Americký gigant na poli výroby čipů Onsemi ohlásil investici více než dvě miliardy dolarů do továrny v Rožnově pod Radhoštěm. Bez přehánění by se tak z někdejší Tesly z Beskyd stala jedna z nejdůležitějších továren v Evropě. Co všechno to Česku přinese?
Tato dekáda nejspíš vstoupí do učebnic jako léta čipového hladomoru. Po vleklé covidové mizérii doprovázené několika požáry ve světových továrnách na výrobu polovodičů výrobci i politici pochopili, že je zle.
Důkazů dostali hned několik – na trhu najednou chyběly tak banální výrobky jako toustovače nebo rychlovarné konvice, ale i jindy dokonale seřízená a načasovaná výroba automobilů začala ztrácet dech.
Čipová krize dokázala ostatně zastavit i linky Škody Auto. Vlajková loď tuzemského autolandu ale nebyla jediná, problémy hlásily i další závody, namátkou Toyota, Tesla nebo Hyundai. Miniaturní kousek křemíku najednou akutně potřebovali i výrobci stíhaček a telefonů.
Chybějící čipy ukázaly, jak moc jsou i v globálně propojeném světě spojnice mezi USA, asijskými továrnami a Evropou překvapivě křehké.
I proto teď politici jásají. A to nejen ti, kteří transakci na rozšíření výroby čipů v Rožnově domluvili v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou. Pro naposled jmenovaného to mimochodem může být přesně ten poslední argument, který ho posune na prestižní post českého eurokomisaře do Bruselu.
Rovněž šéf stínové vlády opozičního hnutí ANO Karel Havlíček Onsemi vzápětí pogratuloval k rozhodnutí i významné investici. „Velké poděkování všem, kteří na tom mají zásluhu,“ napsal.
Silicon Valley střední Evropy
Jestli se Česko má stát místo montovny zaseknuté ve 20. století státem, kde se vyrábí s vysokou přidanou hodnotou, tohle může být cesta, kudy jít. V přepočtu 44 miliard korun je svou výší mimořádné rozhodnutí. A nová fabrika na výrobu a zpracování karbidu křemíku, která zaměstná až tři tisícovky lidí, má přinést přesně tu změnu, která zemi postrčí k růstu a rozvoji novým směrem.
Jak funguje výroba čipů v Rožnově pod taktovkou Onsemi dnes, jsme se byli před půl rokem podívat v naší exkluzivní reportáži.
Foto Karel Wolf
Foto Karel Wolf
Foto Karel Wolf
Foto Karel Wolf
Foto Karel Wolf
Foto Karel Wolf
Foto Karel Wolf
Foto Karel Wolf
Foto Laura Ockel/ Unsplash
Foto Laura Ockel/ Unsplash
„Je pravděpodobné, že tato investice přitáhne do Česka další z příbuzných high-tech oborů. Rožnov a okolí mají šanci stát se Silicon Valley střední Evropy,“ je přesvědčen Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
I v tomto případě se totiž dá počítat s efektem sněhové koule, kdy jedna továrna k sobě přitáhne další firmy, dodavatele a mozky. I proto, že žijeme ve světě závislém na elektronice.
„Česko potřebuje víc podobných investic ze strategicky významných oborů s vysokou přidanou hodnotou, kterým už nezáleží na dostupnosti levné pracovní síly, ale spíše na schopnostech a umu zdejší pracovní síly. Česko ale musí zapracovat na reformě školství, spolupráci vědy a výzkumu s byznysem, na kvalitní fyzické, digitální i znalostní infrastruktuře,“ říká Helena Horská, která je hlavní ekonomkou Raiffeisenbank.
ON Semiconductor Corporation sídlící v Arizoně se rozhodovala mezi třemi lokalitami. Rožnov pod Radhoštěm nakonec porazil Jižní Koreu i domácí USA.
Detaily dohody státu a Onsemi zatím neznáme. Česká vláda bude v příštích měsících jednat s firmou o konkrétní podobě investiční pobídky. Ve hře jsou například daňové prázdniny, naznačil ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Pokud bychom svět nahrubo rozdělili na tři ekonomické super-domy, tak jedním je USA, druhým Evropa a třetím je pestré uskupení východoasijských zemí (Čína, Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan a další). A v těchto naprosto strategických výrobcích tahá Evropa za ten nejkratší kus provazu,“ upozornil investor Jiří Hlavenka.
Ne že by to Evropa nevěděla. I proto je teď důležitým tématem zákon o čipech neboli EU Chips Act. Cílí na zdvojnásobení podílu Evropské unie na světovém trhu s polovodiči na dvacet procent do roku 2030. Pro Česko, a to nejen firmy, ale i vysoké školy, tak „Projekt Rožnov“ představuje ohromnou šanci, jak se dostat na mapu těch zemí, které drží ten delší konec provazu.
