Ruská tajná služba FSB obvinila zakladatele Telegramu Pavla Durova z napomáhání teroristické činnosti a oznámila jeho zařazení na mezinárodní seznam hledaných osob. Krok přichází v době, kdy Moskva dál omezuje provoz jedné z nejpoužívanějších komunikačních platforem v zemi.
FSB tvrdí, že vedení Telegramu neodstranilo množství kanálů, chatů a botů, které podle ní využívají ukrajinské zpravodajské služby, teroristické a extremistické organizace. Tyto účty měly sloužit k přípravě útoků, sabotáží, hromadných vražd a kybernetických podvodů v Rusku. Ruská tvrzení se zatím nepodařilo nezávisle ověřit a o Durovově vině nerozhodl soud.
Obvinění bylo podle prohlášení FSB vzneseno na základě paragrafu 205.1 ruského trestního zákoníku, který se týká napomáhání teroristické činnosti. Ruské úřady používají formulaci „mezinárodní pátrání“. Z dostupných informací ale není zřejmé, zda požádaly Interpol o takzvané červené oznámení ani zda by taková žádost byla přijata. Ani červené oznámení Interpolu nicméně samo o sobě není mezinárodním zatykačem – o případném zadržení rozhodují jednotlivé státy podle vlastního práva.
Tlak Moskvy na Telegram roste od loňského roku. Regulátor Roskomnadzor začal v srpnu 2025 omezovat hlasové a videohovory a letos v únoru přistoupil k dalším zásahům do fungování služby. Podle agentury Interfax dostal Telegram jen od začátku letošního roku v Rusku pokuty převyšující sto milionů rublů, většinou za neodstranění zakázaného obsahu.
Durov už v únoru obvinil ruské úřady z vytváření záminek, jejichž cílem je přimět uživatele přejít ke státem kontrolované aplikaci. Kroky Moskvy označil za útok na soukromí a svobodu projevu. K nynějšímu obvinění zatím Durov ani Telegram podle dostupných zpráv veřejné stanovisko nevydali.
Telegram má přitom v Rusku mimořádné postavení. Používají ho úřady, státní média, soudy, armádní blogeři i opozice v exilu. Spor proto není pouze právní otázkou moderování obsahu, ale také součástí širšího zápasu ruského státu o kontrolu nad digitální komunikací.
Jedenačtyřicetiletý podnikatel narozený v Petrohradu žije převážně v Dubaji a od roku 2021 má také francouzské občanství. Ve Francii čelí od srpna 2024 samostatnému vyšetřování kvůli podezření, že Telegram nedostatečně bránil zneužívání platformy k organizovanému zločinu. Francouzské úřady mu v listopadu 2025 zrušily zákaz cestování, vyšetřování však podle tehdejších zpráv pokračovalo.
Nový ruský postup tak Durovovi přidává další právní riziko, jeho praktické dopady ale zatím nejsou jasné. Rozhodující bude, zda Moskva zveřejní další procesní kroky a zda její žádosti o spolupráci uznají zahraniční orgány.
