Jak se Česko popralo s náročným rokem, do kterého přilétla černá labuť v podobě koronavirové krize? Forbes.cz oslovil přední české ekonomy s dotazem, jak by jedním grafem nejlépe charakterizovali vývoj české ekonomiky v uplynulém roce. Dnes odpovídají ekonomové Jan Švejnar s Vilémem Semerákem z think tanku IDEA při výzkumném centru CERGE-EI, jehož je Jan Švejnar spoluzakladatelem.
***
Kromě prudkého pádu do recese je za charakteristický rys české ekonomiky v roce 2020 možné pokládat extrémní nárůst nejistoty ohledně dalšího vývoje. To velmi názorně zachycuje přiložený graf vývoje a predikce českého HDP publikovaný ČNB v listopadu 2020.
Vějířový graf listopadové predikce ČNB pro český HDP (čtvrtletní data, meziroční tempa růstu HDP v procentech). Zdroj | ČNB
Propad HDP byl letos nejhlubší od porevoluční transformační recese. A pokračující, byť zmírněná, opatření proti koronaviru a situace v dalších zemích omezovaly možnosti oživení v tomto roce.
Jak se ale bude česká ekonomika vyvíjet v tom dalším? Neobvyklost situace, komplexní forma šoků, které v sobě kombinují poptávkové a nabídkové faktory, nepřehledná až chaotická opatření vlády stejně jako skutečnost, že si nejsme jisti tím, co z těchto šoků vykrystalizuje v permanentní změny v chování firem a spotřebitelů – to vše způsobuje extrémně široké intervaly predikcí pro rok 2021, které na grafu vidíme.
Tak širokými predikčními intervaly ekonomové diplomaticky oznamují, že během podobných komplexních krizí narážejí na hranice použitelnosti svých predikčních makroekonomických modelů.
Domácnosti i firmy obvykle na podobné situace reagují racionálně. To znamená, že na nejistotu odpovídají opatrností ve spotřebě domácností a investicích firem.
To má a bude mít negativní dopady na agregátní poptávku a bude to přinejmenším v první polovině příštího roku faktorem, který bude omezovat rychlost budoucího oživení české ekonomiky. A stejně tak i prostor pro reálné dopady pokusů o protikrizové zásahy v ekonomice.
