skip to main content
Rodinné firmy

Rodina je základ firmy. Jak neopustit staletou tradici?

Už podeváté vzdává Forbes hold tradici českého byznysu a na slavnostní galavečeři představuje největší české rodinné firmy a jejich majitele a majitelky, rozvíjející své podnikání a výrobu v Česku.

Tentokrát se členové našeho aktuálního žebříčku sešli v Brně na události, která je už tradiční příležitostí pro setkání se šéfy velkých rodinných společností i mladých firem, které se do aktuálního rodinného žebříčku Forbesu probojovaly. 

Během prvního galavečera zazněla na úvod slova brněnského patriarchy Igora Faita z Jet Investment, který na příkladu textilního průmyslu vyzdvihl důležitost a sílu rodinných firem, stojících za „moravským Manchesterem“.

V souvislosti s vleklou pandemickou krizí i ruskou válkou na Ukrajině upozornil také na důležitost diverzifikace financí a partnerského investování do rodinných firem, vyhledávajících nové zdroje financí, které je podpoří v růstu.

Fait dodal, že rodinné firmy tvoří až sedmdesát procent globálního HDP a čtyřiatřicet procent z nich má diverzifikované podnikání. V následujících pěti letech se navíc očekává narůst tohoto čísla na padesát osm procent.

Součástí letošního dvoudenního eventu v brněnském hotelu Passage byly v první čtvrteční večer také panelové diskuse a debaty s členy rodinných firem o jejich byznysu i budoucnosti, moderované šéfredaktorem Forbesu Česko Petrem Šimůnkem.

Ve čtvrteční debatě usedli partner Jet Investment Marek Malík, řídící partner poradenské společnosti BDO Miroslav Jandečka, Jindřich Pánek z Kamenosochařství Pánek a Jakub Plojhar ze stejnojmenné firmy Plojhar, která se už po mnoho generací zabývá výrobou papírenských potřeb a kartonáží. 

Reklama

Nechají si rodinné firmy poradit od člověka zvenčí?

„Paradoxně nechají, a to velmi často. Tak často, že to všechno skoro nestíháme (smích). Na Západě je ta tradice větší, ale máme klienty jak tam, tak u nás.“ – Miroslav Jandečka

Jak se byznysy, které se předávají z generace na generaci, dívají na vstup externích investorů? 

„Jsou situace, kdy to potřeba je. Je řada společností, které by bez externího kapitálu nebyly schopné růst. Často se setkáváme s první generací těchto firem, jejími zakladateli, kteří mají problém firmu předat další generaci. V druhé generaci pak podle statistik přežije pouze třetina firem.“ – Marek Malík

Měli jste v rodině vždy jasno v tom, že firma musí zůstat v rodinných rukou?

„Proces předávání je složitý, já sám cítím hroznou zodpovědnost. Tradice našeho rodinného podnikání sahá až do roku 1888, přežila války a mnoho dalších krizí, proto nechci dopustit, abych já byl ta generace, při které se firma zavře. Jako malý jsem chtěl dělat hajného, postupně jsem ale sám došel k tomu, že chci být ředitel firmy, jako můj dědeček.“ – Jakub Plojhar

Nenapadá vás někdy rodině říct, že v jejím podnikání pokračovat nebudete?

„Já sám jsem v tom odmala vyrůstal, a že naši kamenickou firmu, která vznikla už v roce 1673, jednou převezmu, jsem vždy viděl jako svoji jedinou možnou cestu. Zároveň ve firmě začínám úplně od nuly: zatím sám dělám manuální práce s kladívkem, vedení firmy přijde až s postupem času.“ – Jindřich Pánek

Jak takové předávání probíhá?

„Já sám si teď od firmy dávám pauzu, abych načerpal zkušenosti i z jiného prostředí a jiných oborů. Proto teď pracuji v jiném odvětví. V dlouhodobém horizontu je jedno, když ve firmě dva, tři roky nebudu. Vím ale jistě, že se vrátím. Doba se mění, různé obory jsou různě atraktivní, a proto se i rodinné firmy musí postupně vyvíjet. My původně vázali knihy, dnes se zaměřujeme na přepravní kartony…“ – Jakub Plojhar