Jak dlouho dokážete na jeden nádech vydržet pod vodou? Minutu? Dvě? Tou dobou se Gabriela Grézlová teprve rozjíždí. Krizi obvykle dostává mezi čtvrtou až šestou minutou a v tu chvíli sama sebe přesvědčuje: Teď to nevzdáš! Tahle mimořádná vůle ji dovedla ke světovému rekordu a disciplinovanost potápěčky jí zase prospívá v civilním, právnickém životě.
Osm minut a 33 sekund, takový je nejlepší výkon Grézlové. A zároveň ženský rekord ve statické apnoi – disciplíně, v níž je cílem pod hladinou bez pohybu zadržet dech na co nejdelší dobu. Jde o jedno z odvětví freedivingu, kterému se Grézlová věnuje osm let. Taková doba uplynula od chvíle, kdy si o lidech, co se potápí bez přístrojů, pomyslela: „To jsou magoři! Jenom si ničí mozkové buňky.“
Čtěte také: Manažer vrcholovým sportovcem. Přes den správa investic, večer činky
Tehdy měla čerstvě vystudovaná práva, leč potápění ji dlouhodobě fascinovalo. Odmala hltala cestopisné a přírodopisné pořady, okouzlovalo ji, když sledovala podvodní záběry. Snila o tom, jak se plaví na lodi a potápí se se žraloky a delfíny. Dlouho toužila po tom si to zkusit, ovšem s dýchacím přístrojem; opačná varianta jí přišla jako hazard.
Překážka zůstávala jediná: finance. A tak musela čekat. Než vystuduje školu. Než si najde práci. Až poté se mohla na vysněný koníček vrhnout. Její život se v tu chvíli začal měnit.
Dnes je Grézlové 35 let. Pracuje jako podniková právnička ve velké poradenské firmě. Je instruktorkou přístrojového potápění. A zlákal ji nakonec i freediving – ano, ten sport, jehož vyznavače kdysi měla za blázny. Dnes je v něm hvězdou a sama slýchá, že je blázen a sebevrah.
Ona se však pro sport nadchla a pochvaluje si, jak jí prospívá i v pracovním životě. „Obecně jsem klidnější“ říká. „A umím si čistit hlavu.“
Čtěte také: Jamajská továrna na peníze. Proč Bolt bere desetkrát víc, než jakýkoli jiný atlet
Tak jako musí ovládnout své myšlenky pod vodou (vždyť sama říká, že hlava tvoří 80 procent úspěchu) daří se jí to stejné i při perných dnech v zaměstnání. „Když se nahromadí příliš mnoho úkolů v krátkém čase, ještě třeba s krutým deadlinem, tak mi stačí tři minuty dechového relaxačního cvičení – můžeme tomu říkat meditace –, vyčistím si hlavu a mnohem snáze se koncentruju na to podstatné.“
Specifické zaměření její disciplíny má v tomto ohledu výhodu. „Když na ni trénuju, tak je super, že nemusím dělat vůbec nic. Ani dýchat,“ říká. „Člověk sice při trénování dře, ale zase dělám něco úplně jiného než v práci.“
Pochopitelně to ale není jediné lákadlo, které ji k nádechovému potápění přitahuje. „Baví mě pozorovat, jak geniálně nás příroda vymyslela. Jak se lidské tělo dokáže přizpůsobit, když „musí“, jak ohromné máme možnosti, pokud opustíme komfortní zónu a vydáme se hledat hranice lidských možností,“ říká vysoká blondýnka.
Jí samotné se to daří mimořádně, ale žádá si to samozřejmě jistou daň. Před závodem trénuje šest dnů v týdnu, zhruba dvě a půl hodiny denně. Dechová cvičení provádí hned po probuzení nebo i v práci před obědem.
Večer následuje strečink se zaměřením na flexibilitu hrudníku, relaxace a tzv. CO2 tabulky, což je zvyšování odolnosti organismu vůči zvyšující se hladině oxidu uhličitého, které se provádí sérií osmi zádrží dechu s postupným zkracováním doby vydýchání. Hlídat si musí i stravu, vynechává proto kávu, lepek i laktózu.
To vše kvůli dni D – závodu. Kvůli chvíli, kdy se ponoří pod vodu a snaží se nemyslet na nic; když se jí chce spát, jde prý o ideální stav. Když to nejde, snaží se si vizualizovat nějaký hezký zážitek z vody. „Třeba šnorchlování s delfíny… a myšlenky nechávám plynout,“ popisuje.
Dnes už freediving považuje za bezpečný sport. Ve vodě je vždy s koučem, který kontroluje, jestli je v pořádku. Ztrátu vědomí zatím nezažila. „Jen jsem dvakrát měla tzv. sambu, kdy jste při vědomí, ale v krvi máte relativně málo kyslíku a už nejste schopní zcela ovládat motoriku, takže se trochu klepete,“ vzpomíná.
Ani to ji ale neodradilo. Touží svůj rekord dále vylepšovat a překonat hranici devíti minut. A když se to nepovede? I tak už Grézlové její druhá kariéra v tomto dechberoucím sportu dala do rušného právnického života hodně.
Znáte další příběhy zajímavých Čechů? Pište na tipynaclanky@forbes.cz
