skip to main content
Byznys

Růžové vyhlídky. Lednový Forbes vás připraví na 2022

Že život stojí za houby? Pak vězte, že i houby něco stojí. A že i díky nim můžete restartovat vlastní život, jestliže s ním nejste dvakrát spokojeni.

Doslovnou inspirací, ale i obecným příkladem, že k novému začátku lze dojít prostřednictvím v podstatě čehokoliv, je Lukáš Navrátil. Muže, který pracoval celý život v IT a ve společnosti IBM měl za hodně slušné peníze na starosti mezinárodní skupinu rozprostřenou na čtyřech kontinentech, donutilo k naprosté změně životního stylu jeho zdraví.

„Nádor byl velký, naštěstí operace dopadla dobře,“ líčí Navrátil, jak se ve čtyřiceti vykřesal z rakoviny tlustého střeva. Doplňuje, že v rámci dlouhé rekonvalescence začal chodit do lesa a v něm houbařil, jak byl zvyklý odmala.

Usměvavý muž se strništěm na tváři nyní dodává houby do vyhlášeného olomouckého podniku Entree Přemka Forejta i do dalších restaurací. Plánuje též vyrábět produkty „made in příroda“ pod všeříkající značkou Od lesa. Začal zkrátka znovu a vypadá velmi spokojeně.

Příběh profesionálního houbaře je zevrubně popsán v lednovém vydání tištěného magazínu Forbes, které právě vychází. Protože jde o první číslo v novém roce, je jeho významná část věnována právě novým začátkům. Mozaiku několika osudů na toto téma otevírá právě muž chodící po lese, který má poutavou shodou okolností příjmení Navrátil.

Tohle příjmení mimoděk uvozuje další příběhy. Hned tři z nich – v časopise shodou okolností řazeny hned za sebou – nesou v titulcích poselství návratů. Ve dvou titulcích figuruje slovo „zpátky“, v jednom víceméně totožný výraz „zpět“.

Na první pohled to přitom nedává logiku – vyvolat v životě nový začátek tím, že se člověk vrátí ke starému? Vždyť dávná pravda říká, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš.

Reklama

Do stejné možná ne, ale do řeky se stejným názvem lze podle všeho vstupovat libovolně. Nebo do stejné firmy, o čem může vyprávět Zdeněk Rinth. Sedmdesátiletý matador vlastnil téměř tři dekády tradiční českou kožešnickou značku Kara, kterou před třemi lety prodal, a také on mířil ve svých plánech k procházkám do lesa.

V jeho případě ale z houbaření sešlo. „Nemůžu se přece jen dívat, když se moje dítě topí,“ říká podnikatel, který se tedy do stejné řeky vrátil, aby zachránil potomka, respektive firmu topící se v dluzích ve výši 277 milionů korun. Rinth přesvědčil hlavního věřitele Kary, investiční skupinu Natland, že bude tím nejpovolanějším, kdo postaví firmu zpět na nohy, a zdá se, že se mu to daří.

Předplatné Forbesu

Do původně vlastní firmy se vrátil i Jiří Jízdný. Za nižší stovky milionů korun nejprve v roce 2010 prodal společnost AG Foods, o pět let později odkoupil její půlku zpět, poněvadž ho polský majitel poprosil o pomoc – ne vše fungovalo, jak mělo.

Staronový šéf AG Foods vystřelil vzhůru, obrat společnosti mířil před covidem k miliardě korun. Pandemie sice jízdu Jízdného zbrzdila, ale i tak firma zůstává v zisku v řádu desítek milionů korun.

Let zpět podnikla i Karolína Erbanová. Let ledem. Bývalá rychlobruslařka, která na dosud poslední zimní olympiádě v roce 2018 brala bronzovou medaili, se krátce po úspěchu s rychlobruslením rozloučila a vrátila k první sportovní lásce – hokeji.

V něm pomohla ženské reprezentaci k postupu na nadcházející hry do Pekingu, a nemine-li ji za pár dní nominace, stane se unikátně účastnicí dvou olympiád ve dvou odlišných sportech.

Je nepatřičné psát, že příběhy, které právě vycházející Forbes přináší, končí jen dobře. Jsou to příběhy nových začátků a konců proto nejde dohlédnout.

Přesto můžeme konstatovat, že příběh Terezie Täubelové skončí v posteli. Vystudovala newyorskou Kolumbijskou univerzitu a mohla coby diplomatka sedět v Černínském paláci či v sídle OSN. Místo toho upřela síly na luxusní povlečení, čímž navázala na někdejší podnikatelské kořeny rodiny a velmi zdařile rozvíjí její odkaz.