Nostradamus AI a Warren Buffett generace Alpha. Alespoň tak jej donedávna označovali influenceři i média. Minulý týden přišel na burze o desítky miliard dolarů a nakonec musel být rád, když od něj ztrátové pozice ve veřejně obchodovaných firmách výhodně odkoupil známý žralok Wall Streetu Ken Griffin. Kdo přesně je ale zač ještě ani ne pětadvacetiletý Němec Leopold Aschenbrenner? A jak se coby AI vědec dostal k investování?
Narodil se na počátku tisíciletí v Německu jako dítě dvou lékařů a od raného věku projevoval mimořádný talent pro matematiku a informatiku. V německém školství se mu podařilo přeskočit několik ročníků a odmaturovat v patnácti letech. Ve stejném věku se pak nechal zapsat na Kolumbijskou univerzitu, kde následně v devatenácti odpromoval jako vyznamenaný absolvent (valedictorian). Jeho oborem zde bylo studium ekonomie a právě během zrychleného studia spoluzaložil pobočku efektivního altruismu.
Díky tomu pravděpodobně přišel do styku s nechvalně známým (a dnes již neexistujícím) kryptoimpériem dalšího velkého vyznavače efektivního altruismu (a odsouzeného zločince) Sama Bankmana-Frieda. Po vysoké škole pro něj Aschenbrenner dokonce pracoval, respektive pro jeho neziskovou filantropickou složku FTX Future Fund, a to až do osudné imploze kryptoburzy FTX.
Odtud vedly jeho kroky do (tehdy ještě) neziskové laboratoře OpenAI, kde pracoval v elitním týmu vědců, takzvaném Superalignment. Skupina vedená Ilyou Sutskeverem a Janem Leikem vznikla v roce 2023 a měla vyřešit technický problém, jak udržet pod kontrolou umělou inteligenci, která bude chytřejší než člověk.
Zde působil až do velké mocenské rošády na jaře 2024, kdy musel firmu za dramatických okolností opustit. Společnost tehdy tvrdila, že to bylo kvůli úniku interních informací, Aschenbrenner kontroval tvrzením, že sdílel s externími výzkumníky jen nedůvěrný plánovací dokument kvůli zpětné vazbě. Podle vlastních slov věří, že jeho vynucený odchod souvisel spíše s tím, že nesouhlasil s bezpečnostními praktikami a s varováními, která ve společnosti vznesl.
Spor jej každopádně dostal do hledáčku médií, ze kterého již neunikl. Krátce po odchodu z OpenAI na sebe upozornil vydáním 165 stran dlouhé eseje Situational Awareness. Dokument se virálně rozšířil a stal se pro rok 2024 jedním z nejdiskutovanějších textů o umělé inteligenci vůbec.
V textu Aschenbrenner předpovídá na rok 2027 příchod obecné umělé inteligence (AGI) – okamžik, kdy velké jazykové modely dosáhnou lidské úrovně a začnou automatizovat výzkum AI, což dramaticky zkomprimuje časový rámec dalších inovací.
Aschenbrenner také volal po státní intervenci, protože soukromé firmy podle něj nebudou schopny samy zvládnout rizika (což připomíná aktuální incidenty s AI agenty, kteří utíkají z laboratoří a útočí na firmy). Esej Aschenbrennerovi definitivně dodala veřejný obraz sebevědomého prognostika, jehož vize nejsou vycucané z prstu. Americký podcaster Tim Ferriss jej následně označil za „Nostradama umělé inteligence“, čehož se ochotně chytila média.
Z teorie do praxe
To všechno dohromady umetlo cestu spuštění vlastního hedgeového fondu Situational Awareness LP. Aschenbrenner se jej rozhodl založit na základě svých domněnek společně s další AI osobností, Carlem Shulmanem, a to navzdory naprosto nulovým zkušenostem s Wall Street a správou portfolií. Zkušenosti z prostředí hedgeových fondů měl nicméně Shulman, který v minulosti pracoval pro investora Petera Thiela.
Navzdory Aschenbrennerovu nízkému věku si fond rychle získal důvěru vlivných podporovatelů; mezi první investory patřili bratři Collisonovi (Stripe), bývalý ředitel GitHubu či kvantitativní společnost Jane Street. Projekt navíc podpořil masivně napůjčovaný kapitál od investičních bank jako Goldman Sachs a J.P. Morgan.
O to pozoruhodnější, že si fond účtoval velmi vysoké prémium, tedy poplatky, vysoké minimální investice a dlouhé fixace.
Strategie fondu byla postavena na jednoduché tezi z jeho eseje: AI vyžaduje neustálý masivní růst podpůrné fyzické infrastruktury, a proto se do ní vyplatí s velkou pákou investovat. Fond tak sázel na raketový růst společností jako SK Hynix, Sandisk, Micron, CoreWeave či IREN, a to v kombinaci se shortováním softwarových firem, jejichž byznys model AI rozrušuje. Ze soukromých investic šlo o startup MatX a obří podíl v AI laboratoři Anthropic.
Navzdory porušení snad všech zásad zdravého risk managementu to dlouho vycházelo skvěle. Fond patřil k nejrychleji rostoucím jménům na Wall Street, počáteční kapitál rozmnožil v době největší slávy na 45 miliard dolarů (růst o zhruba 440 procent). Za rok 2025 si připsal 200 procent zisku a do května letošního roku po odečtení poplatků vystoupal o 270 procent. Fond se stal fenoménem, jehož kroky kopírovali z veřejných drobtů i retailoví investoři.
Pak ale dorazila drsná tržní lekce. Koncentrované portfolio podpořené vydatnou pákou a krátkými pozicemi se při výprodeji technologických titulů a zmrtvýchvstání softwarových firem stalo dokonalou pastí. Fond pálil prostředky rychleji než samotné AI laboratoře a během obratu z konce minulého týdne odmazal 67 procent hodnoty. Kdyby se nenašla záchranná brzda, hrozil prudký náraz do zdi a nucená likvidace.
Záchranou se nakonec stal zmíněný Ken Griffin se svým fondem Citadel, který minulý týden osobně vykoupil potápějící se pozice za výhodných podmínek, čímž umožnil zachovat alespoň část předchozích zisků. Před kolapsem odhadoval server Celebrity Net Worth Aschenbrennerovo osobní čisté jmění na pět miliard dolarů, nyní svítí u jeho jména odhad 300 milionů. Samotný fond však stále drží soukromé investice včetně podílu v Anthropicu v hodnotě asi deseti miliard dolarů.
Za zmínku na závěr stojí, že s Anthropicem pojí Aschenbrennera ještě něco víc než jen investice. O pádu svého fondu se dozvěděl těsně před svojí vlastní svatbou. Oženil s Avital Balwit – svou dlouholetou partnerkou z dob FTX Future Fund. Ta nyní nezastává v Anthropicu žádnou menší roli než vedoucí kanceláře generálního ředitele Daria Amodeiho. Pokud si Aschenbrenner chtěl hned ze začátku manželství otestovat sílu vztahu, nemohl si, zdá se, vybrat lepší načasování.
