Růst české ekonomiky podle analytických odhadů v roce 2025 zrychlí na 1,6 procenta a celosvětový hrubý domácí produkt se zřejmě zvýší o 3,2 procenta. Odhady zveřejnil hlavní ekonom Deloittu David Marek. Hrubý domácí produkt Česka stoupl podle Českého statistického úřadu v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 1,4 procenta.
„Klíčová témata roku 2025 ve světě budou geopolitické konflikty a napětí, politika nového prezidenta USA a umělá inteligence. V Česku to budou volby do Poslanecké sněmovny, energetika, zejména jaderné elektrárny,“ řekl Marek.
Hlavním faktorem růstu české ekonomiky zůstane podle něj spotřeba domácností, kde očekává zvýšení o 3,7 procenta. V případě firemních investic očekává stagnaci. Vliv rozpočtové politiky by měl být víceméně neutrální, míní.
„Při pozitivním vývoji by se měla ekonomika vrátit ke svému produkčnímu potenciálu v roce 2027. V roce 2025 by podle naší prognózy měl HDP v paritě kupní síly dále stagnovat na 92 procentech průměru Evropské unie,“ uvedl.
Pomalé ekonomické zotavení ovlivní podle něj trh práce i v roce 2025. Očekává zvýšení průměrné míry nezaměstnanosti z 2,6 procenta v roce 2024 na 2,7 procenta v roce 2025. Hlavním rizikem zůstává negativní vývoj automobilové produkce v Německu, na který je navázán významný segment českého zpracovatelského průmyslu.
Ačkoli reálné mzdy v Česku nyní rostou, vysoká inflace zanechala výrazné stopy, upozornil Marek. Reálná hodnota mezd se pohybuje na úrovni před šesti lety. „Pro rok 2025 náš model předpokládá reálný růst průměrné mzdy o 1,9 procenta, což odpovídá zhruba pětiprocentnímu růstu nominálních mezd,“ dodal.
Nejrychleji rostoucími ekonomikami letos budou podle Marka Indie s 6,5 procenta a Čína se 4,5 procenta. HDP v USA se letos nejspíš zvýší o 2,3 procenta. Eurozóna s růstem 1,2 procenta zaostává, a to především kvůli pomalému výkonu Německa, doplnil.
Mezi klíčové kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti patří legislativní detox, uvedl prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. Je podle něj třeba změnit systém přijímání prováděcích a delegovaných předpisů na evropské úrovni. Nová Evropská komise by podle něj měla povinnosti zvyšující administrativní zátěž spíše rušit než přijímat nové. Ani velké firmy již nemají kapacitu sledovat a plnit stále nová nařízení a směrnice, řekl.
Evropské klimatické cíle by podle něj měly zohledňovat různé podmínky v jednotlivých členských státech a reálnou dostupnost dekarbonizačních technologií. Ne všechna odvětví lze podle něj dekarbonizovat tak rychle, jak požaduje současná evropská legislativa. Zásadní je sladit evropské klimatické cíle s racionálními podpůrnými politikami a průmyslovými iniciativami po vzoru ostatních globálních hráčů, míní Rafaj.
