Letošní ročník pražské přehlídky designu proběhne od 7. do 11. října 2026. Těšit se můžete na rekordní počet vystavovatelů, venkovní instalaci z pera britského hvězdného architekta, výstavu věnovanou československým lampám, stejně jako na novinky malých designérů i etablovaných českých výrobců. Na co dalšího se zaměřit? Zeptali jsme se ředitelky festivalu Jany Zielinski.

Stejně jako předchozí ročníky má i letošní Designblok své ústřední téma. Je jím světlo. To se do osmadvacátého ročníku propíše hned v několika rovinách. Do Prahy přiveze svou světelnou instalaci Lee Broom, jeden z nejvýraznějších současných britských designérů. 

Společně s českou firmou Brokis, s níž se spojil u příležitosti milánského týdne designu, ji představí na náměstí Jana Palacha před Rudolfinem. Na akci se pak objeví i další zvučná jména s mezinárodním přesahem: například nizozemský designér Marcel Wanders, který si z Prahy odveze cenu Designbloku za mimořádný přínos světovému designu.

„Nárůst zahraničních hostů souvisí s internacionalizací festivalu a také s tím, že český průmysl začíná stále více pracovat se zahraničními designéry. Je to synergický efekt: designér tu získá mezinárodní spotlight a zároveň může přijít další zakázka pro českou nebo zahraniční firmu. Platí, že i pro největší hvězdy je práce pro firmy jako Preciosa, TON nebo Brokis skutečnou prestiží,“ říká ředitelka Designbloku.

Světlo bude také jednotící linkou doprovodné výstavy kurátorky Evy Slunéčkové. Ta v Uměleckoprůmyslovém museu představí výstavu Retro lampy: Zapomenuté příběhy československého designu, která odkryje sériově vyráběná stolní, stojací a závěsná svítidla z Československa a připomene autory, jejichž jména často zůstala ve stínu výrobních podniků.

Téma Designbloku má i obraznější rovinu. Podle ředitelky Jany Zielinski festival pracuje se světlem i jako se symbolem poznání, pravdy a naděje, opakem tmy.

Design má moc vytvářet věci kvalitně a s ekologickým i sociálním přesahem.

Ambice nejsou malé. Letošní ročník si klade za cíl zkoumat vliv a roli designu v současném světě. Má design moc zlepšovat stav světa? ptají se organizátoři. „Design má moc vytvářet věci kvalitně a s ekologickým i sociálním přesahem. Proto věřím, že může přinášet řešení,“ říká.

Už tradičně se festival, který letos představí přes tři sta vystavovatelů, odehraje hned na několika lokacích. Po třech letech se Designblok vrací do Veletržního paláce, kde bude 250 expozic designérů, značek, škol a mladých talentů. Část prezentací proběhne také v Uměleckoprůmyslovém museu, doprovodný program pak v nově rekonstruovaném Průmyslovém paláci.

„Je to skutečný klenot Prahy, který byl dlouhou dobu podceňovaný, proto rozhodně stojí za návštěvu,“ zve ředitelka.

Důležitým místem bude opět Pražský hrad. V Jízdárně Pražského hradu se uskuteční výstava Design pro Václava Havla připravená k devadesátému výročí narození prvního porevolučního prezidenta. Jejím výrazným momentem bude původní pracovna Václava Havla, která se po čtyřiadvaceti letech díky zapůjčení od manželů Kolkových vrátí na Pražský hrad. 

„Nezaměřujeme se na architekturu, ale opravdu pouze na design a na Havla jako zadavatele. Povedlo se nám vypátrat takzvanou třetí pracovnu Václava Havla od Bořka Šípka, která bude srdcem instalace. Vystavené ale budou i málo známé uniformy od Theodora Pištěka, porcelán od Jiřího Laštovičky a samozřejmě další díla Bořka Šípka. Zajímavostí je, že k němu Havla přivedl až Rolf Fehlbaum z Vitry, v Česku ho v devadesátých letech moc lidí neznalo,“ říká Jana Zielinski, která výstavu spolukurátovala.

V Jízdárně se odehraje také čtvrtý ročník kurátorované výstavy High Craft, která ukazuje současné pojetí tradičních technik a přístupů k tvorbě. V rámci Designbloku se poprvé otevře veřejnosti také odsvěcená kaple sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu, kde designérka a umělkyně Eva Eisler představí instalaci Kruh ticha.

Vedle výrazných značek, jako je novoborský Lasvit, M&T, Moser, Master&Master nebo LD Seating, se na festivalu představí i několik nováčků. Například sklárna Jílek, What a Hut s plně funkční saunou umístěnou před Veletržním palácem, nebo značka Artglass, nově pod uměleckým vedením Jakuba Berdycha Karpelise.

„Osobně se těším na instalaci Maxima Velčovského v Malé dvoraně Veletržního paláce. Je to takový komunitní projekt, který si hraje s lidskou psychikou. A je to vůbec poprvé, co bude prostor využit od podlahy až po strop. A pak bych doporučila zajít na zmíněnou výstavu Evy Eisler, která si v ní hraje se světlem a tichem. Interně tomu říkáme duchovní sudoku. Věřím, že právě tohle místo bude skvělá příležitost k zastavení se,“ dodává Jana Zielinski.