Ještě před několika měsíci plánovali expanzi do zahraničí, jednali se strategickým investorem a věřili, že z české značky kabelek Loro Oro vybudují silný mezinárodní byznys. Teď ale Alina Janovskaja a Pavel Vojtik s podnikáním po devíti letech končí. Poslední kolekce budou k dostání v rámci poslední kampaně Last Dance a příběh Loro Oro se uzavře. V rozhovoru pro Forbes vysvětlili, proč uzavírají rostoucí firmu a jakou lekci z toho mají.
Na začátku byla láska. A láska dávala energii. Z téhle energie vzniklo Loro Oro, značka kabelek, jejíž tržby se loni pohybovaly okolo třiceti milionů korun ročně. Spolumajitelé firmy přitom ještě nedávno plánovali další růst a expanzi do několika evropských zemí. Místo toho je konec.
„To rozhodnutí nepadlo ze dne na den. Zrálo měsíce. A když se teď dívám zpátky, možná to ve mně bylo ještě déle,“ říká pro Forbes třiatřicetiletá podnikatelka Alina Janovskaja, která značku v roce 2017 založila se svým tehdejším partnerem Pavlem Vojtikem.
Jejich vztah ale skončil a podnikatelská dvojice postupně došla k tomu, že je čas uzavřít i společnou byznysovou kapitolu. „Myslím si, že energie, která byla mezi námi, dávala sílu i značce. Časem se ale proměnila. Ta energie už odešla,“ říká Pavel Vojtik. Když o tom mluví, Alina Janovskaja přikyvuje a dodává, že si uvědomila, že by už nedokázala dávat značce stejnou sílu jako dosud.
„Měla jsem dvě možnosti. Buď to dál nějak táhnout a vidět, co bude. Nebo to vzít pod kontrolu a vědomě se rozhodnout, že značku ukončíme,“ popisuje Janovskaja, která se značkou chtěla zamířit na další evropské trhy a v hledáčku měla například Velkou Británii, Nizozemsko nebo Maďarsko.
Aby se to podařilo, jednali i se strategickým investorem. „Měla jsem s Loro Oro opravdu vysoké ambice. Chtěli jsme z české značky udělat globální. Nebyl to jenom sen, byl to konkrétní plán,“ říká podnikatelka.
Jednání se ale nakonec nepodařilo dotáhnout a zakladatelé si prý uvědomili, že ji nechtějí prodat za každou cenu. „Nechtěli jsme do ní ani nechat vstoupit někoho, kdo by ji přizpůsobil své představě a udělal z ní něco jiného,“ vysvětluje Janovskaja.
Kromě toho se podle ní proměňuje i trh a ženy si raději dopřávají zážitky než nové módní doplňky. „Procházejí přese mě komentáře, recenze, snažím se se zákaznicemi přímo mluvit. A už nějakou dobu tu změnu cítím. Naprosto jim rozumím, protože i já sama jsem se změnila,“ dodává Janovskaja.
Foto Se svolením Loro Oro
Podnikání se rozhodla uzavřít symbolicky, posledním tancem. Pod názvem Last Dance proto nyní spouští poslední kampaň, která startuje na konci října, tedy v době, kdy před devíti lety Loro Oro vzniklo.
Příběh Loro Oro je přitom od začátku úzce spojený s osobním životem obou zakladatelů. Alina Janovskaja, která se jako dítě přestěhovala do Česka a věnovala se profesionálnímu tenisu, musela v osmnácti letech kvůli vážnému zranění zápěstí sportovní kariéru ukončit.
Po studiích a zkušenostech s designem začala podnikat se svým tehdejším partnerem Pavlem Vojtikem. Když Loro Oro zakládali, měli na začátku úspory ve výši dvaceti tisíc dolarů, které do nového projektu vložili. „Byli jsme šílení nadšenci a věřili, že to určitě nějak vyjde,“ vzpomíná Janovskaja.
A vzpomínku hned doplňuje první velkou podnikatelskou lekcí. Objednali totiž tisíce peněženek, protože předpokládali, že se budou prodávat lépe než kabelky. Rychle ale pochopili, že to byla chyba. Zásoby peněženek pak doprodávali tři roky.
„Celé podnikání je o tom, že máte na začátku nějakou logiku. A pak zjistíte, že ta logika neodpovídá realitě a musíte se přizpůsobit, hledat správnou cestu,“ říká Vojtik.
Jak náročné je vybudovat a udržet módní značku, si prý uvědomovali každý den. „Móda je velmi těžký obor. Zvlášť v Česku a na Slovensku, protože jsou to malé trhy,“ říká Janovskaja, podle které je vedle neustálého vývoje nových produktů, řízení rozpočtů a lidí jednou z nejtěžších věcí, kterou podnikání přináší, osamělost. I když má člověk kolem sebe šikovné lidi a skvělý tým, je finální rozhodnutí jen na zakladatelích.
Jedna z lekcí, kterou si z byznysu odnáší, je podle ní například to, že se člověk musí starat o sebe stejně dobře jako o firmu. „Protože bez vás ta firma na konci dne nebude,“ dodává.
Aktuální zkušenost s ukončením Loro Oro jí ale ukázala ještě jednu věc. Zatímco rad a návodů, jak podnikání rozjet, existuje nepřeberné množství, o tom, jak s ním skončit, se podle ní mluví mnohem méně. „Pro mě je hlavní lekce v tom, že konec může být stejně vědomé rozhodnutí jako začátek. Můžete něco hezky začít, ale také hezky ukončit. Chci to hezky dotančit,“ dodává s úsměvem.
Co budou dělat dál, zatím ani jeden ze strůjců Loro Oro přesně neví. Vojtik chce nejprve dokončit poslední kapitolu společného podnikání. Janovskaja plánuje po letech intenzivní práce pauzu. Jedno ale oba vědí jistě. Kdyby se mohli vrátit o devět let zpátky, do společného podnikání by se pustili znovu.
