díky českým vědcům – přístup k antivirotikům, která pomáhají virus HIV u nakažených držet pod kontrolou, ale problém trvá a navzdory rasistickým předsudkům rozhodně netrápí jen Afriku. V počtu nakažených jsou například Rusko nebo Litva před státy jako Niger nebo Somálsko.
V uplynulém desetiletí tak přesahoval počet obětí ročně jeden milion. Ještě jednou: milion lidí ročně zemře na AIDS. A oproti koronaviru, SARS nebo ebole má i v Česku na svědomí stovky mrtvých. Než stát ve frontě na roušky, raději zainvestujte do balíčku kondomů!
