skip to main content
Investice

Riziko s rozumem, nebo scam? Kolem XIXOIO víří otázky i podezření

O společnosti XIXOIO, která v roce 2018 slibovala revoluční propojení tehdy ještě dost punkového českého kryptobyznysu a bankovní sféry, nebylo poměrně dlouho slyšet. Vše se začalo měnit v průběhu loňského roku, kdy firma začala lovit ve vodách nekvalifikovaných investorů.

Je to ale teprve nedávno, co si získala zjevně ne úplně chtěnou pozornost médií a finančních i právních influencerů poté, co si zaplatila bombastickou reklamní kampaň napříč všemi kanály, nevyjímaje ten nejdražší – televizní vysílání.

Legitimitu projektu v poslední době zpochybnili generální ředitel Partners Petr Borkovec, právník Jan Langmeier, který XIXOIO na serveru Penize.cz označil za „promyšlený a sofistikovaný švindl“, nebo ekonom a právník David Antoš – ten již otevřeně mluví o podfuku.

Koncem roku 2018 jsem se jako host účastnil První krypto-bankovní konference, která by se dala označit jako úvodní marketingový počin firmy XIXOIO. Na konferenci byl tehdy prakticky každý, kdo v kryptokomunitě něco znamenal, a proto mě napadlo oslovit tehdejší konzultanty projektu a dobrat se reálného stavu věcí.

Nikdo z dotyčných již pro společnost nepracuje a většina z nich se odpojila prakticky hned po konferenci. „Spolupráci s XIXOIO jsem ukončil v roce 2018 a nesleduji jejich aktivity natolik důkladně, abych mohl posoudit jejich současný produkt a kam se od té doby posunul,“ říká Karel Fillner, který se kryptoměnám věnuje od roku 2012 a nyní pracuje jako ředitel společnosti Invictus mining.

„Pokud jde o mou tehdejší roli v krypto-bankovní asociaci BACCA, po vzájemné dohodě převzal úlohu prezidenta asociace zakladatel projektu Richard Watzke,“ dodává.

Reklama
Předplatné Forbesu

Další z tehdejších konzultantů je ještě stručnější. „Můj pohled na projekt a jeho směřování byl nekompatibilní s pohledem jeho zakladatele pana Watzkeho,“ konstatuje David Stancel, technologický ředitel kryptoměnového startupu Fumbi.

O něco více se rozpovídal až třetí z armády bývalých spolupracovníků, ekonom Josef Tětek, který dnes pracuje jako brand ambassador nejslavnější české kryptoměnové společnosti SatoshiLabs.

„Projekt zpočátku vypadal zajímavě, prvotní vizí bylo postavit něco jako kryptobanku,“ vzpomíná Tětek.

„V kontextu tristního vztahu českých bank ke kryptoměnám to znělo jako něco, co má smysl, a zakladatelé působili dojmem, že vědí, jak lze získat bankovní licenci. Sehnali na tento záměr i dostatečnou soukromou investici, konzultovali jej s odborníky z bank, podávali kvalifikované dotazy ČNB a podobně,“ vysvětluje, proč se k projektu nakrátko připojil.

„Postupně se však záměr rozšiřoval a měnil podle aktuální nálady zakladatele a horkých trendů v kryptoměnách. Nakonec se ustálil na těžko uchopitelné tokenizaci. Byla zde patrná snaha najít spíše záměr, na který půjde vybrat hodně peněz,“ popisuje Tětek, pro kterého byla zlomem „kryptobankovní konference“ v opulentním stylu, kde se utratila spousta peněz za obecné povídání o kryptoměnách a bankách.

Celkové náklady na akci údajně dosahovaly deseti milionů korun.

„Zájem o koupi drahých lístků byl tehdy minimální, proto zakladatelé vstupenky rozdali, aby vše neskončilo úplným fiaskem. Po této akci a poznání, že zakladatelé jdou spíše po rychlých penězích než vývoji smysluplného záměru, jsem projekt opustil,“ shrnuje svou zkušenost.

Na citované konferenci tehdy promluvila řada zvučných jmen nejen z české kryptoměnové a bankovní scény. Jedním z hostů byl například Alex Tapscott, autor první knihy o blockchainu. Od dalšího zdroje, který si nepřál být uveden, se Forbes dozvěděl, že jen honorář pro daného hosta vyšel v přepočtu na půl milionu korun.

Mezi dalšími přednášejícími se objevili také dva centrální bankéři: Pavel Kysilka a Mojmír Hampl. Celkové náklady na akci údajně dosahovaly deseti milionů korun, další ročník měl proběhnout na podzim následujícího roku. K tomu však nedošlo. První společnost měla být podle slov samotných zakladatelů XIXOIO tokenizována ještě do konce roku 2019, což se také nestalo.

K současnému byznysu se nikdo z dotázaných vyjadřovat nechtěl. Minimálně dva další tehdejší spolupracovníci, kteří si přáli zůstat v anonymitě, ale shodně poukazují na přemrštěné utrácení první vlny investičního kapitálu.

Reklama

„Velká část prostředků byla utracena na luxusní kancelář, umění, auta,“ zní od jednoho ze dvou anonymních zdrojů, jejichž totožnost je Forbesu známa. Stejní lidé také potvrzují, že koncem roku 2018 projekt opustili prakticky všichni původní poradci.

Z projektu nakonec odešel i spoluzakladatel Nikolaj Rožok, exmanažer služby MoneyPolo. Ta se specializovala na mezinárodní finanční převody a právě z okruhu jejích klientů přitom mají pocházet první větší investoři do projektu XIXOIO.

A nenadálým odchodům není, zdá se, konec ani nyní. Jak v pondělí upozornil ekonomický deník E15, ze statutárního orgánu XIXOIO odchází předseda představenstva PPF Group Aleš Minx – jedna ze známých tváří, kterými se projekt v poslední době zaštiťoval.

Takové Ponziho schéma

V roce 2020 bylo podle týdeníku Hrot hlavním zářezem společnosti „propálených“ dvě stě milionů korun. Navzdory tomu se ale Watzkemu podařilo sehnat další investory a dokonce najít pomyslnou zlatou žílu – investující veřejnost. V září 2021 server iDnes.cz informoval, že firma operuje s kapitálem půl miliardy korun.

V červnu letošního roku spustila XIXOIO nový produkt: privátní platformu pro veřejnou nabídku tokenů. Firmám v ní nabízí možnost vytvořit a nabídnout veřejnosti vlastní blockchainový token a získat tak kapitál na další rozvoj.

„Je to vlastně digitální forma cenného papíru, něco jako nekonečný či plovoucí dluhopis. Firma díky němu získá kapitál a investor zase přímý podíl na zisku,“ citoval tehdy Watzkeho server iDnes. Právě na to později ve svém blogu na profesionální síti LinkedIn reaguje Petr Borkovec:

Za slova o Ponziho schématu si spoluzakladatel společnosti Partners vyslouží od XIXOIO předžalobní výzvu. Projekt samotný přitom může být problematický z více důvodů.

Česká národní banka nepovažuje digitální tokeny za cenné papíry, čímž nespadají pod její regulaci. Investor tedy nemusí být nijak chráněn. XIXOIO zatím nabízí k obchodování digitální token XIX, což je ekvivalent akcie společnosti, ovšem bez jakýchkoli záruk.

Pokud jej investor zakoupí, může jen doufat, že firma své plány nejen naplní a podělí se časem o svůj budoucí zisk (což pro ni může být problematické i legislativně), ale také se jí podaří ztokenizovat tak obrovské množství firem, aby se pětisetmilionová investice – za předpokladu, že je informace o ní pravdivá – do platformy ospravedlnila a začala pomalu vracet.

Část vybraných peněz spolknou provize pro prodejce.

Jeden z bývalých poradců společnosti, který si nepřál být jmenován, vyjádřil pochybnost o tom, že toho lze vůbec dosáhnout. Mimo jiné i proto, že ne nepodstatnou část vybraných peněz spolknou provize pro prodejce. Současný model investování do projektu je totiž postaven v podstatě na multi-level marketingu.

Token samotný ale nese varovných signálů více. Neobchoduje se veřejně a jeho hodnotu stanovuje samotná společnost. Podobný model svého času používal i nejslavnější kryptoměnový podvod všech dob – OneCoin.

Společnost tak nemá vůči kupujícím prakticky žádné závazky. Zajímavý je v této souvislosti především bod 7.3 produktových podmínek platných k 1. srpnu: „XIXOIO nemá povinnost Finance vrátit Nabyvateli. Nabyvatel ani jiné osoby zejména nemohou požadovat jakékoliv splacení Tokenů XIX nebo odkoupení Tokenů XIX ze strany XIXOIO. Nabyvatel v této souvislosti není oprávněn domáhat se odškodnění jakékoliv újmy či vznášet nároky vůči XIXOIO či jiným osobám.“

Protože token nemá v současnosti žádný sekundární trh, jsou jeho majitelé vydáni společnosti a jejímu zakladateli, který se dříve živil jako obchodník s luxusními nemovitostmi, na milost. „Token XIX není obchodovatelný a nemá tedy tržní cenu. Přesto XIXOIO tvrdí, že vzrostla o 577 procent. Jak?“ ptá se výmluvně David Antoš.

Přesto se většina oslovených insiderů zdráhá přidat k jeho názoru nebo označit projekt za podvod. Spíše za XIOXIO vidí příběh nejasné vize, přehnaných ambic a špatného finančního plánování.

Reklama
Reklama