Jejich technologie může přinést nové a levnější léky na rakovinu i dědičné choroby. O potenciálu svědčí i to, že na další vývoj teď startup Sensible Biotechnologies získal více než miliardu korun. Nejen o projektu využívajícím kvasinky promluví na konferenci Lepší Česko spoluzakladatel společnosti Miroslav Gašpárek.
Pokud si pamatujete covidové časy, nejspíš si vybavíte i mRNA vakcíny, které tehdy poprvé poznala řada lidí. A právě na mRNA stojí i slovenská společnost Sensible Biotechnologies, kterou v roce 2021 založili oxfordští studenti Miroslav Gašpárek a Marián Kupčulák.
Společně budují platformu na výrobu kvalitní mRNA, která by se dala využít v léčbě rakoviny, autoimunitních, vrozených či vzácných nemocí. „mRNA je vlastně molekula, která slouží jako takový nosič informace od DNA v našich buňkách do buněčných továren na bílkoviny, které se jmenují ribozomy. A bílkoviny řídí v našem těle prakticky všechno,“ popisuje Gašpárek.
Myšlenka celé technologie je pak taková, že léčiva s vhodně upravenou mRNA mají dodat tělu instrukci, jaké bílkoviny má vyrábět, jak se má zachovat.
„Představte si pacienta, který má dědičnou chorobu, kdy mu chybí nějaký protein. Takže mu dodáme mRNA, která nese informace pro výrobu onoho proteinu. Buňka ho vyrobí a tělu tak už nebude chybět. U pacienta s rakovinou zase jeho imunitním buňkám dodáme informace, aby dokázaly najít a zabít rakovinné buňky,“ říká člen evropského a slovenského výběru Forbes 30 pod 30.
Průlom s kvasinkami
Technologie mRNA není ve světě vědy novinkou, odborníci ji studují už čtyřicet let. Dosud se však mRNA například pro vakcíny vyráběla synteticky v bioreaktorech, jenže taková výroba je velice nákladná a takto vyrobená mRNA nedosahuje dostatečné kvality.
Gram mRNA vyrobené klasickou chemickou syntézou dnes stojí vyšší statisíce dolarů. Zatímco u vakcíny proti covidu to ještě takový problém nebyl, protože stačila malá dávka, u léků na rakovinu či dědičná onemocnění je potřeba potenciálně až pětisetnásobně větší množství.
A právě tady vidí investoři potenciál Sensible Biotechnologies. Startup nevyrábí mRNA v reaktoru, ale upravil a nadesignoval jednoduché buňky – kvasinky, aby jejich vlastní biologický aparát vyráběl mRNA, kterou jde využít v léčivech. Taková výroba má být levnější, a navíc lze mRNA tvořit ve větším množství a více škálovat.
Minulý týden startup oznámil, že získal na další vývoj 47 milionů dolarů, tedy přes miliardu korun. Dvacet milionů tvoří granty z Evropské unie a Slovenska, zbytek je soukromý kapitál. A tady se u slovenského startupu objevuje česká stopa. Mezi investory totiž patří fondy Kaya VC, u jehož zrodu stál investor Pavel Mucha, Zaka VC nebo Tech Horizons ze skupiny CSG nejbohatšího Čecha Michala Strnada.
Vedle nich také za startupem finančně stojí například family office spoluzakladatele BioNTechu Christopha Hubera, bývalý hlavní lékař společnosti Eli Lilly Tim Garnett, Y Combinator nebo po posledním investičním kole britští Oxford Science Enterprises (kteří jej vedli) a fondy OTB Ventures či In-Q-Tel.
Cílem Sensible Biotechnologies je, aby jednou jejich mRNA léky zachraňovaly životy. Ty hodlá společnost vyrábět jak sama, tak i ve spolupráci s velkými biotechnologickými či farmaceutickými firmami.
Ostatně uzavřít partnerství s některou z takových společností je jedním z cílů zakladatelů pro nadcházející roky. „Farmaceutické firmy jsou ochotné platit až desítky, ne-li stovky milionů, aby si zajistily přístup k technologiím se slibným lékem. Samozřejmě později plynou stovky milionů až třeba miliardy při dosažení určitých milníků a skrze podíly z prodeje,“ říká Gašpárek.
První metou je však využít peníze z čerstvé investice na automatizaci startupové platformy. „Už dnes umíme vyrábět mRNA v malém množství, ale chceme testovat tisíce různých sekvencí. A to pomocí AI algoritmu.“ V současnosti startup, který sídlí v Oxfordu a v Bratislavě, připravuje výrobu v továrně v Šarišských Michaľanech na východě Slovenska.
Tam chtějí dosáhnout toho, aby mohli vyrábět mRNA v takzvané klinické kvalitě. To je pro startup klíčový milník, jelikož pak mohou odpovědné úřady povolit podání látky lidem jako experimentální lék.
Příležitost pro lepší Česko
Gašpárek ve čtvrtek vystoupí na konferenci Forbesu Lepší Česko, která se koná už tradičně v Karlových Varech. Vedle vlastního startupu chce ve spojitosti s léky mluvit také o zásadním problému Evropy.
Většina ingrediencí, z nichž se medikamenty tvoří, se totiž vyrábí v Asii, což z nich činí strategické zboží. A když dojde k výpadku, tak je na tom Evropa bita. Ostatně před třemi lety čelil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek kritice poté, co kvůli výpadku na Východě chyběla penicilinová antibiotika a dětské sirupy.
Podle Gašpárka je tedy vhodné, aby k výrobě docházelo v Evropě. „Když se inovační léky vyrábějí v dané zemi, mohou se k občanům dostat rychleji. A je to také bezpečnější z pohledu dodavatelských řetězců.“
V tom vidí slovenský startupista i potenciál pro Česko. „Země jako Česko, kde je fantastická věda, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a všechny tyto instituce, kde je skvělá klinická praxe, špičkové vzdělávání lékařů a spousta kvalifikované pracovní síly, tak ty mohou mít v biotechnologiích zásadní ekonomickou příležitost k posílení.“
